Video placeholder
Michael Fassbender se po několikaleté pauze vrací k herectví rolí, která je mu šitá na míru.
Natočil Fincher film na zakázku, stejně jako Zabiják Fassbender na zakázku vraždí?
Natočil Fincher film na zakázku, stejně jako Zabiják Fassbender na zakázku vraždí?
Natočil Fincher film na zakázku, stejně jako Zabiják Fassbender na zakázku vraždí?
Natočil Fincher film na zakázku, stejně jako Zabiják Fassbender na zakázku vraždí?
5 Fotogalerie

Jan Škoda: Natočil Fincher film na zakázku, jako Zabiják Fassbender na zakázku vraždí?

Když letos přijel do Varů, tak vůbec nechtěl, abyste o něm věděli. Šestačtyřicetiletý herec Michael Fassbender, jenž se v posledních letech víc než herectví věnuje automobilovému závodění, totiž dorazil na festival doslova jako “plus jednička” své manželky Alicie Vikander. Nikdo přitom netušil, že o jen pár měsíců později uvede film, v němž hraje postavu, která chce být podobně tichá a neviditelná. Jeho Zabiják však přesto nyní na Netflixu budí maximální pozornost. Natočil ho totiž David Fincher.

Není to špatné, zároveň jde však o film, z něhož necítíte žádnou inherentní potřebu ho udělat, jakkoliv prý režisér o adaptaci stejnojmenného komiksu přemýšlel roky. Určitě o filmu neuvažoval jako o zakázce, přesně takhle ale ve finále Zabiják působí, i když na ni velebený filmař určitě dostal desítky a desítky milionů dolarů a neomezenou kreativní kontrolu. Není to asi všespásné. Fassbenderův nájemný zabiják ostatně také pokazí kšeft, jenž měl být neprůstřelně připravený.

Bezejmenného Zabijáka potkáváme v Paříži, kde v prázdném bytě s výhledem čeká, až se v baráku naproti objeví jeho cíl, který má odprásknout. Na vše nahlížíme jeho perspektivou a v uších nám zní jeho hlas, v němž mudruje o prázdnotě existence a poučuje o dokonalé přípravě na práci, detailech a maličkostech, v nichž se odehrává život. Fassbender ho hraje jako nijakého nihilistického modela bez emocí, jenž spoléhá jen sám na sebe, jeho představa o něm samém se ale začne hroutit. Ano, pokud jste viděli Fassbendera ve Studu, tak víte, že tohle umí dokonale.

Tenhle film ale o odtažitosti spíš jen mluví a banálně o ní filozofuje, než aby vás skutečně zastudil hrůzou jako třeba Fincherův Zodiac, ačkoliv také tady přijdou o život i zcela nevinní pěšáci, kteří udělali kardinální chybu v tom, že se zabijákovi prostě jen nachomýtli do cesty. Zabiják je však nejsilnější, když zmlkne a vrhne se do prostých žánrových potěšení, které strůjce Klubu rváčů a Sedm umí stále inscenovat s ladnou precizností podepřenou myriádou neviditelných triků. Kdo by třeba řekl, že jízda na skútru Paříží je kompletně digitální?

Zapamatujete si tak hlavně šponování napětí spojeného s prvním výstřelem, jízdu výtahem s mrtvolou v kontejneru nebo sedánek s konkurenční smrtonoškou Tildy Swinton, jež zvládne při čekání na svůj skon ochutnat výběr lahodných whisky. Trochu se kafrá a pak vytryskne násilí – Tarantino by dost možná zatleskal, i když tenhle mordýř je na něj až příliš studený čumák, co je součást masy. Vždyť nářadí si objednává na Amazonu, obědvá v McDonalds, stěžuje si na Airbnb a při zakázkách úspěšně předstírá donáškovou službu. “Miliardáři mají armády, které je hlídají, dokud nedostanou chuť na meloun,” glosuje to.

Asi je nespravedlivé vyžadovat, aby z Fincherových filmů sálalo vždycky víc než jen podobné bonmoty obalené zbytnou vendetou, v níž se opravdové drama neukrývá. Možná je tak nejlepší se držet Zabijákova epilogu a vykašlat se na očekávání dané vahou všech vstupů a prostě přijmout chaos. Chaos, v němž nejde o výjimečný film. Jen jako “plus jednička” by si za něj ale do Varů Fassbender rozhodně přijet nezasloužil.

​​