21 nejlepších válečných filmů všech dob a důvody, proč je rozhodně musíte vidět
Válečných filmů je nepřeberné množství, dlouhá řada je bohužel i válek. Světově nejznámější jsou americké velkofilmy, kvalitní válečné filmy však vznikaly i v jiných zemích. Do našeho žebříčku jsme proto zařadili filmy tak, abychom pokryli jak co nejvíce válek, tak i co nejvíce kinematografií. Zároveň jsme vyřadili filmy, u kterých válka byla jen pozadí hlavního děje.
1. Zachraňte vojína Ryana
Proč se dívat: Spielbergovi se podařilo spojit výborně natočené bitevní scény, jimž nepochybně vévodí úvodní vylodění na krvavé pláži Omaha během invaze v Normandii v červnu 1944, spojené s masakrem amerických invazních jednotek, s bytostně humanistickým poselstvím, kdy pro záchranu jednotlivce musí položit život řada jiných. Perfektně natočené oscarové drama, v němž si přijdou na své snad všichni milovníci tohoto žánru.
Podrobnosti: USA, 1998; Délka: 169 minut; Režie: Steven Spielberg; Scénář: Robert Rodat; Kamera: Janusz Kamiński; Hudba: John Williams; Hrají: Tom Hanks, Edward Burns, Tom Sizemore, Matt Damon, Jeremy Davies, Adam Goldberg, Barry Pepper, Giovanni Ribisi, Vien Diesel, Ted Danson
2.Most přes řeku Kwai
Proč se dívat: Zfilmované světoznámé dílo francouzského spisovatele Pierra Boulla, mj. autora Planety opic, dalo vyniknout herecké bravuře Aleka Guinnesse, jenž nezapomenutelným způsobem ztělesnil tvrdohlavého britského plukovníka Nicholsona, zarputile trvajícího na tom, aby velitel zajateckého tábora plukovník Saitó dodržoval Ženevskou konvenci, jakož i Williama Holdena, představujícího jediného amerického zajatce, který, jak se později ukáže, vyměnil svou uniformu řadového vojáka za uniformu mrtvého důstojníka v očekávání, že se dočká lepšího zacházení. Když však dojde na lámání chleba, obstojí se ctí. Na Most přes řeku Kwai se právem snesla sprška Oscarů za nejlepší film, režii, kameru, střih, hudbu a budoucího Sira Aleka za nejlepší mužský herecký výkon. Pro zajímavost uveďme, že ve skutečnosti scénář napsali dva autoři – Carl Foreman a Michael Wilson –, kteří však tehdy byli na černé listině a Americká filmová akademie je posmrtně ocenila až v roce 1980!
Podrobnosti: USA 1957; Délka: 161 minut; Režie: David Lean; Scénář: Pierre Boulle; Kamera: Jack Hildyard; Hudba: Malcolm Arnold; Hrají: Alec Guinness, William Holden, Jack Hawkins, Sesue Hajakawa, James Donald, Geoffrey Horne, André Morell, Percy Herbert, Ann Searsová
3.Okupace ve 26 obrazech
Proč se dívat: Na pozadí malebného Dubrovníku se krátce před útokem mocností Osy na Jugoslávii v dubnu 1941 odehrává příběh tří zdánlivě nerozlučných kamarádů z bohatých rodin – Chorvata, Itala a Žida –, do jejichž bezstarostných životů krutě zasáhne válka ve vší své syrovosti. Scéna ustašovského vraždění vězňů v autobuse působila v době uvedení v našich kinech naprosto šokujícím dojmem. V 90. letech, po rozpadu jugoslávské federace, se Zafranović stal v Chorvatsku nežádoucí osobou, a chorvatské velvyslanectví dokonce protestovalo proti uvedení snímku v naší televizi.
