Filmový masakr Predátor: Evoluce nedrží pohromadě mozek, ale mozkomíšní mok
Ne, Hollywoode, nám to opravdu ještě nestačilo. Prosím, vykopej z hrobu další z našich filmových ikon z 80. let a dej jí na frak stejně, jako se ti to podařilo s Indianou Jonesem (kterého jsi rozdupal na kaši Královstvím křišťálové lebky), s Teminátorem (pátý díl s podtitulem Genisys už způsoboval fyzickou bolest) či s Vetřelcem (jehož odkaz úpí v nejnovějším Covenantu ještě ve vyšší tónině než v předcházejícím Prometheovi). Ano, Hollywoode. Zabij ještě Predátora.
Předně jedna dobrá zpráva: jakkoliv se reakce na nejnovější díl filmového Predátora na škále od „neni to tak špatný“ po „je to opravdu dost špatný“ různí, musí se nechat, že horší časy tenhle mimozemský lovec s ohavnou maskou na ještě ohavnějším kukuči už zažil.
Dvojice natvrdlých snímků s rozkošně nesjednocenými názvy Vetřelec vs. Predátor a Vetřelci vs. Predátor 2 zůstávají tak drastickým monumentem absolutní kinematografické porážky, že je s podivem, že nebylo tehdy jméno ani jedné ze zúčastněných příšer agresivně vymazáno ze všech filmových encyklopedií světa. Zatímco Vetřelec tuto klinickou smrt přežil a na kapačkách se dále plouží biografy, pro Predátora po rozporuplném pokusu o defibrilaci filmem Predátoři ten zásadní výkop z hrobu přišel až nyní.
Mix filmů
A na první pohled přišel s tou nejlepší možnou municí: režisér a spoluscenárista snímku Shane Black je v podstatě stejná osmdesátková chodící legenda jako zmínění hrdinové filmového plátna. Nejenže se v prvním Predátorovi nechal ještě coby herec hrozivě zmasakrovat, ale je to chlapík, který stojí coby scenárista za bombastickými hláškami z filmů Smrtonosná zbraň a Poslední skaut. Stejný Shane Black se postupem času prosadil i jako režisér, čehož asi nejvydařenějším výsledkem je komiksový Iron Man 3 (vedle veskrze roztomilých, leč poněkud roztahaných, nepříliš pohromadě držících záležitostí jako Kiss Kiss Bang Bang a The Nice Guys). Co by se mohlo na tomhle pokazit?
Inu, nic a všechno. Blackův Predátor: Evoluce je celovečerním vařícím kotlem brutálního násilí, vulgárních hlášek a nesmlouvavého redefinování původní predátorské ságy ve všech dobrých i špatných významech právě uvedeného.
Je to nesmírně chaotický (a z toho popusu také velmi arytmicky dynamický) mix prvků veškerých filmů o Predátorovi, jaké kdy spatřily světlo světa (máme tu džungli, máme tu město, máme tu souboje monster z ranku „hnusný vs. hnusnější“), máme tu skvadru psychopatických hlavních hrdinů (kteří dokáží být v Blackových nejsilnějších momentech k sežrání stejně intenzivně, jako umějí být v těch nejslabších chvílích až suicidně otravní) (vážně v roce 2018 ještě někomu přijde vtipná postava s Touretteovým syndromem?), máme tu dětského hrdinu, máme tu Halloween, máme tu další mimozemšťany a zlé vládní agenty a tohle všechno se postupem filmu bez ladu a skladu vrší na tak obrovskou hromadu, že člověk jen čeká, kdy to celé povolí a sesype se to k zemi a současně to imploduje jako lidské tělo poté, co mu mimozemský lovec z vesmíru umným grifem vytrhne páteř skrz levý oční důlek.
Prostříhaný film
A ono se to stane; zatímco během celého filmu se to celé pomaloučku sype, ale Shane Black na to pořád vrší další a další akci a hlášky, tak to ve třetím dějství konečně povolí a pak už to jenom nezřízeně padá, ovšem v tak ohromujícím, grandiózním, všechno-nebo-nic stylu, že to vypadá spíš jako řízená demolice, do níž náhodou spadlo letadlo plné semtexu.
Mnohé ve filmu je zřejmě přestříháno a vystříháno tak radikálně, že se tu vyskytují hlášky, které tak nějak ani na nic nenavazují, a jisté zásadní postavy prostě najednou zmizí z plátna, aniž by je pak už kdokoliv kdekoliv viděl (ne, ani v prostoru vyhrazeném pro potitulkové scény se nevyskytují). Ať již byly okolnosti produkce a postprodukce filmu s odloženou premiérou (a také s jedním kompletně vystřiženým hercem) jakékoliv, asi to bylo také pěkné maso.
Jenže, nemůžu si pomoct, tohle všechno mi na filmu nakonec přišlo K DOBRU VĚCI. Absolutně nepochybuji o tom, že kdyby se celý snímek řídil alespoň elementárními zákony logiky a gravitace, vyšla by najevo jeho nebetyčná přiblblost v celé své ohavné kráse. Ale díky tomu, že je výsledkem takovýhle bordel, se to ztrácí v tuze zábavném ohňostroji násilí, dešti krve a kanonádě projektilů.
Premiéra: 13. 9. 2018, CinemArt
Hodnocení: Tři a půl lidské hlavy vyrvané z těla i s páteří (z pěti lidských hlav)
