Génius hororů John Carpenter slaví půl století od premiéry své prvotiny. Neunikly vám jeho méně známé filmy?
V Los Angeles se před 50 lety odehrála nenápadná premiéra nízkorozpočtové sci-fi komedie Dark Star. Film byl prvním počinem režiséra Johna Carpentera, který si během následujícího půlstoletí vysloužil kultovní status legendy nezávislého filmu. Velká část jeho filmové a hudební tvorby je přesto poměrně málo známá. Věděli jste například, že natočil nejpovedenější zpracování lovecraftovského hororu, romantické melodrama nebo detektivku o úchylném filmaři, který natáčí násilné porno se zajatým andělem?
John Carpenter je nadmíru plodný tvůrce s archivem jedenadvaceti filmů, řadou televizních projektů, hudebních alb, scénářů, komiksů a knih. Alespoň některý z jeho filmů si pravděpodobně vybaví i filmový laik. Za svou popularitu vděčí především tomu, že svůj největší hit natočil hned na začátku kariéry. Úspěšný debut si odbyl 16. ledna 1975 se sci-fi komedií Dark Star, pověst vycházející hvězdy nezávislého filmu potvrdil už tři roky poté hororem Halloween. Prototyp „slasher“ hororu o nezastavitelném vrahovi, který se v předvečer svátku Všech svatých vrací do rodného města s nožem v ruce a s gumovou maskou na tváři, vznikl za pouhých 300 tisíc dolarů. V kinech vydělal 70 milionů dolarů a je dodnes jedním z nejúspěšnějších nezávislých filmů v historii. Mladý režisér se mohl směle pustit do studiových velkofilmů jako jeho kolegové James Cameron nebo George Lucas. Carpentera ale svět velkorozpočtových blockbusterů nelákal. Zůstal věrný nezávislé kinematografii, kde mohl svobodně rozvíjet svoje režisérské a hudební vize. Občas ho zavedly do velmi zajímavých a značně podivných oblastí a mnoho jeho filmů širšímu publiku úplně uniklo. Carpenterovy málo známé filmy přitom patří k těm nejzajímavějším.
Dark Star
Film vznikl jako absolventský projekt filmové školy. Původně měl pouhých 45 minut, které ale Carpenter obratně přestříhal a doplnil je dalšími 50 minutami nového materiálu. Bizarní sci-fi komedii pojal jako protiklad Kubrickova naleštěného velkofilmu 2001 Vesmírná odysea. Jeho kosmická loď nepátrá po tajemství života a vesmíru. Má za úkol likvidovat nestabilní planety a řídí ji čtveřice znuděných hipíků, kteří se po dvaceti letech služby nemohou vystát. Na palubě se pohybuje mimozemšťan připomínající nafukovací míč, kapitán je naložený v ledu, bomby vybavené umělou inteligencí odmítají poslušnost a pouští se s posádkou do zamotaných filozofických debat. Debutující Carpenter celý kolotoč s přehledem drží pohromadě a dokazuje, že jeho silnou stránkou je vedení skupiny herců uzavřených ve stísněném prostoru (zúročí ji zejména v polárním hororu The Thing). Jeho režie se perfektně doplňuje se scénářem Dana O'Bannona (pozdější autor slavného Vetřelce) a vlastní syntezátorovou hudbou, která se stane jeho trademarkem.
Assault on Precinct 13 (Přepadení 13. okrsku)
Film těsně předchází průlomovému Halloweenu a v mnohém ho připomíná. Děj se točí kolem osazenstva policejní stanice, na kterou útočí gang nemilosrdných vrahů. Policisté se musí spojit se zločinci ve vazebních celách a během boje o život přestává být zřejmé, na které straně zákona postavy původně stály. Carpenter ukazuje své umění vytěžit z co nejjednoduššího příběhu co nejhutnější děj. Film je pojatý jako akční thriller, vypjatostí scén ale připomíná klasické westerny a historická samurajská dramata. Útočící gangsteři působí jako anonymní nezastavitelné zlo typické pro zombie horory. Film opět doprovází Carpenterovy syntezátory a padají v něm jak těla obětí, tak filmová tabu – včetně zásady, že malým holčičkám se nesmí nic stát.
In the Mouth of Madness (V zajetí šílenství)
Film je součástí neoficiální „apokalyptické trilogie“, kam dále patří známý horor o vraždícím mimozemšťanovi na polární stanici The Thing (Věc) a Prince of Darkness (Vládce temnot), ve kterém bojuje kněz a tým kvantových fyziků proti příchodu satana. Hlavním hrdinou je pojišťovací vyšetřovatel John Trent. Knižní nakladatelství ho najme, aby vypátral pohřešovaného autora hororů, jehož romány způsobují u čtenářů záchvaty vražedné posedlosti. Trent (v podání fenomenálního Sama Neilla) je založením skeptik a cynik. Dlouho proto ignoruje všechny podivnosti, které jeho pátrání provází. Když si je připustí, je už na návrat do reality dávno pozdě. Ve filmu nestříká krev ani neútočí vraždící monstra. Hrůza vyplývá z často velmi nenápadných detailů a Trentův pomalý sestup do hlubin šílenství je o to děsivější. Znalci žánru hororu film často prohlašují za nejpovedenější adaptaci témat mistra hrůzy H. P. Lovecrafta.
