Král Artuš je neprávem jedním z největších Disney propadáků posledních let
Artuš je římský velitel a se svou jízdní jednotkou se musí vydat hluboko za Hadriánův val, aby zachránil prominentní rodinu, než se se Řím finálně stáhne z Británie. Zní to crazy? Je! Ale stojí to za vidění. Dneska v osm na COOLu nebo kdykoli na Disney+.
Představte si, že vláda zničehonic řekne: „Sorry, nemám prachy. Musíme někde ušetřit.” A přestane obstarávat služby v místě, kde žijete. Žádné sanitky, žádní policisté, žádná elektřina, žádný internet. Buď se odstěhuj do civilizovanějších míst a nebo prostě zdechni. Že je to úplně šílená představa? To máte pravdu, ale lidem se v historii tohle dělo. Obzvlášť ke konci Římské říše tohle Římani dělali rádi provinciím. „Pardon, my potřebujem legie a peníze v Římě, takže si to tady v Germánii moc užijte a nazdar.”
Jedním z prvních míst, odkud Římani vzali roha, byla Británie. Má to téměř apokalyptický nádech - civilizace odchází z ostrova. A dalších několik set let, tedy celý temný středověk, má alespoň v Británii takovou podivnou atmosféru. Publicista Dan Carlin to popisuje jako „v Planetě opic, kdy Charleton Heston najde Sochu svobody trčící z písku”. Všude kolem jsou ruiny civilizace, která byla větší a mocnější než ta vaše a vy víte, že za vašeho života už se k tomuhle standardu nikdy nevrátíte. Z toho mrazí.
Právě sem, do časů kolem odchodu Římanů z Británie a těsně po něm, historikové situují postavu legendárního krále Artuše. Pokud kdy existoval, pak nejspíš existoval tehdy, ve druhé polovině pátého, první polovině šestého století. Byl to možná někdejší římský velitel nebo jeho potomek, zcela určitě křesťan a britský patriot.
Právě touhle myšlenkou se zaobírá film Král Artuš z roku 2004. Ale bohužel si to bere jenom jako setting a nic dalšího s tou myšlenkou nedělá. Což neznamená, že by šlo o špatný film.
Jako všechny legendy
„Realistický“ film o králi Artušovi, kde bude Artuš římským velitelem a jeho rytíři budou verbovaní equites, měl původně režírovat Michael Bay. Což zní šíleně, ale řekněte mi, že byste to nechtěli vidět. Ten ale nakonec kvůli neshodám ohledně budgetu z projektu vystoupil a na režisérskou židli se dostal Antoine Fuqua, tehdy nejznámější pro legendární Training day. S historickými filmy neměl moc zkušeností, ale měl velkou pomoc - Davida Franzoniho jako scénáristu. Muž, který se podílel psaní Gladiátora a Amistadu selhat nemohl.
A skutečně, Král Artuš z roku 2004 je hodně psaný jako Gladiátor. V tom smyslu, že si bere širší historický rámec, ale v něm si pak dělá, co chce. Tak třeba, invaze Sasů, kterou vidíme ve filmu, nikdy neproběhla. Migrace Sasů nicméně proběhla… ale téměř sto let poté, co se Římani stáhli z Británie. Ti se mimochodem pakovali z ostrova začátkem pátého století, ale film tvrdí, že se odehrává v roce 452. No prostě chaos nad chaos.
Do toho je tam hromada nesmyslů jako příliš velká důležitost papeže, to jak se biskup ošívá nad kulatým stolem (protože evidentně nikdy žádný neviděl), to, že všichni „rytíři” jsou nabráni ze sarmatského kmene, že slouží patnáct místo pětadvaceti let, kdo jsou vlastně piktové a tak dále a tak podobně. Zkrátka, tenhle film se doopravdy nepokouší o nějaké realistické zpracování. Jeho jediný schtick je „film o Artušovi, ale Artuš je Říman“. Překvapivě to ale stačí.
Nádherný propadák
Nejspíš první, co vás na Králi Artušovi zaskočí, je hvězdné obsazení. Tak zaprvé, titulního Artuše hraje Clive Owen a vede si moc dobře. Zadruhé, Guineveru hraje Keira Knigthleyová, kterou producent Jerry Bruckheimer dotáhl z tenkrát mimořádně populárních Pirátů z Karibiku. (Mimochodem, Keira má slavně malá prsa a protože pobíhá v poslední bitvě ve středověkých bikinách, na plakát ji velice nehezky prsa nafoukli.) Potom na straně Sasů stojí Stellan Skarsgård jako král a prince hraje Til Schweiger. A mezi rytíři je hromada známých herců! Mads Mikkelsen (oh yeah), Ray Stevenson, Ray Winston a Hugh Dancy. Jména, která nejspíš neznáte, ale ksichty v galerii poznáte rozhodně.
Film stál nějakých sto dvacet milionů dolarů, dělalo se pro něj dva tisíce kostýmů, použilo se tři sta mečů, tři sta seker a sedm set kusů kopí. Kamery se montovaly do přileb, na ratiště kopí, kameraman během bitevních scén nosil motocyklistickou přilbu kvůli bezpečnosti. A upřímně? Bitky vypadají skvěle. Obzvlášť bitva na zamrzlém jezeře by neměla uniknout vaší pozornosti. A nebojte se ohulit repráky, protože praskající led vám bude rezonovat až v hrudníku.
Nicméně přes tohle všechno a přes vynikající hudbu Hanse Zimmera si celkově Artuš vydělal jen dvě stě milionů dolarů. Pouhých patnáct mega na otvírací víkend. A řadí se tak mezi největší propadáky, které kdy Disney vypustil do světa. Dle mého názoru nezaslouženě. Vy si můžete udělat názor dnes večer na Coolu. Nebo to najdete na Disney+ a vážně to stojí za to.
