10 nejlepších hororů všech dob: Hororový zlatý fond aneb nejděsivější filmy historie
Největší slávu zažila filmová hrůza v sedmdesátých a osmdesátých letech. Nejde zapomenout na klasiky, které vdechly život takovým ikonám jako děsivé vesmírné potvoře Vetřelci, psychopatickému vrahovi Michaelu Myersovi nebo nadpřirozenému zabijákovi z říše snů, Freddymu Krueggerovi. I v moderní době vznikla řada skvělých hororů, ty ale zatím neprošly nejtěžším testem – testem času. V žebříčku se podíváme na desítku největších hororových klasik, v galerii pak přihodíme pár dalších tipů na horory z 21. století, které mají zaděláno na to, aby se klasikou staly.
10. Noc oživlých mrtvol
Rok vzniku: 1968
O čem to je jednou větou: Skupinka obyčejných lidí se na opuštěné farmě snaží přežít zombie apokalypsu, čeká je ale i boj mezi sebou navzájem.
Zhodnocení: Film je zásadním milníkem v historii zombie žánru. Reanimovaná mrtvá těla sice byla v žánrových snímcích k vidění i dříve, až George Romero ale nastavil nemyslící masou obživlých mrtvol prahnoucích po lidských mozcích zrcadlo tehdejší společnosti. V rozporu se zvyklostmi se nevyhýbal gore, odvážnými scénami a realisticky působícím nasnímáním rozkladu lidského společenství diváky doslova šokoval. Přestože Noc uplynulými léty ztratila něco na své působivosti, za vidění stojí i dnes.
Pokračování: S trochou nadsázky se dá říct, že na Romerovu klasiku z konce šedesátých let navazuje každý pozdější zombie horor. Jinak je ale otázka po pokračováních původní Noci zapeklitá. Sám Romero zkoumal zombie tematiku hned v několika svých filmech, není ale úplně jasné, nakolik třeba takový Úsvit mrtvých nebo Den mrtvých na Noc oživlých mrtvol navazují. Aby toho nebylo málo, existuje i několik totožně či podobně nazvaných snímků, ty ale na původním filmu spíše parazitují, než aby jej oficiálně remakovaly či pokračovaly v jeho odkazu. Za jediný jasně související a zároveň povšimnutí hodný snímek tak lze označit stejnojmenný remake Toma Saviniho z roku 1990.
9. Halloween
Rok vzniku: 1978
O čem to je jednou větou: Z psychiatrické léčebny uprchne šílený vrah Michael Myers, skupinka teenagerů v městečku Haddonfield se má o nadcházející halloweenské noci na co těšit.
Zhodnocení: Když nechal John Carpenter před čtyřmi dekádami hned v první scéně filmu šestiletého chlapce, aby ubodal svou sestru, položil velmi stylově základy subžánru hororových vyvražďovaček (slasherů). Filmy, v nichž maskovaný zabiják terorizuje skupinu hrdinů, typicky teenagerů, pak nějakou dobu hororovému žánru dominovaly a postupně se zcela vyčerpaly. Prvenství Halloweenu ale nikdo nevezme. Film mimo jiné těží z toho, že nic nevysvětluje, nepátrá po vrahově psychologickém profilu. Michael Myers je prostě nepochopitelnou mašinou na zabíjení, která prochází předměstím a zanechává po sobě spoušť. V tom je jeho síla.
Pokračování: Halloween se na plátna kin vrátil prozatím celkem desetkrát, Michael Myers ale jen devětkrát. Součástí série je totiž i bizarní Halloween 3, který se na to pokusil jít od lesa a nabídl zbrusu nový příběh, který k prvním dvěma dílům pojilo jen období svátku všech svatých. Experiment nevyšel a v dalších pokračováních se vrátil maskovaný zabiják Michael. Za zhlédnutí stojí zejména Halloween 2, Halloween H20 a pak také loňský Halloween Davida Gordona Greena, který navázal na původní film a zbytek série okázale ignoroval. Do série přispěl i hardrockový hudebník a příležitostný režisér Rob Zombie, který svým remakem a jeho pokračováním ale do značné míry popřel ducha původních filmů a jejich fanoušky spíš naštval, než potěšil.
