Nejlepší filmy roku 2023: Vraždy, sebevraždy, vězení, psychický teror, manipulace, Alzheimer...
V desítce nejlepších filmů roku se nesešla zrovna pěkná témata. Ve všech případech jde však o vrcholné podívané – a skrz těžké látky a špičkovou filmařinu v nich lze dojít očistného a povznášejícího pocitu.
Film zůstává uměním i v roce 2023, zapleveleném komiksovými adaptacemi a nastavovanými kašemi. A světe div se, vešla se nám sem i komedie, byť hororová, nebo animovaný snímek! Výběr probíhal z celovečerních filmů, které měly premiéru v českých kinech během roku 2023, řazení je abecední.
Pokračování 2 / 11
Anatomie pádu
Po několika letech zvítězila na festivalu v Cannes zase klasická filmařina jako z 60. let: precizní, hutná, s milimetrovou přesností vyžívající možnosti filmového média. Anatomie pádu je navenek detektivka. Před chatou ve francouzských Alpách je nalezený mrtvý muž. Spadl? Skočil? Pomohl mu někdo? S manželkou, úspěšnou spisovatelskou Sandrou, se v poslední době hodně hádali, ale že by až...? A pomůže případ objasnit jejich syn Daniel, trpící vadou zraku? Film Justine Triet a jejího spoluscenáristy Arthura Harariho je strhující analýzou rozpadu jednoho vztahu, povahy pravdy a naší schopnosti ji poznat. V hlavní roli fenomenální Sandra Hüller.
Pokračování 3 / 11
Bod obnovy
Český debut roku. V roce 2041 mají lidé ústavní právo být v případě násilné či jinak nepřirozené smrti oživeni a pokračovat v nastavené existenci. Stačí, aby si každých osmačtyřicet hodin vytvářeli digitální zálohu svého vědomí – takzvaný bod obnovy. Ale co když toho někdo zneužije? Komplikovaný případ „absolutních vražd“ rozplétá kriminalistka Em v podání skvělé Andrey Mohylové. Bod obnovy scenáristy a režiséra Roberta Hloze je mnohem víc než „jen“ sci-fi. Je zároveň napínavou kriminálkou, svébytným příkladem žánru film noir, vizuálně strhující podívanou a zároveň dílem s myšlenkovou nadstavbou existenciálních a filozofujících otázek.
Pokračování 4 / 11
Oppenheimer
A když bomba konečně vybuchne, všechno najednou ztichne a je slyšet jen dech jediného člověka. Scenárista a režisér Christopher Nolan má ve svém tříhodinovém monstrvyprávění o „ničiteli světů“, respektive stvořiteli atomové bomby J. Robertu Oppenheimerovi promyšlený každý detail od pleskání prádla ve větru po komplikované prolínání časových rovin. Je to životopis? Je to lekce z historie? Je to sólo pro herce Cilliana Murphyho, podepřené chórem dalších velkých jmen v rolích teoretických fyziků, jiných vědců, vojáků i civilistů? Oppenheimer je Nolanův možná nejméně divácký film, přece jen se v něm opravdu hodně mluví, ale odtrhnout oči od něj nejde. Tím spíš, jak (neplánovaně?) rezonuje s dneškem, v němž se opět řinčí jadernými zbraněmi.
Pokračování 5 / 11
Přišla v noci
Tři postavy, jeden byt, skoro až do konce klasická dramatická jednota času, místa a děje. Jak jinak by taky mohl vypadat film, který vznikl víceméně na koleně během covidových lockdownů? Dvojice třicátníků Aneta a Jiří udělá životní chybu, když si uprostřed noci pustí přes práh Jiřího matku. Každý dobrý skutek je po zásluze potrestán a energií kypící skorosedmdesátnice Valerie v bytě začne zavádět své pořádky. Komedie přechází v horor, atmosféra v sevřeném prostoru houstne, z bytu se stává papiňák a z běžné komunikace zákopová válka o každý metr čtvereční. Film Jana Vejnara a Tomáše Pavlíčka si krade pro sebe herečka Simona Peková ve své životní roli.
Pokračování 6 / 11
Spider-Man: Napříč paralelními světy
Druhý animovaný Spider-Man má všechno to, co hraným marvelovkám chybí: lehkost, nadhled, vlastní styl, vtip, přesah i vnitřní jednotu. Je smrští vizuálních stylů, která přitom drží pohromadě. Je projevem totální svobody výrazu, která se přitom disciplinovaně podřizuje příběhu. Je proudem fragmentovaných a zběsile sestříhaných obrazů, které přitom není problém „usledovat“. Podobné zdánlivé paradoxy fungují i v ději. Hlavní hrdinové, Gwen a Miles, zachraňují celé světy, ale přitom jsou adolescentními hromádkami nejistoty. Elitní spolek pavoučích super-postav udržuje rovnováhu časoprostoru, ale za cenu fašizujících praktik. Popovídat si s tátou může být stejně těžké jako zadržet padoucha Fleka. Už aby tu byla trojka!
