Dubček ve filmu: Celovečerní snímek má mít rozpočet 260 milionů korun, Brežněva má hrát Gérard Depardieu
Slovenský scenárista Karol Hlávka a chorvatský režisér Lordan Zafranović připravují celovečerní film o hlavní osobnosti pražského jara 1968 Alexandru Dubčekovi s názvem Lidská tvář. Zatím není jasné, kdo bude hrát hlavní roli. Jako nejvyšší představitel Sovětského svazu Leonid Brežněv by se měl ve filmu objevit francouzský herec s ruským občanstvím Gérard Depardieu. ČTK o tom informoval producent Andrej Antonio Leca. Natáčení filmu je plánované na rok 2021, o rok později by měl mít světovou premiéru.
„S panem Depardieum jsme podepsali smlouvu. V září se s ním a jeho týmem setkáme v Paříži a budeme řešit podrobnosti natáčení. Dubčeka ztvární světoznámý herec, s řadou z nich právě jednáme,“ uvedl Leca v rozhovoru na Frekvenci 1. Produkce kontaktovala například hrdinu amerických akčních filmů Stevena Seagala, který má podobně jako Depardieu ruské občanství. Ztvárnit by mohl postavu bojovníka a vůdce Basmačů Ibrahima Beka. Jednu z rolí producenti svěří herečce Jitce Frantové Pelikánové. Ve filmu se objeví i slovenská herečka působící v Itálii Barbora Bobuľová.
Hlávka, který stál za zrodem snímku Fontána pre Zuzanu, má zatím hotovou polovinu scénáře. V Praze momentálně pracuje na druhé části, která má být hotová do konce října. Film by měl mít premiéru v roce 2021. Rozpočtem přes deset milionů eur, v přepočtu téměř 260 milionů korun, se může zařadit mezi nejdražší díla slovenské kinematografie.
Film zaštítili Pellegrini i Babiš
Nad projektem převzali záštitu slovenský premiér Peter Pellegrini i jeho český protějšek Andrej Babiš. Odmítavě se k chystanému filmu prozatím staví Audiovizuální fond SR, který zamítl žádost o finanční dotaci. Odůvodnil to například tím, že projekt je přehnaně ambiciózní, chybí mu jasné téma a zasahuje příliš široké historické období na to, aby mohlo být zpracováno v časovém rámci celovečerního filmu. Česku má koprodukci zajišťovat Daniela Nelly Jenčíková z Miracle Film. O podporu z českého Státního fondu kinematografie producenti prozatím nepožádali.
Chorvatský režisér jugoslávského původu Zafranović je představitelem takzvané černé vlny jugoslávského filmu. Studoval na pražské FAMU, kde v roce 1971 promoval jako absolvent režie ve třídě Elmara Klose. Nejznámějším dílem Zafranoviće je válečná trilogie reflektující život v bývalé Jugoslávii za druhé světové války. Její první díl, Okupace ve 26 obrazech, byl oceněn Velkou Zlatou arénou na letním filmovém festivalu v Pule a dalšími 22 cenami na světových festivalech. Příběh vyprávějící osudy dvou mladých mužů v okupovaném Dubrovníku se dočkal i dvou volných pokračování – Pád Itálie a Večerní zvony. Zafranović nyní žije střídavě v Chorvatsku a v Praze.
Československý politik slovenské národnosti Dubček byl hlavní osobností pražského jara 1968. Jako předseda Federálního shromáždění však podepsal 22. srpna 1969 takzvaný „pendrekový zákon“, který umožnil brutální perzekuci demonstrantů po 21. srpnu 1969.
Film s názvem Dubček natočil loni slovenský režisér Ladislav Halama, titulní roli v něm ztvárnil Adrian Jastraban.