8. Osvícení
Rok vzniku: 1980
O čem to je jednou větou: Spisovatel Jack Torrance se spolu se svou ženou a synkem stěhuje do odlehlého horského hotelu, aby zde dělal správce a odehnal autorskou krizi; místo chuti ke psaní jej ale přepadne šílenství.
Zhodnocení: Šílený Jack Nicholson vlamující se za pomoci sekery za svou vřískající manželkou Shelley Duvallovou, to je přímo ikonický záběr. A takových je v Osvícení celá řada. Dvě strašidelné holčičky v hotelové chodbě, krev valící se z výtahu, redrum, zmrzlý Jack Nicholson? Tyhle momentky musí být díky řadě odkazů, parodií a memů povědomé i těm, kteří Osvícení nikdy neviděli. Perfekcionista Stanley Kubrick byl jedním z nejlepších režisérů všech dob, u nějž platí, že co film, to masterpiece, a Osvícení není výjimkou. Mrazivý psychologický horor v té nejlepší formě.
Pokračování: Nikdo zatím neměl dost odvahy na Kubrickovo mistrovské dílo navázat, to se ale brzy změní. V příštím roce totiž vezme kina útokem Doctor Sleep, adaptace knižního pokračování, za nímž stojí sám Stephen King. Režie se ujal talentovaný Mike Flanagan, který loni fanoušky nadchl duchařským seriálem The Haunting of Hill House. V devadesátých letech ale vznikla ještě jedna televizní adaptace původní Kingovy knihy, režíroval ji Mick Garris. Slavný spisovatel totiž nikdy nebyl spokojený s Kubrickovým filmem, Garrisova verze je předloze mnohem věrnější. Filmoví fanoušci nicméně vcelku pochopitelně preferují Kubricka.
7. Suspiria
Rok vzniku: 1977
O čem to je jednou větou: Mladá dívka přijíždí studovat na prestižní německou baletní akademii, kterou ale ve skutečnosti ovládá prastarý čarodějnický klan.
Zhodnocení: Starší italské horory se vyznačovaly jistým stupněm dějové naivity. Platí to i u Suspirie, je to ale jediná vada na kráse jinak přímo nádherného filmu. Režisér Dario Argento totiž extrémně dbal na výtvarnou stylizaci svých snímků. Bohatá barevná paleta plná křiklavých odstínů různých barev a extravagantní kulisy baletní školy diváka na první pohled praští do očí. Exkluzivně pak působí i hudební doprovod a kamera, takže Suspiria je v prvé řadě výjimečným audiovizuálním zážitkem. V druhé řadě je to pak zatraceně děsivý film, jehož hrůza se umí zažrat pod kůži.
Pokračování: Italská hororová klasika měla to štěstí, že u ní zůstal její původní tvůrce. Dario Argento se do světa mocných čarodějných „matek“ vrátil již po třech letech vizuálně opojným snímkem Inferno. Čarodějnou trilogii pak završil po dlouhých takřka třech desítkách let snímkem Armáda démů: Matka slz. Zatímco Inferno si se Suspirií příliš nezadá, Matka slz už má o něco víc much. Nově pak v loňském roce natočil novou verzi Suspirie evropský artový režisér Luca Guadanino. Čeští diváci zatím bohužel neměli příležitost snímek vidět, ohlasy ze zahraničí jsou rozporuplné. Mnozí snímek vychvalují jako unikátní a odvážnou vizi, podle jiných se vůbec nepovedl.
6. Přichází Satan!
Rok vzniku: 1976
O čem to je jednou větou: Sympatický politik zjišťuje, že s jeho adoptovaným synáčkem Damienem není cosi úplně v pořádku … jako kdyby snad byl vtělením samotného ďábla.
