Blíží se občanská válka? Hollywoodští tvůrci potichu mění směr katastrofických filmů
Ještě před pár lety byly synonymem katastrofické podívané rozjařené, trikově velkolepé filmy Rollanda Emmericha, kde planeta vzdorovala mimozemské hrozbě, nové době ledové, mayským proroctvím nebo zlotřilému Měsíci. Pokud tenhle žánr vždycky trochu odrážel dobové strachy, museli jsme si tehdy myslet, že nám ve skutečnosti nic nehrozí. Nyní však filmaři vidí nebezpečí v něčem mnohem obyčejnějším, a tedy snad i realističtějším. Totiž ve společnosti samotné, kde si nikdo nevěří. Co nám podle hollywoodských scénářů hrozí?
“Jsme Američané,” označuje se v nové ukázce na film Civil War parta vyděšených lidí, na které míří hlaveň zbraně jakéhosi vojáka. “Dobře, ale jací Američané?” zeptá se jich ozbrojený muž, aniž by hnul brvou. V novém snímku režiséra Alexe Garlanda se podle traileru odtrhnou od zbytku Spojených států Texas a Kalifornie, jejichž armádní složky vytáhnou na Washington. Ačkoliv komentáře na YouTube se filmu posmívají, že jde o naprostou fikci, protože neexistuje scénář, v němž by se liberální Kalifornie spojila s konzervativním Texasem, načasování premiéry v roce dalších amerických prezidentských voleb nemůže být příhodnější.
Z doby, v níž třeba podle listu The Economist různé názorové frakce často žijí ve zcela oddělených informačních universech, v nichž si jen potvrzují to, co si už myslí, že je pravda, tyjí ale i další současné filmy. Tak třeba Bílý šum, netflixovský katastrofický propadák Noaha Baumbacha, je zcela zabydlen postavami, které mají sice jen kusé informace z internetu, ale zato názory na všechno, které jsou ještě živené neopodstatněnými strachy. Katastrofa, jíž čelí, se mění hlavně v televizní spektákl, který nejde pořádně prožít.
Také ve Shyamalanově thrilleru Někdo klepe na dveře začíná konec světa, který k hrdinům proniká skrze obrazovky, v čemž chce režisér patrně zhmotnit nějaký současný strach z toho, co přinesou večerní zprávy, jaká katastrofa se na nás řítí a který nebezpečný cizinec stojí za dveřmi. Že se nakonec režisér spíš obává, abychom nepoznali, že brutálně vykrádá svoje vlastní Znamení, je věc druhá.
Že totiž někdo v průměrném, plochém a pitomém thrilleru použije pojem “rozdělená společnost”, samozřejmě nezaslouží automatický potlesk. Vzpomeňte třeba na hit Netflixu K zemi hleď!, v němž lidstvo čelilo smrtonosné kometě, ale také neschopným politikům a médiím, která se změnila v infotainment. Byl to film, o němž šlo tak pohodlně říkat, že nastavuje zrcadlo současné společnosti, až jste se cítili jako jeden z mnoha vygumovaných konzumentů, které scénář tak horlivě kritizoval.
Dokoukat Přátele
Na ohlas K zemi hleď! do velké míry navazuje asi největší filmový hit Netflixu poslední doby jménem Nech svět světem, v němž se plejáda známých tváří také žene do něčeho, co by se dalo označit jako občanská válka. Během víkendového pobytu blízko Long Islandu nejprve vypadne rodince veškeré elektrické a internetové připojení, aby na poklidné pláži havaroval tanker. Následují pády letadel, kolize zmatených samořídicích elektromobilů i změny v chování divokých zvířat. Opravdová smůla však spočívá v tom, když zrovna streamujete poslední sezonu Přátel a připojení vypadne u finální epizody, jak zjistí nejmladší členka oné famílie.
Lidé jsou tady bez technologií bezradní, tupí, nerozumí si – i když nastal soudný den, pátrají ve smluvních ustanoveních Airbnb, zda jsou do pronajaté rezidence povinni vpustit její majitele. Jistě, K zemi hleď! spojuje s Nech svět světem i ono nesnesitelné mudrování, takže se tady musí pád moderní společnosti zastavit, aby nám Julia Roberts mohla dát přednášku o marketingu, který prý spočívá v tom, že se lidem prodávají věci, které nechtějí. Až před obrazovkou dotleskáte vestoje, možná vás napadne, zda je pohroma jako z filmu skutečně možná.
Jak to bude s AI
Podle analýzy listu The Telegraph, který vyzpovídal bezpečnostní experty, novinka správně ukazuje, že svět je závislý na digitální infrastruktuře, bylo by prý ale takřka nemožné zničit tolik oddělených systémů naráz, neboť nezávislá oddělená centra slouží různým zemím, vládám i firmám. Moc se ale neradujte, velké rezervy jsou prý v infrastruktuře dopravních či nemocničních systémů, rozruch by také dokázal vyvolat i zdánlivě ohraničený výpadek, například v případě stopky bezkontaktním platbám. V případě oněch splašených Tesel experti lidi uklidňují, zdráhají se ale použít slovo “nenapadnutelné”.
Možná vás kromě masivního hackerského útoku na vynervovanou společnost přikurtovanou k obrazovkám napadá ještě jedno potenciální nebezpečí. Generativní umělá inteligence se podle tradičních skandálních předpovědí Saxo Bank stane letos bezpečnostní hrozbou, což přinutí vlády reagovat drakonickými zákony. Pokud ale budete koukat na nové filmy, AI vás úplně nevystraší. V poslední Mission: Impossible se například tajemná Entita začne projevovat agresivním videomappingem, který doprovází zlověstné zvuky ze zvířecí audiobanky. To už snad raději tu občanskou válku.