Podrobnosti: Jugoslávie / Itálie / SRN / SSSR 1978; Délka: 116 minut; Režie: Lordan Zafranović; Scénář: Mirko Kovač, Lordan Zafranović; Hudba: Alfi Kabiljo; Hrají: Frano Lasić, Boris Kralj, Milan Štrljić, Stevo Žigon, Zvonko Lepetić, Tanja Poberžniková, Ivan Klemenc, Gordana Pavlovová, Rade Marković, Zvonimir Rogoz
4. Volyň
Proč se dívat: Film pojednává o etnických čistkách na národnostně smíšené Volyni v letech 1943 až 1944, jichž se dopouštěli ukrajinští nacionalisté na polských sousedech, a je to nepochybně nejdrastičtější krvák, jaký naši severní sousedé natočili. Výše zmiňovaná drastická scéna z Okupace v 26 obrazech je proti tomu slabý odvar. Smarzowského dílo přitom začíná idylicky svatbou Polky a Ukrajince v květnu 1939. Ta zabírá poměrně dlouhou dobu a přibližuje místní zvyky a folklór, k nimž patří useknutí copu nevěsty sekerou. Jenže záhy se pod údery seker začnou kutálet polské hlavy... Již na počátku děje zaznívají hlasy Ukrajinců stěžujících si na zavírání pravoslavných chrámů Ljachy, jak Ukrajinci posměšně nazývají Poláky. Je to předzvěst budoucích hrůz. Film výborně zachycuje peripetie, kterými se tato oblast za druhé světové války ubírala. Když ji v září 1939 v rámci dělení Polska na základě tajného dodatku k paktu Molotova a Ribbentropa okupovala Rudá armáda, vítali ji místní Židé, neboť kromě záliby v nemírném pití vodky se Poláci a Ukrajinci shodli pouze v nenávisti k nim, a oni tudíž v „armádě osvobození pracujících“ viděli spasení. Nastává takzvané rozkulačování, které postihuje polské statkáře. V červnu 1941 sovětské okupanty vystřídali němečtí, jež místní starosta (vskutku odporná figura) vítá stejně patolízalsky jako jejich sovětské předchůdce. Třídní teror praktikovaný NKVD nahradí vyvražďování Židů. Němci je však coby nositelé vyšší kultury zabíjejí „civilizovaně“: „pouze“ je věšejí a střílejí z kulometů. Pravá apokalypsa přichází zhruba v poslední půlhodině, kdy stoupenci Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a Stepana Bandery pod vlivem řeckokatolických kněží žehnajících jejich sekerám, kosám, vidlím a nožům rozpoutají peklo na zemi.
A právě tady zaznívají nejzásadnější výtky. Ukrajinští historici totiž právem poukazují na fakt, že na Volyni řeckokatolická církev nepůsobila, byla tam církev pravoslavná. To je sice pravda, ale Smarzowski, po Volyni přezdívaný „polský Quentin Tarantino“, se hájí tím, že natočil hraný film o tragické epizodě v polsko-ukrajinských vztazích, a nikoli historický dokument. Snímek přitom není prvoplánově protiukrajinský. Vždyť hlavní hrdinka Zosia, ztělesněná Michalinou Łabaczovou, nominovanou za výkon v tomto snímku na Polskou filmovou cenu Orel jako nejlepší herečka a objev roku, je mladá Polka milující Ukrajince. Pro atmosféru, jaká na Volyni vládla po běsnění ukrajinských nacionalistů, je příznačné, že Zosia, prchající před vraždícími ukrajinskými monstry se svým dítětem, se raději vmísí mezi německé vojáky a tak sobě i potomkovi zachrání holý život. Ukrajinci namítají, že ve filmu neexistuje kladná postava jejich národnosti. Není to stoprocentně pravda. Ojedinělé záblesky lidství se v něm objeví. Volyň zákonitě vzbuzuje emoce na obou stranách. Milovníkům odhalování bílých míst v historii ji lze vřele doporučit, ale slabší nátury, těhotné ženy, a zvláště osoby nervově labilní musíme před jejím zhlédnutím co nejdůrazněji varovat. Scény znásilňování, mučení a vraždění Poláků jsou natolik naturalistické, že by jim to mohlo způsobit trvalou újmu. Je však naprosto nepochopitelné, proč ČT art, jež snímek nedávno uvedla, vypustila dvě informace pro pochopení děje naprosto klíčové, a to národnostní složení volyňského obyvatelstva na začátku a počty obětí etnických čistek na konci. Že by tak učinila v zájmu politické korektnosti?