Pokračování 7 / 11
Tancuj Matyldo
Nejlepší český film roku. V Tancuj Matyldo je prostě úplně všechno dobře a navíc ještě v perfektním souladu. Málokdy se najde snímek, ve kterém by scénář tak jemně balancoval mezi tragikou a komikou a zachycoval dynamiku hádek i usmiřování, málokdy herecké výkony tak přesně komunikují jeden s druhým i všechny dohromady s kamerou, málokdy se podaří tak lehce podat tak těžké téma a ještě ho spojit s nenásilnou osvětou. Regina Rázlová, Karel Roden, Zuzana Kanócz, Antonio Šoposki a Alzheimer ve strhujícím třígeneračním příběhu o rozpadající se rodině, kterou dá rána osudu paradoxně zase dohromady. Autoři snímku, manželé Nataša a Petr Slavíkovi, ve snímku čerpali z vlastních zkušeností.
Pokračování 8 / 11
Tár
Cate Blanchett v životní formě; je hanba, že za to nezískala Oscara. V autorském snímku Todda Fielda hraje dirigentku Lydiu Tár, které se kvůli její bezohlednosti i kvůli atmosféře cancel culture hroutí osobní i profesní život. Tár lze číst jako vtahující portrét komplikované osobnosti – umělkyně, která je zřejmě geniální, ale zároveň sociopatická. Jde ale také o drtivý záznam pádu z vrcholu do míst, která jsou možná ještě níž než dno. Sledujeme i detailní analýzu manipulace a zneužívání mocenského postavení k vlastním cílům a výhodám či nepříjemně střízlivý komentář k dnešní přemedializované společnosti, kde se dá všechno libovolně překroutit. Těžká, ale fascinující podívaná.
Pokračování 9 / 11
Tonda, Slávka a kouzelné světlo
Tondovi je jedenáct a svítí. Prostě tak. A i proto se o něj jeho příliš ochranitelští rodiče bojí do té míry, že ho drží na špagátě. Doslova. Jeho kamarádka Slávka má kouzelnou baterku, která světlem oživuje věci, ale vidět to dokážou jen ti dva. Malí dobrodruzi žijí ve starém činžáku plném nabručených lidí a potřebují odhalit spoustu tajemství – třeba co je zač podivný domovník a odkud se v domě berou ty černé chomáčky... Animovaný snímek výtvarníka a režiséra Filipa Pošivače a scenáristky Jany Šrámkové je natočený technikou klasické loutky a i to mu dodává nadčasové kvality a atmosféru bezčasí, která k dětství patří. Zazářil na nejpřednější přehlídce animace v Annecy a vyšel i jako knížka.
Pokračování 10 / 11
Velká svoboda
Pro Hanse Hoffmanna druhá světová válka osvobozením neskončila: coby gaye ho spojenečtí vojáci přímo z koncentračního tábora přesunuli do jiného vězení, protože homosexualita byla v Německu trestná i během míru. Příslušný paragraf 175 přestal formálně platit až v roce 1994! Hans se během následujících dekád do vězení stále vrací a věci kolem něj se mění jen minimálně: místo párání nacistických uniforem třeba šije lajntuchy a cíchy. Jedinou konstantou jeho života se stane vztah se spoluvězněm Viktorem... Působivé drama Velká svoboda stojí na minimalistické režii, strohém vizuálu a maximálně soustředěném herectví Franze Rogowského.
Pokračování 11 / 11
Zabijáci rozkvetlého měsíce
Jeden z posledních mistrů klasické kinematografie, Martin Scorsese, po velkou část své kariéry vymetal „špinavé ulice“ Ameriky. Po osmdesátce se zaměřuje na málo známou křivdu, jednu z mnoha, na nichž Spojené státy bohužel vyrostly. Indiánský kmen Osedžů ve 20. letech 20. století pohádkově zbohatl na ropě, která se našla na jeho území. Velké peníze ale přitahovaly velké křiváky, což vedlo k velkým nepravostem. Podezřele mnoho bohatých Indiánů začalo záhadně umírat... Scorsese vypráví ve velebném tempu a na mamutí stopáži a zaostřuje příběh do „nemilostného“ trojúhelníku krásné a inteligentní Indiánky Mollie, chamtivého veterána z první světové Ernesta a jeho zákeřného strýce Halea. Scorsese ve špičkové formě, stejně jako jeho dvorní herci Leonardo DiCaprio a Robert De Niro nebo kameraman Rodrigo Prieto.