Zhodnocení: Režisér Richard Donner se proslavil zejména díky Supermanovi a čtyřem dílům Smrtonosné zbraně, poprvé na sebe nicméně výrazněji upozornil v polovině sedmdesátých let právě snímkem o pekelném dítěti Damienovi. Jaká škoda, že se k hororovému žánru už nevrátil, talent na něj evidentně měl. Přichází Satan! totiž umí pořádně zabrnkat na nervy, andělsky ďábelské pohledy titulního malého haranta z hlavy jen tak nedostanete.
Pokračování: Slušnou kvalitou oplývá přímé pokračování z roku 1978 s názvem Damien, vidět se dá i Omen 3: Poslední střetnutí z roku 1981. Naopak špatným vtipem je čtvrtý díl s podtitulem Procitnutí. Novodobý remake, kterému Přichází Satan! obdobně jako i jiné hororové klasiky neunikl, se kvalitám původního snímku nepřiblížil, ale upřímně řečeno – mohl dopadnout i hůř. To samé platí o desetidílném seriálu Damien z roku 2016.
5. Noční můra v Elm Street
Rok vzniku: 1984
O čem to je jednou větou: Mrtvý vrah dětí Freddy Kruegger se prostřednictvím snů vrací, aby udělal ze života noční můru skupince teenagerů z amerického maloměsta.
Zhodnocení: Zdaleka nejlepší film hororového autora Wese Cravena, v jehož základě ležel nápad přímo geniální. Zabiják s černočerným smyslem pro humor, který vraždí prostřednictvím snů? Sebebláznivější způsoby strašení a vraždění najednou nejsou problém. Všechno je možné. Hororový potenciál v podstatě nevyčerpatelný. Pamatujete, jak jste film kdysi dávno jako dítě tajně zhlédli a pak jste se báli jít spát? Nejste sami.
Pokračování: Noční můra je jednou z nejpočetnějších hororových sérií – zabiják Freddy se objevil v tolika snímcích, že už lze mluvit spíš rovnou o seriálu. V jednotlivých dílech postupně přibývalo humoru a ubývalo kvality. Doporučit lze třetí a čtvrtý díl, tedy Bojovníky ze sna a Vládce snu. Autor původního snímku Wes Craven pak v roce 1994 přišel s (ne)pokračováním nazvaným Nová noční můra, jehož děj se odehrával při natáčení dalšího (neexistujícího) dílu série. Film byl však spíš jen zajímavý svým přístupem, než vyloženě dobrý. Před devíti lety pak byla Noční můra zremakována, přičemž výsledný film je hororovými fanoušky takřka univerzálně nenáviděn. Čas od času se objevují zprávy o plánech na další předělávku, oficiálně ale ještě není nic jisté.
4. Věc
Rok vzniku: 1982
O čem to je jednou větou: Posádka antarktické vědecké stanice je konfrontována se zrůdným mimozemským tvorem, který umí napodobit jakýkoli jiný živý organismus.
Zhodnocení: Carpenterův opus magnum zasazený do netradičního prostředí mrazivé Antarktidy ohromuje hlavně geniální maskérskou prací. Ústřední mimozemský organismus to opravdu umí rozjet, takže nechybí kýble krve, slizu, tělesných defektů a hnusu. Mimo to ale nechybí ani prvotřídní atmosféra těžící z odlehlé vědecké stanice, odkud není úniku, a lidské drama pramenící z narůstající paranoi mezi postavami. Takhle nějak vypadá dokonalý horor, při jehož sledování si přijdou na své jak fanoušci strašidelné atmosféry, tak speciálních efektů.
Pokračování: Jedna z mála hororových klasik, jejíž úspěch nebyl vytěžen v řadě navazujících pokračování a nestala se z ní série. Samotná Carpenterova Věc je nicméně remakem staršího filmu z počátku padesátých letech. Znova pak byl námět této nepřátelské mimozemské entity zpracován v roce 2011 ve filmu Věc: Počátek, jehož děj původnímu snímku předchází. Prequel nevyvolal žádné velké nadšení, ale jako strašidelnou jednohubku jej lze tolerovat.
3. Vymítač ďábla
Rok vzniku: 1973
O čem to je jednou větou: Malou roztomilou holčičku Regan posedne ďábel a začne dělat paseku; nezbývá, než zavolat na pomoc zkušeného exorcistu.
