Třicet let od tragédie u texaského města Waco: Na osmdesát mrtvých členů sekty a noční můra FBI
Šlo o hromadnou sebevraždu po zuby ozbrojených fanatiků tváří v tvář represívním složkám státu, nebo o plánovaný masakr 79 věřících včetně dvaadvaceti dětí rukou vládních agentů? Události, které se právě před třiceti lety, tedy mezi 28. únorem a 19. dubnem 1993, odehrály poblíž texaského města Waco na usedlosti sekty Davidiánů, jež se odštěpila od Adventistů sedmého dne, nikdy nenabudou zcela jasných rysů.
Ti z nás, kdo na MFDF Ji.hlava nebo v odvážných kinech viděli á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-JONESTOWN debutujícího režiséra Jana Bušty, jeden z nejlepších a jistě ten nejodvážnější český dokument loňského roku, vědí, že Waco má předchůdce i následovníky. Například v jihoamerickém, přesněji guyanském Jonestownu došlo roku 1978 k největší hromadné sebevraždě moderní doby; zemřelo zde 918 lidí včetně dětí, jed sami vypili nebo do nich byl násilně vpraven. Nájezdy policie na komunity či rodiny věřících, jejichž víru vnímalo okolí jako extrémní či neblahou, se v USA v posledních třech dekádách 20. století opakovaly, jen měly různé výsledky, často bohužel počítané v mrtvých tělech. Případ vedoucích komunity poblíž texaského Waca byl zajímavý tím, že obchodovali se zbraněmi (legálně) a v usedlosti jich nahromadili mnoho desítek. I proto nabylo neštěstí takových rozměrů, jaké popisuje tento výtečný americký seriál...
K pět let staré šestidílné americké minisérii Waco je rozhodně nutno přistupovat jako k svébytnému uměleckému dílu, a nikoli jako k dokumentu, ačkoli je založena jak na knize přeživšího člena kultu Davida Thibodeaua, tak na memoárech vyjednavače FBI Garyho Noesnera. Ten s náboženskou skupinou, zabarikádovanou v domě plném malých dětí a střelných zbraní, po velkou část jedenapadesátidenního obléhání ozbrojenci z ATF a posléze FBI zkoušel dohodnout podmínky kapitulace.
Kitsch a Shannon superstars
Bratři John Eric a Drew Dowdleové zatím společně napsali, natočili a zprodukovali pár hororů a thrillerů (Karanténa, Ďábel, Pod zemí, Převrat), ovšem seriál o událostech, které šéfy FBI dodnes straší v nočních můrách, je jejich dosud nejzajímavějším počinem. V napínavé bitvě nervů a slov září, následováni Rorym Culkinem a Johnem Leguizamem, především dva muži odvážně obsazení proti svému typu: představitel charismatického vůdce Davida Koreshe Taylor Kitsch – hezoun, který prokazuje schopnost zhubnout, zhrubnout a zešílet, alespoň na obrazovce – a vynikající Michael Shannon v roli vyjednavače Noesnera. Třiačtyřicetiletý herec nominovaný na dva Oscary je pro svůj úsporný, ale intenzivní herecký projev obsazován čím dál častěji; ve Wacu sledujeme jeho proměnu z profesionálního, racionálního kliďase v zoufalého muže trýzněného beznadějí celé situace. Musí poslouchat (nesmyslné) příkazy shora, přičemž samozvaný mesiáš Koresh činí totéž, jenže v jednu chvíli k němu hlas shůry přestane hovořit…
Černobílý svět bratří Dowdleových
O historii onoho náboženského hnutí se od scenáristů nic nedozvíme a musíme se adaptovat na poměrně černobílé vidění situace: Davidiáni jsou vesměs sympaťáci, zatímco muži zákona z Waca vycházejí jako banda amatérů postrádající elementární lidskost a empatii. Nekonečná vyjednávání sice možná zpomalí děj čtvrtého a pátého dílu, ale šílené vypětí třičtvrtěhodinové poslední epizody a následná zápalná oběť přinesou katarzi… Někdejší vlajková loď americké kabelové a satelitní televize Paramount Network před pěti lety vyplula správným směrem.