Cigarette Burns
Carpenter je převážně filmový tvůrce, několik jeho nejzajímavějších počinů ale vzniklo pro televizi. Ještě před Halloweenem se například na obrazovkách objevil jeho film Someone’s Watching Me (Někdo mě sleduje) o špehujícím maniakovi, který dohání své oběti k sebevraždám. Přestože jde o velmi rané dílo, atmosférou si nezadá s nejlepšími filmy Alfreda Hitchcocka. Cigarette Burns je naopak počin až z roku 2005 a vznikl jako jeden z dílů televizní série Mistři hororu. Carpenter v něm opět vysílá soukromého detektiva po stopách díla, které způsobuje šílenství. Tentokrát se jedná o film („cigarette burns“ je slangové označení kulatých znamének označujících konec filmové cívky). Podobně jako Nicolas Cage ve filmu 8 mm sestupuje Norman Reedus do kinematografického podsvětí, kde se natáčí filmy plné perverze a brutálního násilí. Setkává se se sadistickými režiséry, úchylnými sběrateli a mystiky, kteří v honbě za extrémním vzrušením neváhají mrzačit bytosti lidské i nebeské. Film má pouze hodinu, což úplně stačí, protože atmosféra je místy tak hustá, že divák zapomíná dýchat.
Escape from New York (Útěk z New Yorku)
Se svým kmenovým hercem Kurtem Russellem Carpenter poprvé spolupracoval v roce 1979 na televizním životopisném snímku Elvis. Film sklidil velký úspěch, dočkal se i uvedení v kinech, byl nominován na tři Emmy a Zlatý glóbus (Russelův výkon uchvátil režiséra Zemeckise natolik, že ho požádal, aby nadaboval postavu Elvise ve filmu Forrest Gump). Do Carpenterova světa temných antihrdinů Russell poprvé zavítal už o dva roky později v dystopickém akčním filmu Escape from New York. Manhattan je v jeho ději obrovským vězením, kam vláda USA odesílá nenapravitelné zločince a nechává je na oploceném poloostrově žít podle vlastních pravidel. Jednoho dne se sem ale zřítí letadlo s prezidentem a vláda musí k záchranné akci přinutit cynického veterána speciálních jednotek Pliskena řečeného Snake (Had). Kurt Russel v dlouhém koženém kabátě a páskou přes oko se 95 minut probíjí peklem newyorského bezvládí a snaží se zachránit prezidenta dříve, než mu implantovaná nálož utrhne hlavu. Dokonale namíchaná směsice akce, sci-fi a politické satiry je jedním z nejlépe hodnocených Carpenterových filmů. V roce 1996 se dokonce dočkala pokračování s názvem Escape from LA (Útěk z LA). Druhý díl Pliskenova dobrodružství je založený na stejné premise jako originál a do velké míry kopíruje i děj (jde tedy spíš o jakýsi reboot, který Carpenter nikdy jasně nevysvětlil). Snake Plisken je starší a drsnější, pokus vylepšit jeho dobrodružství digitálními efekty se ale velmi nepodařil. Scény surfování na přílivové vlně a závěrečný vzdušný útok na rogalech jsou dodnes terčem vtipů i mezi Carpenterovými nejvěrnějšími fanoušky.
Big Trouble In Little China (Velké nesnáze v Malé Číně)
Kurt Russell s Johnem Carpenterem spolupracoval celkem pětkrát. Hlavní postavu ztvárnil i ve snímku, který režisér natočil jako poctu hongkongským akčním fantasy filmům. Jack Burton je užvaněný řidič, kterému v sanfranciské Čínské čtvrti ukradnou náklaďák. Spojí se proto s bojovníkem Wang Chim, který pátrá po své unesené snoubence. Společně sestupují do podsvětí Malé Číny, bojují s démony a prastarým čarodějem, který chce ovládnout svět. Na první pohled jde o klasickou zápletku kung-fu filmů, Carpenter ji ale obratně staví na hlavu. Russelův velkohubý Burton sám sebe považuje za neporazitelného bojovníka, dějem ale proplouvá jen díky hrdinství a dovednosti nenápadného Wanga. Výsledkem jejich nevyvážené spolupráce je ztřeštěná akční komedie, která nemusí každému sednout. Po premiéře film propadl u diváků i kritiků, na videotrhu se z něj postupně stal kultovní hit, na který se dá dívat i dnes.
Starman
Ve výčtu Carpenterových filmů, ke kterým se pojí přízvisko „kultovní“, by se dalo pokračovat ještě dlouho. Určitě by nechybělo filmové zpracování Kingova hororu Christine o vraždícím automobilu, mrazivě děsivý horor Fog (Mlha) nebo antiutopie They Live, kde si hrdina nasadí brýle a vidí nezastřenou realitu světa ovládaného rasou mimozemšťanů (film dal popkulturní historii desítky memů, klasických hlášek a nezapomenutelnou rvačku, která trvá nekonečných pět minut). John Carpenter se díky těmto snímkům zapsal jako specialista na horory a akční filmy. Dokázal ale točit i citlivá romantická melodramata. Jedním z nich je Starman z roku 1984. Vypráví příběh mimozemšťana, který ztroskotá na Zemi a vezme na sebe podobu nedávno zesnulého manžela mladé vdovy Jenny. Společně se vydávají na cestu do Arizony, kde má Starmana za tři dny vyzvednout mateřská loď. V patách jsou jim ale agenti CIA, kteří chtějí mimozemskou bytost zajmout a zkoumat. Vědeckofantastická zápletka v tomto případě pouze dotváří pozadí příběhu komplikovaného romantického vztahu, který se mezi ženou a mimozemšťanem rozvíjí. Film stojí na vynikajících hereckých výkonech mladého Jeffa Bridgese a herečky Karen Allen, známé ze Spielbergových Dobyvatelů ztracené archy. Starman se z Carpenterovy filmografie vymyká i tím, že ho nedoprovází režisérova vlastní hudba. Soundtrack složil Jack Nitzsche, který mimo jiné spolupracoval i s Milošem Formanem na Přeletu nad kukaččím hnízdem.