Podrobnosti: Polsko 2016; Délka: 150 minut; Režie a scénář: Wojciech Smarzowski; Kamera: Piotr Sobociński Jr.; Hudba: Mikołaj Trzaska; Hrají: Michalina Łabaczová, Arkadiusz Jakubik, Jacek Braciak, Tomasz Sapryk, Izabela Kunová, Kinga Preis, Jarosław Gruda, Wojciech Zieliński, Lech Dyblik, Gabriela Muskałová
5. Bitva na Neretvě
Proč se dívat: Mezinárodně hvězdně obsazený velkofilm, mající směle konkurovat tehdejším americkým trhákům, zachycuje události během čtvrté německé ofenzívy na území dnešní Bosny a Hercegoviny. Na rozdíl od dalšího jugoslávského velkofilmu pojednávajícího o partyzánské válce, Sutjesky, kde si Tita zahrál Richard Burton, zde Josip Broz vůbec nevystupuje, ale jeho slova citují hned na začátku velkolepé podívané, na jejíž realizaci se podílela i Jugoslávská lidová armáda.
Podrobnosti: Jugoslávie / USA / Itálie / SRN 1969; Délka: 175 minut; Režie: Veljko Bulajić; Scénář: Stevan Bulajić, Ugo Pirro, Ratko Ðurović; Kamera: Tomislav Pinter; Hudba: Bernard Herrmann; Hrají: Yul Brynner, Ljubiša Samardžić, Franco Nero, Sylva Koscinová, Orson Welles, Hardy Krüger, Curd Jürgens, Milena Dravićová, Sergej Bondarčuk, Velimir „Bata“ Živojinović
6. Boj o Moskvu
Proč se dívat: Velkolepou epopej tvoří dva díly: Agrese, přibližující události počátečního období druhé světové války, a Tajfun, zachycující první citelnou porážku Wehrmachtu v gigantické bitvě o Moskvu. Snímek je zajímavý tím, že v něm nevystupují žádné fiktivní postavy, všechno jsou osoby, jež skutečně existovaly. Na svou dobu upoutal relativně upřímným pohledem na některá dosud tabuizovaná témata, jako třeba počáteční těžké porážky Rudé armády.
Podrobnosti: SSSR / ČSSR / NDR 1985; Délka: 337 minut; Režie a scénář: Jurij Ozerov; Kamera: Igor Černych; Hudba: Alexandra Pachmutovová; Hrají: Jakov Tripolskij, Michail Uljanov, Alexandr Goloboroďko, Bruno Frejndlich, Nikolaj Zasuchin, Anatolij Nikitin, Vladimir Trošin, Stěpan Mikolja, Vjačeslav Jezepov, Juozas Budraitis
7. Bitva v Ardenách
Podrobnosti: USA 1965; Délka: 167 minut; Režie: Ken Annakin; Scénář: Philip Yordan, Milton Sperling, John Melson; Kamera: Jack Hildyard; Hudba: Benjamin Frankel; Hrají: Henry Fonda, Robert Ryan, Robert Shaw, Dana Andrews, Telly Savalas, George Montgomery, Ty Hardin, Pier Angeliová, Barbara Werleová, Charles Bronson
Proč se dívat: Američané se rozhodli přenést na stříbrné plátno klíčové události druhé světové války na západní frontě od invaze až po vítězství. Po Nejdelším dni následoval tento snímek, věnovaný temným dnům prosince 1944, kdy se Němci v posledním zoufalém vzepětí pokusili zvrátit chod událostí ve svůj prospěch. Někteří kritici měli ke hvězdně obsazenému filmu výhrady. Jeden ho nazval „krvavým a nedeformovaným válečným divadlem, poměrně gramotným, ale ohlušivě hlučným a s důrazem na strategii místo na charakter“, jiný se zase ošklíbal: „Tohle nafouknuté válečné drama o důležité události nemůže zvítězit nad banálním scénářem. Přečtěte si o tom radši dobrou knihu.“ Divákům se však film líbil a scéna, kdy mladí němečtí velitelé tankových osádek začnou podupávajíce zpívat svému veliteli, určenému provést průlom americké fronty, Panzerlied, nepřestává elektrizovat milovníky řízných vojenských písní. Film často reprizují naše televize.
8. Nejdelší den
Proč se dívat: Celá plejáda skvělých herců si zahrála ve zfilmované předloze Cornelia Ryana, jejíž vydání v češtině se u nás stávalo podpultovým bestsellerem. Onen „nejdelší den“ představoval 6. červen 1944, kdy se Spojenci po několika odkladech konečně odhodlali k uskutečnění největší obojživelné operace v dějinách: vylodění v Normandii. Oscary za speciální efekty a černobílou kameru si snímek určitě zasloužil a oslovuje jak filmové fanoušky, tak i nadšence zabývající se druhou světovou válkou.
