Duna: Náboženský mysticismus a trocha čirého šílenství. Stálo to čekání na druhou část za to?
Do českých kin přichází druhý díl dlouho očekávaného filmového zpracování slavného románu Franka Herberta. Co nabízí Duna: druhá část? Úžasně rozvinuté záporáky, nádherný vizuál a ještě působivější a hlubší film než předchozí díl.
Oproti minulému dílu tu najdeme několik nových prostředí, ale nejpůsobivější je domovský svět rodu Harkonnenů. Tam vizuál doslova září cizostí a zvráceností. Harkonnenové jsou asi nejsilnější částí snímku. Austin Butler hraje psychopata, z kterého mrazí, ale stále v sobě má jakési záchvěvy integrity. Dave Bautista do své postavy na první pohled tupého násilníka vložil nečekanou hloubku jemného herectví.
Nelze nemluvit o druhé straně konfliktu, Fremenech. V jejich prostředí se setkáváme s mnohem přívětivější paletou barev i emocí. Tři linky stojí za zmínku. Proměna Lady Jessicy v manipulující náboženskou autoritu. Stilgar, který v podání Javiera Bardema dokáže i náboženský fanatismus udělat téměř zábavný. A Timothée Chalamet a Zendaya krom toho, že výborně ilustrují ústřední téma vzestupu hlavního hrdiny k moci, zahráli i uvěřitelný vztah svých postav.
Film si naštěstí i přes složitost svých témat udržuje přímočarost a zůstává vždy srozumitelným.
Samostatnou kapitolou je zvuk filmu, který je, jak už jsme si u Villeneuva zvykli, velice opresivní, ale nesmírně působivý.
Stojí tedy za to druhou Dunu vidět? To záleží hlavně na tom, jestli se vám líbil první film. Pokud ano, dostanete strhující dávku toho samého s trochou náboženského mysticismu a čirého šílenství navrch a je téměř nemožné, abyste z kina neodešli spokojení.
