Video placeholder

Lid versus Nadsamec: Minisérie Guru vypráví náš, lokální příběh. A právě to je na ní cenné

VERONIKA BEDNÁŘOVÁ

Hluboké a rychlé holotropní dýchání, předtím den bez pití. Ženy dýchají rychleji a rychleji, ruce i nohy v křeči. Oči radši zavřené. Následuje technika „odháčkování“, kterou samozvaný guru Mára považuje za starodávný tantrický rituál. Někdo extaticky vzdychá, někdo se pokouší bránit znásilnění, na což ale nemá sílu. I to je scéna z třídílné minisérie Guru s podtitulem Chtěla jsem jen obejmout, jejíž závěrečnou část uvede streamovací služba Voyo v pátek 28. ledna.  

Je to deset let, co na reál­nou kauzu „odháčkovávání“ upozornil jako první časopis Reflex. V té době už policie gurua Járu sledovala a snažila se mu dokázat několik trestných činů. Mnoho ze stovek členek Járovy sekty však bezhlavě věřilo, že je jeho „terapie“ vyléčila z exmilenců. A necítily se nijak poškozeny. Minisérie Guru z nové řady Voyo Originál je tak sice fiktivní, ale na případ samozvaného gurua Járy (pod jménem Mára ho hraje Vojta Kotek) jasně, a hlavně s jasným výkladem celé věci, odkazuje.

Muži s delším vedením

Soudní vyšetřovatel (Martin Myšička), bývalý přítel hlavní hrdinky (Lukáš Melník) či manžel a otec dvou obětí Milan (Vasil Fridrich) jsou v minisérii postaveni do rolí těch, kteří chování predátora odhalují sice pomalu, ale přece. To je v českém prostředí převratné, důležité a užitečné – vzpomeňme na debaty o guruovi Járovi před deseti lety, kdy jsme mohli slýchat, že si za to „ty ženský můžou samy“.

„Sama si za to může“ zdaleka není případ hlavní ženské hrdinky, svobodné matky s povoláním pekařky ze supermarketu Alice (Anna Fialová), ale také studentky medicíny Kamily (Alžběta Malá) i její matky lékařky (Lucie Štěpánková). Jejich vlastně až tragické osudy odkryl druhý díl.

Takový normální seriálek 

Scenárista Gurua Jan Coufal přitom dokázal události zpracovat bez trýznivého, drásajícího diváckého zážitku. Nepřehání to s citovým vydíráním a s depresívními, thril­lerovými hlubinami, byť se kazajka příběhu začíná postupně svírat, s temnějšími tóny ve druhém, a především třetím díle – s tím, jak se postupně rozkrývá metoda guruovy manipulace. Je škoda, že scénář neřeší také finanční poškození obětí. Ženy za své „odháčkování“ ve skutečnosti pochopitelně platily.

Samotnému agresorovi a jeho osobní story ale Guru věnuje pozornost jen minimální, vypráví detektivku očima obětí či hlavní vyšetřovatelky Petry (Zuzana Stivínová). Zvláštní místo pak ­za­ujímá guruova headhunterka a oddaná asistentka (těžký úkol, jejž Kristýna Podzimková zvládla výborně), která se stává jeho hlavní spolupachatelkou.

Režisér Biser A. Arichtev v sobě možná nemá takovou emocionální hloubku a vizuální cit pro filmové vyprávění jako Tereza Kopáčová (pro srovnání ve dvoudílném projektu České televize Metanol z roku 2018, natočeném taky podle skutečné kriminální kauzy), přesto detektivní tvar s rozvinutými osobními linkami hlavních postav zvládá srozumitelně a řemeslně dobře.

Národní minitrauma

Minisérie Guru streamovací platformy Voyo se tak citlivým scénářem, dobrým režijním vedením nejen herců a výraznými hereckými výkony může řadit k novým pokusům o quality TV, „kvalitní televizi“ na komerční stanici.

Relevantní je především proto, že vypráví náš, lokální příběh. Stal se nám, u nás. A vrhnout se do podobného „národního minitraumatu“ a odít je do lehkého hávu televizní zábavy je rozhodně lepší než čekat, až se na – jakkoli nepříjemné, bolavé a stresující – události z moderní historie ­zapomene.