Video placeholder
Soutěžící v pořadu Experiment 21
Soutěžící v pořadu Experiment 21
Soutěžící v pořadu Experiment 21
Soutěžící v pořadu Experiment 21
Soutěžící v pořadu Experiment 21
18 Fotogalerie

Experiment 21: Amorální banda exhibicionistických narcisů na Prima Cool vám spláchne mozek do záchodu

Darek Šmíd

„Nejdřív musíš ztratit všechno, abys pochopil, kdo doopravdy jsi!“ hlásí moderátor v úvodu reality show Experiment 21 na Prima Cool a sakra, že má pravdu! No vážně, mí nejdražší primakůláci, vy amorální, skandalistická, perpetuálně postpubescentní bando, fakt jsem ztratil všechno, abych pochopil, kdo doopravdy jsem – při sledování tohohle vašeho ichtyloidního pořadu jsem ztratil všechno, co mi ještě slabým čůrkem vlejvalo do popraskaný trosky srdce poslední naději v lidstvo, a pochopil jsem, že doopravdy jsem člověk, kterej by vás všechny nejradši seřezal žiletkovým drátem.

Ve svym předcházejícím výlevu čirý frustrace, kterou napěchovalo mou duši tohle primácký veledílo, jsem si stanovil nelehkej cíl, že budu Experiment 21 i přes těžký újmy na těle a na duši sledovat dál – a to čistě jen kvůli tomu, abych se přesvědčil, že jeho tvůrci se ve skutečnosti nechtěj jenom přehrabovat v chlévský mrvě lidský ubohosti, ale zamýšlej diváka sešrotovanýho jejich pořadem nakonec nějak povznýst, obohatit a zanechat ho s pocitem, že i skvadra dosebezahleděnejch, případně absolutně bezradnejch protagonistů v sobě za ztíženejch podmínek nakonec nalezne obdivuhodný lidský hodnoty a morální integritu.

Inu, zrovna jsem teda zhlídnul další dva díly a z hlubin těžký melancholie, na jejímž dně lámu o koleno hůl nad lidskou rasou, vás můžu ubezpečit, že nic takovýho se nekoná a jediný, co chtěj tvůrci Experimentu 21 divákovi nadělit, je třístupňová termonukleární puma voyeurství a lidský nízkosti tisícinásobku energie bomb svrženejch na Hirošimu a Nagasaki.

Jestli byly první dva díly reality show Experiment 21 srovnatelný s epizodou Star Wars Nová naděje, kdy měl člověk ještě nějakej výhled v lepší zítřky, pak jsou následující dva díly tou nejtemnější epizodou Star Wars Impérium vrací úder, v níž jde všechno absolutně do kopru, hrdinové se propadaj do nejhlubších temnot a jedinej, kdo jim nabízí stýblo při tonutí v kalnejch vodách, jsou síly zla – přičemž to stýblo je dožhava rozpálenej světelnej meč Dartha Vadera.

Třetí a čtvrtej díl Experimentu 21 je pádem přesně do takovejchhle temnot – a to jak pro protagonisty, tak pro tvůrce pořadu. Zástupci exhibicionistickýho spektra ústředních hrdinů prokazujou po pár dnech karantény solidní množinu znaků cluster B poruch osobnosti (fakt nepotřebuju bejt psychiatr na to, abych se domáknul, že s chlápkem, kterej při každý příležitosti tasí na kameru bimbasa, a zkérovanou pornoherečkou, která si stěžuje, že jí chtěj všichni „jenom vopíchat“, je něco v nepořádku). Barvy ukážou i zástupci těch bezradnejch, což je prapodivně neromantickej páreček složenej z maníka, kterej svý holce řekne – kvůli tomu, že si meje vlasy tak, aby jí nenatek šampón do očí – okřídlenou a pro jistotu ještě otitulkovanou větu: „No tak seš do píči vypatlaná, ty seš úplně blbá, ne?“ A z holky, která si nechá tohle kreténství líbit.

