Sex, drogy a intriky. Je Duna: Proroctví sci-fi verzí Hry o trůny a měli byste se na ni podívat?
Lehce ironicky se můžeme pousmát nad tím, že když v roce 2011 vešla do veřejného povědomí Hra o trůny, říkalo se o ní, že je to jako Duna, jenom z fantasy středověku. A tak když vyšel po celosvětovém úspěchu dvou nových filmů Duna seriál Duna Proroctví, je o to zábavnější slýchat přirovnání, že je jako Hra o trůny, jenom ze sci-fi světa.
Pojďme se tedy podívat, zdali je skutečně nový seriál svým způsobem Hra o trůny a jestli se můžete těšit na to, až Bene Gesserit a rod Harkonnenů proniknou do běžných konverzací u kávovaru. A hlavně stojí Duna Proroctví na pevných základech, nebo se naopak potácí po zrádných písečných pláních?
Duna, akorát že vůbec
To, co vás může překvapit jako první, je, že předlohou k novému seriálu HBO doopravdy není dílo Franka Herberta – nýbrž tvorba jeho syna Briana Herberta. Pokud stojíte o kratší verzi, předlohou je sequel trilogie prequelové trilogie k prequelové trilogii k Duně. Takže jsme zhruba 7 knih napsaných někým jiným daleko od původní Duny.
To, že se seriál své knižní předlohy příliš nedrží, je asi dobře, jelikož Sesterstvo Duny, na němž je hlavně postaven, nepatří mezi nejoslavovanější knihy této ságy právem.
A rozhodně se nelze vyhnout ani srovnání s filmovou Dunou Denise Villeneuva, jelikož té seriál za svůj vznik hlavně vděčí.
O čem to vlastně je?
V zásadě sledujeme osudy vůdkyně náboženské organizace Bene Gesserit, členky zostuzeného šlechtického rodu, která zákulisně ovlivňuje politický vývoj vesmírného Impéria. Děj se odehrává 10 000 let před dvěma filmy Denise Villeneuva, tudíž zde nečekejte žádné postavy z filmů, ovšem známých šlechtických rodů tu najdete až překvapivě mnoho. A samozřejmě i zde sehrává svou roli planeta Arrakis, zdroj nejžádanější drogy v celém vesmíru – koření.
Co stojí za to?
Jednoznačně je třeba vyzdvihnout vizuální design celého seriálu. I když kostýmy nedosahují zdaleka takové extravagance jako ve filmech, prostředí, architektura a design technologií a vesmírných lodí to bohatě vynahrazují. Možná nejlépe se dá architektura popsat jako barokní brutalismus s občasnými cyberpunkovými prvky, což do světa Duny velice sedí.
Zdařile kreativní jsou i některé scény – především cesty do genetické paměti s až hororovým nádechem. Každý ze tří dílů pár vizuálně působivých scén má, ale o to víc potom bolí, když se seriál vrátí k až ukrutně nudnému snímání některých dialogů. Dialogů mimochodem i obsahově občas až neuvěřitelným způsobem zbytečných, že snad musely vzniknout, jen aby se zaplnil čas v epizodě.
Herecké obsazení je povedené. Emily Watson v hlavní roli vůdkyně Bene Gesseritu rozhodně působí věrohodně, Mark Strong podává bezmála famózní výkon jako nekompetentní a nerozhodný vladař, který na svoji pozici nestačí, a Travis Fimmel (známý jako Ragnar Lothbrok z Vikingů) zpodobnil napůl šíleného proroka krásně podivně.
A hudba, za níž stojí Jonsi ze Sigur Rós, je bezpochyby klenotem celého seriálu a už kvůli ní si stojí za to ho pustit na kvalitních sluchátkách či reproduktorech.
Koření musí plynout, děj očividně ne
Jednou z hlavních slabin seriálu je nejspíš to, že není příliš komu mezi veskrze nesympatickými postavami stranit a hlavně nejsou jasné základy dilemat představených na začátku – je lepší pracovat s myslícími stroji aspoň v omezené kapacitě, přestože stály za smrtí miliard lidí, nebo je vhodnější podlehnout náboženskému fanatismu? Kdo ví.
Hlavní postava sama deklaruje, že její hlavní motivací je pomsta, ale pár minut poté je plná ušlechtilého úkolu spasit lidstvo před mýtickým tyranem z proroctví. Hlavně v prvním dílu se zorientovat je vážně oříšek, tím spíš pokud o tomto světě nevíte téměř nic. Samozřejmě je moc hezké začínat takříkajíc In Medias Res, ale určitě ne pokud to diváka připraví na prvních 40 minut o většinu kontextu činů hlavních postav. Chvílemi to skoro až připomíná neslavný chronologický chaos první série Zaklínače.
Když ovšem překousnete první díl, začne se už konečně rozhýbávat jakž takž smysluplný děj, kde je čeho se zachytit. Jen aby prakticky celý třetí díl byl retrospektiva “o třicet let dříve”.
Za téměř úsměvný problém se potom dá označit to, že úvodní tři minuty popisující válku lidstva proti vražedné umělé inteligenci a následnou vlnu náboženského fanatismu, k nimž došlo, něž seriál začal, jsou daleko víc strhující než děj, který nám zatím Duna Proroctví nabízí ve třech dílech.
Asi už je vám jasné, že tohle rozhodně není second screen content, u kterého se dá příjemně žehlit nebo projíždět Instagram. Pokud neupnete plnou pozornost na sledování děje, zcela určitě se v něm ztratíte jako v písečné bouři.
Tak je to jako Hra o trůny, nebo ne?
Po třech dílech se zatím zdá, že tohle srovnání není tak docela mimo. Alespoň v hrubých rysech. Nabízí se nám tu spletitý děj plný postav, organizací a jejich protichůdných cílů. Každá epizoda se snaží mít alespoň jeden trochu šokující nebo ne tak docela předvídatelný moment. Sexu je tu víc, než byste měli pocit, že je pro seriál o politice zapotřebí.
Ovšem narozdíl od Hry o trůny se v tomhle seriálu o něco hůř orientuje. A pokud nejste zrovna sci-fi nerd se zálibou v počítání měsíců na záběrech planet z vesmíru, můžete být celkem zmatení, kde že to zrovna jsme a kdy. Taky tu v podstatě chybí kladné postavy, kterým můžete fandit, na kterých vám záleží a kterých vám bude líto, až nevyhnutelně zemřou.
Verdikt?
Po pouhých třech odvysílaných dílech je zatím těžko definitivně říct, jestli se ze seriálové Duny stane fenomén. Dá se asi říct, že je ještě brzo na takové… proroctví. Jsou tu bohužel určité náznaky, že z ní bude předražený, příliš dlouho vyvíjený projekt, který se po jedné či dvou sériích už nikomu nebude chtít platit.
Na to, jestli stojí za to seriál vidět, bohužel není jednoznačná odpověď. Je to zdlouhavá a hodně konverzační záležitost. Pokud máte rádi Dunu, pomalejší sci-fi a nevadí vám být občas mimo, čeká vás odměna přinejmenším audiovizuální. Pokud ale čekáte, že vás tohle dílo nepustí od první až do poslední vteřiny, hledejte asi jinde. Nebo si počkejte, až bude venku celá první série, a řekneme si v dalším článku.
