Válka Rohirů: Když se Pán prstenů setká s anime, ale velikosti legend nedoroste
Příběh legendárního krále Helma Kladiva a jeho dcery Héry nabízí pohled na neprozkoumanou kapitolu Středozemě, a to netradičně ve formě anime. Snímek Pán prstenů: Válka Rohirů ovšem trpí plochými postavami a nepřesvědčivou animací a jen sotva drží krok s tolkienovskou tradicí v kinematografii. Přesto má momenty, které fanoušky Pána prstenů potěší.
Nový snímek z prostředí Středozemě pojednává o království Rohan, o legendárním králi Helmovi Kladivu a o konfliktu, který se v zemi udál skoro čtvrt tisíciletí před dobrodružstvím Bilba Pytlíka. Dějem nás provází princezna Héra – Helmova dcera, která je v Tolkienových kronikách zmíněná pouze v jediné větě, a jak nám vypravěčka hned v úvodu vysvětlí, její jméno i přes hrdinské činy, které vykonala, v písních zpívaných u ohňů nezaznívá.
Za Helmovy vlády panuje v Rohanu mír. Jednoho osudného večera však do hlavního města království Edorasu zavítá lord Freca se svým synem Wulfem a družinou. Wulf požádá Héru o ruku, ta však odmítne. Proběhne trochu ostřejší výměna názorů a otcové si to jdou jako správní chlapi vyřídit ven. Helm Frecu nechtěně zabije jedinou ranou pěstí, ne nadarmo se mu přece říká Kladivo (v angličtině Hammerhand). Wulf, vyhnaný do exilu a poháněný nenávisti a touhou po pomstě, sjednotí horské kmeny, vybuduje armádu a vyrazí na Edoras. Tak začíná válka Rohirů.
Ženy v hlavní roli
Díky Héřinu rychlému uvažování se podaří Edoras evakuovat. Po bitvě se tak děj přesouvá do pevnosti Hláska (později Helmův žleb). Sledujeme Wulfovu zoufalou snahu pevnost dobýt, Helmův skon a Héřino nadějeplné odhodlání, v němž ji podporuje její pokojná mentorka, veteránka Éowyn.
Po většinu času se střídají dějové linky Héry a Wulfa. Héra má samozřejmě jako hlavní hrdinka nejvíce prostoru: sledujeme, jak se snaží udržet naději ve svém mrznoucím a hladovějícím lidu, uvězněném v obléhané pevnosti. Její charakter však bohužel není dostatečně prokreslený na to, aby nás mezi chladnými stěnami zabavil. Všech hrdinských činů a úspěchů po bitvě o Edoras dosáhne pomocí štěstěny nebo přičiněním někoho jiného.
Wulfovo počínání sledujeme pokaždé, když se na straně obléhajících něco zvrtne či chystá. Bohužel ani antagonista není zrovna výrazný. Na začátku konfliktu byl představen jako chladnokrevně kalkulující vojevůdce, kterého Helm podcenil. Ale jakmile začne obléhání, z Wulfa se stane spíš rozmazlený spratek, který se zkráta dostal k moci a teď jedná impulzivně a bezmyšlenkovitě.
Antagonistovy motivace jsou trochu ploché, hlavní hrdinka se podobá princezně Meridě ze snímku Rebelka a animace je přinejlepším průměrná. Nudit se nicméně nebudete, kdykoliv se na scéně objeví Helm. Jeho tvrdohlavá a bojovná nátura odpovídá vládci, o němž se vyprávějí legendy. Pod tvrdou skořápkou válečníka se však skrývá milující otec, který by pro své děti udělal cokoliv. Na rozdíl od Héry působí veškeré jeho činy cílevědomě a hrdinsky. Je pak namístě položit si otázku, zda neměl být hlavní postavou snímku právě Helm.
Kam se poděl rozpočet?
Celému poněkud tuctovému fantasy příběhu nepomáhá ani podprůměrná animace, která vznikala pod vedením režiséra Kendžiho Kamijamy. Kontrast mezi 2D anime postavami a 3D pozadím totiž místy působí jako z videohry z minulého desetiletí. Ani samotné postavy nejsou nijak výrazně stylizované, a to ani prostřednictvím oděvů. Kdybychom scény ze snímku, ve kterých nefigurují známé tolkienovské lokace nebo orkové, dali po boku scén z bezejmenného anime, moc rozdílů bychom nenašli.
Pohyb postav je plynulý pouze při bojových scénách. V nich se pravděpodobně utopila většina rozpočtu, jelikož akční sekvence jsou oproti zbytku snímku plynulé, dynamické a zábavné. Záběr z pohledu postavy, na niž je útočeno, je poměrně atypický, když se však objeví potřetí, bohužel ztratí své kouzlo. Nejsilnější je rozhodně scéna, v níž Helm holýma rukama odráží vlny nepřátelských bojovníků od brány do pevnosti. Budete si hryzat nehty napětím a ten obraz se vám vryje do paměti. Naopak finální souboj mezi Wulfem a Hérou působí zdlouhavě, i když je ve skutečnosti krátký. Recykluje snad všechny akční sekvence, které jsme již ve snímku viděli, jen je nacpane do jediné scény. I ty plameny v pozadí se ve filmu vyskytují už podruhé...
Pán prstenů: Válka Rohirů nesahá původní trilogii ani po kotníky. Je to snímek průměrný a s předvídatelným dějem, který se drží klasických tropů žánru fantasy a do tolkienovského světa nepřináší nic nového. Přesto se v něm najde pár vydařených momentů – například situační hrdinství postav nebo bojové sekvence, které zapůsobí i na fanoušky anime. Pokud máte rádi příběhy ze Středozemě a všemi milovanou původní filmovou trilogii Pána prstenů, Válku Rohirů si užijete – přinejmenším díky známé hudbě a lokacím. Ale jestli nadšenci do Tolkienova světa nejste, netradičně zpracovaná Středozem vás neosloví.