Nejvyšší míru bezradnosti a morální dezintegrace ale předvedli sami tvůrci pořadu. Třetí a čtvrtá epizoda Experimentu 21 dokládaj, že koncept pořadu je pevnej v kramflecích asi jako chobotnice z druhýho patra po tom, co jim rozvaříte nožičky ve slunečnicovym oleji. Ačkoliv se koncept pořadu holedbá výše zmíněnym „musíš ztratit všechno, abys pochopil, bla bla bla“, tak se toho konceptu absolutně vůbec nedrží: zatimco pravidla jsou pro protagonisty nastavený tak, že si můžou vzít z kontejneru každej den jenom jednu věc a hledat v tom akutnim minimalismu sami sebe, choděj se ve skutečnosti sprchovat k příbuznejm a futrujou knedlíky na nějaký párty, kde lemtaj litry piva, lítaj po městě v hadrech, který si z kontejneru určitě nevybrali, navštěvujou tetovací salóny, maséry, fitness trenéry, a jestli něco určitě nedělaj, tak je to snažit se „pochopit, co jsou doopravdy zač“.

O co teda, do prkvančic, tahle partička přichází, krom toho, že chrápe pár dnů na holý podlaze? Jediný, co ve volnym čase dělá například ten klučina ze Smíchova, je, že mává s ptákem do kamery i dlouho po tom, co už si z konťáku konečně proboha vzal aspoň župan, a mává s nim ze strany na stranu a nahoru a dolu s takovou vehemencí, že mu varlata uprostřed hustě zalidněnýho města pleskaj o stehna, což je pohled, kterej už z hlavy nedostanu, ani kdybych si nechal zbytky mozku vyškrábat ze spodiny lebeční lopatkama obřího důlního exkavátoru F60 Hartmut Rauhut.

Co mě ale točí fakt ze všeho nejvíc, je, že tenhle Experiment 21 absolutně nereflektuje morální prohřešky zúčastněnejch, a to jak ty současný, tak ty minulý. Jestli mám tuhle bandu pochopit a nějak s ní soucítit, tak bych měl v první řadě, herdek, vědět, co jsou ty lidi zač. Ale stejně jako štáb absolutně nekonfrontuje protagonistu, kterej se ke svý holce chová jak k vonuci, tak nereflektuje takovej drobnej detail, že tenhle maník seděl sedum měsíců v base a se svou současnou milou se seznámil, „když spolu koksovali“ (jestli jsem to v tom huhlání teda slyšel správně) – stejně jako že druhej maník přišel vo řidičák a další hrdinka si nechává šahat na prsa za vodměnu, když jí nějakej jantar popoveze vo dvě ulice. Jak chtěj tvůrci, sakra, pomoct těmhle lidem pochopit, kdo doopravdy jsou, když nechaj takový věci jen tak plavat a maximálně se u toho tleměj za kamerou? 

K čertu s váma, Primo Cool.   K čertu s váma a rovnou na ty plameny pekelný, co má na grilu místo hořáků.

Je tu ale jedna věc, která se mi na těchhle dvou dílech líbila. Vážně. Jedna celá věc. To když se exhibicionistickej narcis, s jehož penisem už jsem seznámenej důvěrnějc, než bych si kdy přál se s nějakým cizím penisem seznámit, zatouží po kafi a jako protislužbu – neb u sebe nemá peníze – nabídne, že jim to tam vyšůruje (naštěstí hadrem, ne penisem), takže umeje okna, poklidí… A za to dostane zasloužené kafe. Sakra, takovejhle pořad by se mi líbil: pořad, co lidem ukazuje, že jestli hledaj nějakej smysl života, nestačí, když se budou s holým zadkem nudit u radiátoru, ale předně si z toho zadku vystrčí hlavu, stanověj si, co v životě doopravdy chtěj – a začnou na tom makat.

I kdyby to mělo bejt jenom zatracený kafe.


Vláda si plní dávný sen: zlikvidovat drobné podnikatele. Více si přečtěte v novém tištěném Reflexu >>>

Reflex 15/2020Reflex 15/2020|Archív