Nikolaj Coster-Waldau: Role Jaimeho mě naučila nevyhazovat děti z oken a zamykat ložnici, když v ní chci mít sex
Na úplně první díl Hry o trůny, k němuž odkazuje citace v nadpisu tohoto článku, asi ani po osmi letech nikdo z nás nezapomněl. Jaime Lannister v něm shodí z mnohametrové výšky malého Brana Starka, který se po zdech Zimohradu vyšplhal tak vysoko, že viděl Jaimeho obcovat s vlastní sestrou, královnou Cersei. Bran ochrnul, Jaime se kromě krvesmilstva dopustil ještě dalších hnusných věcí a divák měl zaškatulkováno.
„Láska Jaimeho ovládá, bylo to znát už několikrát a nic se na tom nezměnilo,“ vysvětloval Reflexu osmačtyřicetiletý dánský herec NIKOLAJ COSTER-WALDAU v půli února v londýnském hotelu Corinthia, kde herci ze Hry o trůny poskytovali rozhovory médiím. „Pro rodinu a lidi, které má rád, by Jaime udělal úplně cokoli – asi jako já pro svou manželku a dcery.“
Všichni očekávají velkolepý konec seriálu. Slyšel jste nějaký vnitřní hlas, který chtěl znát, jak vše nakonec dopadne?
Chtěl jsem vědět to, co všichni, tedy kdo zvítězí a usedne na Železný trůn, pokud ovšem nějaký vítěz vůbec bude. Než jsem si přečetl scénář, nabízela se spousta možností – lidstvo mohlo být navěky v háji. Nebo jsme všichni podcenili Cersei, která mohla chytře zvolit běh na dlouhou trať a všechny nás nechá za sebou – a Jaime je opravdu tím nejhloupějším z rodu Lannisterů, jak mu jednou řekla. Mohl jsem očekávat cokoliv. A taky jsem se pěkně načekal, protože do ruky nám nejdřív dali jenom scénář prvních tří dílů, zbylé tři až později.
A pamatujete si, jak jste se cítil, když jste dočetl scénář?
Úplně přesně. Musel jsem si na chvilku sednout. Pak jsem napsal Davidovi Benioffovi (jednomu z showrunnerů, scenáristů; pozn. red.), že před ním smekám, že líp už to napsat nemohl.
Bylo těžké před okolím tajit rozuzlení?
Naštěstí stačilo o tom prostě nemluvit. Ale jinak se to se Hrou o trůny má jako s fotbalem. Představte si dvě možnosti – buď můžete sledovat celý zápas a prožívat ho, nebo vám rovnou řeknu konečné skóre. I když budete vědět, jak to dopadlo, budete z toho mít prd.
Z Jaimeho se vyklubal v jádru dobrý člověk, schopný kvůli lásce dělat kontroverzní rozhodnutí. Máte to podobně?
Láska k Cersei Jaimeho naprosto ovládá, na tom se nic nezměnilo – má pro její chování pochopení, protože si uvědomuje, co jim hrozí. Je těhotná, proboha, a už přišli o všechny své tři děti! Jaime sice ví, že by na sobě měl pár věcí změnit, ale kdo z nás to tak nemá... Pro rodinu a lidi, které má rád, by udělal úplně cokoli – asi jako já pro svou manželku a dcery. Ale není to tak snadné. Viděl jsem výtečný švédský film Vyšší moc – rodinka na lyžařské dovolené si lebedí v restauraci pod svahem a najednou se k nim valí lavina. Otec zpanikaří, všechny tam nechá a prostě uteče do bezpečí sám. Lavina se k místu, kde seděli, nakonec nedostane, ale po mužově návratu prostě nic nemůže být jako dřív – žena ho obviňuje, on popírá, že selhal... Vždyť miluje svoji rodinu, takže přece nemohl utéct, to nejde dohromady! Ta scéna demonstruje, že své blízké můžete mít rádi sebevíc, ale nikdy nevíte, jak se pod tlakem zachováte.
V seriálu se vám přezdívá Králokat, ale jako člověk působíte snad až moc laskavě a vlídně. Jde to vůbec dohromady?
Nejde. Jako Králokat musíte být strašný člověk. Role mě naučila nevyhazovat děti z oken a zamykat ložnici, když se v ní chystám mít sex! Nemůžu říct, že bych se od postavy Jaimeho naučil něco konkrétního. Zato samotný zážitek z účinkování v seriálu a pozorování práce ostatních, to vám dá strašně moc.
Seriál se stal celosvětovým hitem i inspirací pro výroky některých politiků včetně Donalda Trumpa; řečí o potřebnosti Zdi chránící mimo jiné před Divokými a tak dále se vedlo víc než dost. Co politickému vykrádání televizní zábavy říkáte? Vadí vám, když politici ze Hry o trůny citují nebo k ní přirovnávají, aby získali od jejích fandů body?
Dokazuje to neskutečnou popularitu a význam Hry o trůny, jejíž svět je zrcadlem toho našeho. Když ji využijí politici, občas se jim to vrátí – ze všech sil se pokoušejí držet krok s popkulturou a být vtipní, ale často jim to nejde, spíš se v tom plácají. Mně se o dost víc líbí fakt, že Hru zmiňují a citují i jiné seriály.
Obdivujete Jamieho v něčem?
Nejvíc si na něm cením, že nezapomíná, že všechno, co dělá, může mít fatální následky. Pokusí se zabít Brana, protože ví, že když to neudělá, tak se provalí něco, co jeho děti může stát život. A sice se určitě najde někdo, kdo Jaimeho úplně nemusí, ale to k takovému dramatu patří, bez toho by to nefungovalo.
Natáčení po dlouhých devíti letech skončilo. Jak vidíte svůj život teď?
Podobně jako každý rok po skončení dané řady – stačilo mi přepnout, odreagovat se při jiných natáčeních, v jiných rolích. Jenže je pravda, že doposud jsem se k Jaimemu vždycky po pár měsících vrátil. A kostým ze mě Jaimeho neudělal, byla to dřina, dostat se do role v plné formě. I když bych vám chtěl povyprávět o tom, jak mi konec natáčení Hry o trůny způsobil doživotní trauma, tak ze mě tenhle příběh nedostanete. Žádné trauma není, skončili jsme v pravý čas. Bylo to fantastické a chci pochválit všechny lidi z týmu, kteří pro nás udělali první poslední. Ale dalších pět let bych asi nedal.
Co vám teď, bez natáčení, nejvíc chybí?
I když se na seriálu podílelo víc než tisíc lidí, nenašel se mezi námi jediný blbec. Takže nemůžu odpovědět nic jiného než to, že mi budou chybět ostatní – štáb, herci, prostě všichni.