Podrobnosti: USA 1962; Délka: 169 minut; Režie: Andrew Marton, Ken Annakin, Bernhard Wicki; Scénář: Cornelius Ryan; Kamera: Henri Persin, Walter Wottiz, Pierre Levent, Jean Bourgoin; Hudba: Maurice Jarre; Hrají: John Wayne, Rod Steiger, Robert Ryan, Peter Lawford, Henry Fonda, Robert Mitchum, Richard Burton, Jeffrey Hunter, Richard Beymer, Sal Mineo
9. Bitva o Británii
Proč se dívat: Ve snímku věnovaném klíčové události moderních britských dějin, kdy se rozhodovalo o dalším osudu ostrovní monarchie, se prolínají osobní charakteristiky hlavních protagonistů s urputnými leteckými boji na obloze Spojeného království. Velkofilm sice údajně stál dvanáct miliónů dolarů a vykázal celosvětovou ztrátu deset miliónů, ale to nic nemění na faktu, že zvláště vzdušné akce jsou dech beroucí, a zejména letecké fandy, pro něž je snímek jako stvořený, nutil srovnávat s našimi za nesrovnatelně skromnějších podmínek natočenými, ale zato dějově nádhernými Nebeskými jezdci.
Podrobnosti: USA 1969; Délka: 131 minut; Režie: Guy Hamilton; Scénář: James Kennaway, Wilfred Greatorex podle knihy Dereka Wooda a Dereka Dempstera O vlásek; Kamera: Freddie Young; Hudba: William Walton; Hrají: Laurence Olivier, Robert Shaw, Michael Caine, Christopher Plummer, Kenneth More, Susannah Yorková, Trevor Howard, Ralph Richardson, Patrick Wymark, Curd Jürgens
10. Osvobození
Proč se dívat: Pětidílná epopej upoutala především velkorysým nasazením bojové techniky. Pouze tankovou bitvu u Prochorovky natáčeli dva měsíce. Dokumentární záběry ze sovětských, amerických, britských, francouzských a německých archívů ve spojení s monumentálními bitevními scénami se zasloužily o vizuálně přitažlivou podívanou. Stranou a vládou podporovaný velkofilm, jemuž sice leckdo vyčítá jasný ideologický záměr, však ani po letech nepostrádá pastvu pro oči. Sověti totiž nešetřili v podobných ostře sledovaných případech lidmi, materiálem ani prostředky, a tak není divu, že na závěr tvůrci děkují vojskům několika vojenských okruhů či skupinám sovětských vojsk rozmístěných v zahraničí.
Podrobnosti: SSSR / NDR / Polsko / Itálie 1969; Délka: 5x90 minut; Režie: Jurij Ozerov; Scénář: Jurij Bondarev, Jurij Ozerov, O. Kurganov; Kamera: Vitalij Abramov; Hudba: D. Ozerovová; Hrají: Sergej Nikoněnko, Vladimir Samojlov, Jan Englert, Fritz Diez, Larisa Golubkinová, Barbara Brylská, Daniel Olbrychski, Vasilij Šukšin, Nikolaj Oljalin, Michail Uljanov
11. Pearl Harbor
Proč se dívat: Jeden z nejnákladnějších velkofilmů v dějinách kinematografie možná neoslní milostným trojúhelníkem na pozadí útoku Japonců na základnu amerického Tichomořského loďstva na Havaji v prosinci 1941, ale naprosto bezprecedentním natočením náletu na Pearl Harbor. Kritici snímku vytýkali příslovečně přehnané americké vlastenectví (ti méně zasvěcení mu vytýkali dokonce i to, co se doopravdy stalo, jako například odvetný nálet na Tokio z letadlové lodi), jenže pak přišlo 11. září a všechno bylo jinak.
