Plnokrevné pohádky Krakonošovo tajemství je (jen) pro vánoční televizi škoda, patří do kina!
Existuje Krakonoš, nebo jsou to pouhé pověry? V podhorském městečku se všichni zdráhají byť jen vyslovit jeho jméno, ale noví příchozí v čele s čerstvým majitelem panství berou mocného pána hor jako součást folklóru. Než mu přijdou přímo do rány... Vynikající pohádku Krakonošovo tajemství natočil podle scénáře Barbary Johnsonové nadžánrový všeuměl Peter Bebjak s Davidem Švehlíkem, Leonou Skleničkovou a Janem Nedbalem v hlavních rolích.
Princové a princezny, rázovití chasníci, čerti i jiné nadpřirozené, někdy i nebeské bytosti – těmi se české pohádky posledních desítek let jen hemží, včetně titulů, které pro vánoční uvedení každoročně chystá Česká televize. Až teď však v pohádce dostává velkou roli pán hor Krakonoš. Je jiný, než ho známe z večerníčkové verze, a ještě jinačejší je „jeho“ příběh ve srovnání s velkou částí tuzemské pohádkové produkce. Krakonošovo tajemství oproti nim nesází na žánrová klišé, dětinský humor, kolovrátkové písničky ani skanzenovou sterilitu: je plnokrevným filmem se suverénní formální stránkou od kamery přes kostýmy po hudbu.
„S Honzou Nedbalem jsme od režiséra Petera Bebjaka často slýchávali, ať mu nehrajeme pohádku, že točíme dobový příběh o skutečných lidech s opravdovými city a problémy,“ říká představitelka hlavní ženské role Lidušky Leona Skleničková. „U obou mých pohádek jsme si se štábem řekli, že jdeme točit film a pohádkový žánr mu bude přidanou hodnotou,“ potvrzuje režisér, který – mezi druhou a třetí řadou hitového krimiseriálu Případy 1. oddělení – natočil pohádku O zakletém králi a odvážném Martinovi.
A je to poznat. Krakonošovo tajemství je v jádru drama o milostném čtyřúhelníku a lidské chamtivosti i obětavosti, okořeněné nicméně štědrou dávnou humoru. Do podkrkonošského městečka přijíždí někdy v polovině 19. století nový majitel panství, povýšený Štěpán, se svojí snoubenkou Blankou a mladším bratrem Adamem. Cestou málem přejedou prostou dívku Lidušku, která se do Adama zamiluje; ten má však oči jen pro svou nastávající švagrovou. Když se Štěpán dozví, že hory ukrývají drahé kameny a že cestu k nim ukazuje stará vlašská kniha, vydá se poklady drancovat. To se ale Krakonošovi vůbec nelíbí...
Kamera čaruje
Bebjak na pohádce pracuje se svým osvědčeným týmem. Patří do něj kameraman Martin Žiaran, který tu přímo čaruje: předvádí složité jízdy hustými, šťavnatě zelenými lesy, hraje si s protisvětlem, opájí se bohatými historickými interiéry, dramatické dialogy snímá z ruky... Náladová hudba Juraje Dobrakova se vyhýbá synťákovému bombastu, v současných pohádkách obvyklému, a staví na výrazných melodiích a jasně čitelných dobových nástrojích.
Stálými Bebjakovými spolupracovníky jsou i zmínění herci. Skleničková drží možná příliš ušlechtilou Lidušku v mezích uvěřitelnosti, Nedbal ukáže coby Adam věrohodné probuzení mladíka zaslepeného špatnou láskou. Luxusní je Jakub Prachař coby nabobský Štěpán: to, jak podá třeba jen repliku „Já nečtu.“ je charakterizace přímo učebnicová. Komické odlehčení poskytuje v roli národopisce Jiráčka Ondřej Sokol; přehrává záměrně bez toho, aby působil otravně. A sám Krakonoš? David Švehlík mu dává charisma, majestát i tragiku a na bafajícího Františka Peterku z večerníčku Krkonošské pohádky vůbec nenechává vzpomenout.
Krakonošova origin story
Krakonošovo tajemství je sedmou vánoční pohádkou České televize, pod kterou je podepsaná kreativní producentka Barbara Johnsonová – a první, k níž zároveň napsala scénář. Coby vystudovaný národopisec se zaměřením na pohádky má Johnsonová doma dvě police krakonošovské literatury a dlouho o vytvoření pohádky o tajemném vládci hor usilovala; scénář si ale nakonec musela napsat sama. Promítla do něj jednu z verzí Krakonošova původu: dozvídáme se, kterak se česko-německý superhrdina stal tím, jakého ho známe. U „marvelovek“ se tomu říká origin story, ale oproti komiksovým postavičkám má Krakonoš příběh plastičtější a tragičtější.
Je radost vidět pohádku, která je v první řadě plnohodnotným filmem se silným příběhem, vnitřní logikou a motivací postav. Daleko častější u nás bývá opačný postup, kdy se před kameru postaví pohádkové kulisy a postavy a „teď něco dělejte“. Krakonošovo tajemství si nezaslouží skončit u vánočního uvedení v televizi a repríz, kdy se na ně bude pokukovat od salátu a dárků; volá po velkém plátně a plné divácké pozornosti.