Zhodnocení: Jeden z komerčně nejúspěšnějších hororů všech dob, na němž se navíc zub času podepsal překvapivě málo. Vymítač ďábla děsí spolehlivě i dnes, ačkoli od doby jeho vzniku byla natočena asi miliarda posedlostních / vymítačských hororů, které se mohly opřít o modernější speciální efekty. Nic naplat, Regan v podání fenomenální Lindy Blair (která už se, žel, ve zbytku své kariéry k podobně dobrému filmu ani nepřiblížila) je jen jedna.
Pokračování: První sequel vznikl již po čtyřech letech a příliš se nepovedl. Lépe řečeno byl učiněnou katastrofou, režisér původního filmu William Friedkin o něm prohlásil, že horší film snad nikdy neviděl. Naopak Vymítač ďábla III z roku 1990 je poměrně slušným snímkem. V novém tisíciletí pak vznikly i dva zapomenutelné prequely. Čas se ale nejvíc vyplatí investovat do nedávného seriálu Exorcista (dvě série po deseti epizodách).
2. Texaský masakr motorovou pilou
Rok vzniku: 1974
O čem to je jednou větou: O partě hippíků, kterou si chce dát k večeři rodinka kanibalských buranských Jižanů v čele s mentálně zaostalým Leatherfacem.
Zhodnocení: Nejlepší exploitation všech dob. Hororový subžánr, jenž se v divákovi nesnaží vzbuzovat strach, ale spíš šok a zhnusení, nikdy nebyl vysoustružen lépe. Intenzivní karneval šílenství, který se rozeběhne s prvním zjevením hromotluka s maskou z lidské kůže a motorovou pilou, nemá obdoby. Na rozdíl od svých následovníků je navíc první Texaský masakr relativně střídmý v explicitním zobrazování krve a gore. Brutalita je sice všudypřítomná, ale spíš jen tušená než viděná. Její devastační účinky na psychickou pohodu všech zúčastněných ale režisér Tobe Hooper zobrazil bezchybně.
Pokračování: Filmů souvisejících s původním Texasákem je celá řada, a upřímně – prase aby se v nich vyznalo. Jejich děje totiž na sebe někdy navazují, jindy se ignorují, zároveň tu byly i pokusy celou sérii začít od znova. Asi nejpovedenější ze všech pokračování je Kožená tvář III z roku 1990, špatný není ani remake Marcuse Nispela z roku 2003. Za to Masakr v Texasu s Renée Zellwegerovou a Matthewem McConaugheym je zážitkem jen pro otrlé.
1. Vetřelec
Rok vzniku: 1979
O čem to je jednou větou: Dlouhou cestu vesmírem zpestří posádce nákladní lodi Nostromo krvežíznivé monstrum.
Zhodnocení: Těžko říct, zda někdy někdo vymyslí a nadesignuje působivější příšeru. Tehdy ještě nepříliš zkušený režisér Ridley Scott uvedl na sklonku sedmdesátých let na plátna kin mimozemského tvora vymyšleného umělcem H. R. Gigerem a na věky se tak zapsal zlatým písmem do dějin filmového hororu. U kritiky tehdy moc úspěch neslavil, diváci ale řvali nadšením (a strachy). A řvou dodnes.
Pokračování: Film se dočkal tří řádných pokračování, režijně se jich ujali James Cameron, David Fincher a Jean-Pierre Jeunet. Všechny stojí za vidění, byť kvalita díl od dílu mírně klesá. Dál se pak nejslavnější filmové monstrum utkalo ve dvou filmech s vesmírným lovcem Predátorem, těm ale netřeba věnovat pozornost. V posledních letech se pak do vetřelčího vesmíru vrátil sám Ridley Scott ve snímcích Prometheus a Vetřelec: Covenant, ani jeden však nedostál vysokým očekáváním. Aktuálně je filmová budoucnost Vetřelce nejistá, letos by však měla vyjít nová hra pro mobilní telefony nazvaná Alien: Blackout.