Podrobnosti: USA 2001; Délka: 175 minut; Režie: Michael Bay; Scénář: Randall Wallace; Kamera: John Schwartzman; Hudba: Hans Zimmer, Matthias Weber; Hrají: Ben Affleck, Josh Hartnett, Kate Beckinsaleová, Cuba Gooding Jr., Tom Sizemore, Jon Voight, Colm Feore, Mako, Alec Baldwin, William Lee Scott
12. Příliš vzdálený most
Proč se dívat: Výpravný velkofilm, opět s hvězdným obsazením, připomíná největší výsadkovou operaci v historii, která kvůli zabedněnosti několika vysoce postavených britských velitelů skončila fiaskem v době, kdy se zdálo, že Němci do Vánoc válku prohrají. Arogantní tuposti konkuruje neokázalé hrdinství britských výsadkářů a prozíravost velitele polské brigády Stanisława Sosabowského.
Podrobnosti: USA 1977; Délka: 175 minut; Režie: Richard Attenborough, Sidney Hayers; Scénář: William Goldman podle stejnojmenné knihy Cornelia Ryana; Kamera: Geoffrey Unsworth; Hudba: John Addison; Hrají: Dirk Bogarde, James Caan, Michael Caine, Sean Connery, Edward Fox, Elliott Gould, Gene Hackman, Anthony Hopkins, Hardy Krüger, Laurence Olivier
13. Katyň
Proč se dívat: Proslulý režisér se chopil tématu, jež se ho osobně, a to velmi bolestně týkalo, neboť v Katyni zahynul jeho otec. Podařilo se mu působivě, věrohodně, a přitom bez přemrštěných emocí převést na plátno jednu z nejbolestivějších epizod v bouřlivé historii polsko-ruských či, přesněji řečeno, polsko-sovětských vztahů: masakr polských důstojníků v březnu 1940, o němž se v „lidovém“ Polsku dlouhá desetiletí nesmělo – alespoň oficiálně – mluvit, a tím méně psát.
Podrobnosti: Polsko 2007; Délka: 117 minut; Režie: Andrzej Wajda; Scénář: Andrzej Wajda, Władysław Pasikowski, Przemysław Nowakowski; Kamera: Paweł Edelman; Hudba: Krzysztof Penderecki; Hrají: Artur Żmijewski, Maja Ostaszewská, Andrzej Chyra, Danuta Stenková, Jan Englert, Agnieszka Glińská, Paweł Małaszyński, Maja Komorowská, Władysław Kowalski, Joachim Paul Assböck
14. Velká iluze
Proč se dívat: Přestože v tomto dnes již klasickém díle se neodehraje jediná bojová scéna, patří už od doby svého vzniku k nejsilnějším protiválečným filmům s výrazně nadčasovým poselstvím. Vypráví příběh skupiny francouzských důstojníků různého společenského postavení v německém zajateckém táboře. Zazářil v něm mladý Jean Gabin coby zajatý důstojník a Erich von Stroheim v roli německého kapitána von Rauffensteina. Nelíčí – na rozdíl od jiných snímků – žádné válečné hrůzy, neboť Němci s francouzskými válečnými zajatci, a důstojníky zvláště, zacházeli poměrně slušně a v souladu s mezinárodními závazky. Podle knihy Národy ve válečném zajetí Wilhelma Alberta Doegena, říšského komisaře pro záležitosti válečných zajatců, připadlo z 535 411 Francouzů v německém zajetí 10 865 osob na důstojníky a z nich jen 173, tj. 1,59 procenta, zemřelo. Pacifistická Velká iluze, natočená dva roky před rozpoutáním druhé světové války, v době sílícího mezinárodního napětí a zhoršující se situace, přiměla říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse, aby ji označil za „filmového nepřítele číslo 1“. Americký režisér Woody Allen považoval Velkou iluzi za nejlepší film, jaký byl kdy natočen, a stala se rovněž prvním cizojazyčným snímkem nominovaným na Oscara.
Podrobnosti: Francie 1937; Délka: 114 minut; Režie: Jean Renoir; Scénář: Jean Renoir, Charles Spaak; Kamera: Christian Matra; Hudba: Joseph Kosma; Hrají: Jean Gabin, Dita Parlo, Pierre Fresnay, Erich von Stroheim, Gaston Modot, Marcel Dalio
15. Na západní frontě klid
Proč se dívat: Světoznámý román Ericha Marii Remarqua se brzy dočkal filmového zpracování. Tato adaptace je považována za největší z pacifistických, protiválečných děl. Některé dialogy a situace týkající se bezprostředně konfliktu dodnes nezestárly. Ačkoli film natočili Američané, nahlíží na válečné hrůzy očima sedmi mladých Němců, kteří narukují inspirováni šovinistickým učitelem a již si teprve v zákopech uvědomují, že válka není romantický, vlastenecký podnik, ale beznadějné peklo. Jak praví hlavní hrdina Paul Bäumler: „Žijeme tu v zákopech. Bojujeme. Snažíme se nenechat se zabít a občas se nám to nepovede. To je všechno.“
Podrobnosti: USA 1930; Původní délka: 140 minut; Současná délka: 130 minut; Režie: Lewis Milestone; Scénář: Maxwell Anderson, Lewis Milestone; Kamera: Arthur Edeson, Karl Freund a Tony Gaudio; Hudba: David Broekman; Hrají: Lew Ayres, William Bakewell, Louis Wolheim, Slim Summerville, Russell Gleason, Ben Alexander
16. Čtyři příšerní jezdci z Apokalypsy
Proč se dívat: Tento němý film udělal z pětadvacetiletého italského přistěhovalce Rudolpha Valentina po čtyřech letech epizodních rolí hvězdu první velikosti, jež mj. proslavila smyslné tango. Snímek je ovšem především vášnivým kázáním proti válce a v době svého vzniku vyvolal senzaci. Čtyři jezdci z jeho názvu jsou Válka, Hlad, Nemoc a Smrt a můžeme je vidět bok po boku v šílené jízdě coby mocné symboly.
Podrobnosti: USA 1921; Původní délka: 150 minut; Pozdější délka: 114 minut; Režie: Rex Ingram; Scénář: June Mathisová; Kamera: John F. Seitz; Hrají: Rudolph Valentino, Alice Terryová, Nigel de Brulier, Alan Hale, Wallace Beery, Beatrice Dominguezová
17. Pekelní andělé
Proč se dívat: Výstřední miliardář a milovník letectví Howard Hughes (Martin Scorsese mu věnoval oscarový film Letec) začal tento snímek natáčet roku 1927 ještě jako němý a s Gretou Nissenovou, již pro její nemožný přízvuk nahradila do té doby v malých rolích živořící Jean Harlowová, kterou v tomto velkolepém filmu proslavila věta: „Šokovalo by tě, kdybych si na sebe vzala něco pohodlnějšího?“ V čem Pekelní andělé dodnes oslňují, jsou na tehdejší dobu skvěle natočené nálety německých zepelínů na Londýn a souboje letadel se vzducholoděmi. Hughes do realizace svého snu investoval neuvěřitelné čtyři milióny dolarů, což z Pekelných andělů dělalo jeden z nejdražších snímků daného období, směle konkurující velkofilmu Ben Hur. Hughes v nich angažoval 137 pilotů. Jeden filmový kritik charakterizoval Pekelné anděly výstižně: „Není to veliké dílo, ale je marnotratné jako cirkus s osmi manéžemi. Když odcházíte z kina, víte, že jste viděli film, a ne lacinou reprodukci divadelní hry.“
Podrobnosti: USA 1930; Délka: 135 minut; Režie: Howard Hughes a James Whale; Scénář: Howard Eastbrook a Harry Behn; Kamera: Tony Gaudio, Harry Perry a E. Burton Steene; Hudba: Hugo Reisenfeld; Hrají: Ben Lyon, James Hall, Jean Harlowová, John Darrow, Lucien Prival, Roy Wilson
18. Stezky slávy
Proč se dívat: O tomto vynikajícím filmu je třeba říci, že není ani tak válečný, jako spíše výrazně protiválečný. Kirk Douglas, jenž tento snímek označoval za jeden ze svých nejoblíbenějších, ztělesňuje rázného plukovníka Daxe, který prokoukl francouzské vrchní velení v polovině Velké války, Adolphe Menjou zase pokryteckého a intrikujícího generála a George Macready pánovitého militaristu. Tři francouzští vojáci skončí rozsudkem zmanipulovaného soudu před popravčí četou. Snímek vyvolal bouřlivé reakce. Ve Francii se dlouhá léta nesměl promítat, a byl dokonce zakázán i na amerických základnách. Vysoce postavené vojenské osobnosti se ohrazovaly proti šablonovité představě, podle níž „zelené mozky“ popíjely v závětří a pohodlí zámků šampaňské a pořádaly opulentní hostiny, během nichž plánovaly nesmyslné ofenzívy, při kterých hnaly proti ostnatým drátům a kulometům své statečné mužstvo. Zrnko pravdy ovšem kritici měli. Vždyť ve Velké válce zemřelo 98 francouzských generálů, z nichž 55 padlo v bitvě. Podle Historické služby pozemní armády (SHAT) bylo za první světové války popraveno 740 francouzských vojáků, z toho 650 za neuposlechnutí rozkazu, což je právě případ oněch tří nešťastníků zastřelených ve Stezkách slávy.
Podrobnosti: USA 1957; Délka: 86 minut; Režie: Stanley Kubrick; Scénář: Calder Willingham, Jim Thompson a Stanley Kubrick; Kamera: George Krause; Hudba: Gerald Fried; Hrají: Kirk Douglas, Adolphe Menjou, Ralph Meeker, George Macready, Wayne Morris, Richard Anderson
19. Četař York
Proč se dívat: Budoucí slavný režisér výborných westernů Hawks natočil příběh největšího amerického hrdiny první světové války Alvina C. Yorka, který se z pijana a rváče sice přeměnil v pacifistu, ale pak se pod vlivem chápavého majora, jenž mu řekne, že „Amerika je dědictví, za které stojí za to bojovat“, přerodí v opravdového hrdinu, co v Argonách samotný zlikviduje celé hnízdo německých odstřelovačů a spolu s osmi muži zbylými z jeho pluku zajme 132 nepřátelských vojáků. Za tento čin obdržel nejvyšší americké vyznamenání za statečnost: kongresovou Medaili cti. Snímek vznikl krátce před vstupem USA do druhé světové války a Garymu Cooperovi vynesl prvního ze dvou Oscarů.
Podrobnosti: USA 1941; Délka: 134 minut; Režie: Howard Hawks; Scénář: Abem Finkel, Harry Chandlee, Howard Koch, John Huston; Kamera: Sol Polito a Arthur Edeson; Hudba: Max Steiner; Hrají: Gary Cooper, Joan Leslieová, Walter Brennan, George Tobias, David Bruce, Stanley Ridges
20. Bitva o Alžír
Proč se dívat: Profesionální herci se skutečnými účastníky alžírské revolty proti Francouzům v letech 1954 až 1962 jsou protagonisty tohoto dramatu a dokumentu zároveň. Diváky upoutají autenticky vypadající bojové scény. Je zajímavé, že při promítání Bitvy o Alžír ve Spojeném království a v USA vypustili scénu mučení uplatňovaného Francouzi proti zajatým alžírským rebelům. Násilné akce jsou koncipovány až surrealisticky. V jedné kritice výstižně zaznělo: „Pontecorvo odmítá karikovat Francouze nebo oslavovat Alžířany; místo toho naznačuje, jak je organizováno partyzánské hnutí a jakým způsobem ho chce koloniální mocnost decimovat.“ Ve filmu převládají činy nad slovy zhruba v poměru devět ku jedné.
Podrobnosti: Alžírsko / Itálie 1965; Délka: 135 minut; Režie: Gillo Pontecorvo; Scénář: Franco Solinas; Kamera: Marcello Gatti; Hudba: Ennio Morricone a Gillo Pontecorvo; Hrají: Jean Martin, Yacef Saadi, Brahim Haggiag, Tommaso Neri, Samia Kerbashová, Fawzia El Kaderová
21. Četa
Podrobnosti: USA 1986; Délka: 120 minut; Režie a scénář: Oliver Stone; Kamera: Robert Richardson; Hudba: Georges Delerue; Hrají: Charlie Sheen, Tom Berenger, Willem Dafoe, Forest Whitaker, Francesco Quinn, John C. McGinley, Kevin Dillon, Richard Edson
Proč se dívat: Na závěr konečně také snímek zachycující peklo vleklé vietnamské války, jíž se jeho tvůrce zúčastnil. Stoneovi vynesl Oscara. Ceny Americké filmové akademie následovaly rovněž za nejlepší film, střih a zvuk. Tom Berenger a Willem Dafoe, ztělesňující dva povahově protichůdné seržanty, byli nominováni za vedlejší role. Sledujeme přerod nováčka s chlapeckými iluzemi v ostříleného veterána bez nadějí, jemuž už jde jen o přežití.
