Pohřeb Tomáše Garrigue Masaryka: Zastavená doprava, 3800 policistů a půl milionu smutečních hostů
Je tomu 83 let, kdy byl pohřben zakladatel Československé republiky, prezident osvoboditel, tatíček Tomáš Garrigue Masaryk. Když na začátku září v roce 1937 onemocněl zápalem plic, nikdo nečekal, že za pár dní bude konec. Poté, co lékaři v pondělí 13. září v noci vzdali léčbu, protože už prezidentovi nebylo pomoci, odešel z tohoto světa o den později - tedy 14. září v Lánech. Jeho pohřeb se stal jednou z největších událostí a manifestací národní jednoty, které se zúčastnilo přes půl milionu lidí. Jak probíhal?
Poté, co Tomáš Garrigue Masaryk odešel 14. září 1937 na onen svět, bylo jeho tělo nabalzamováno a vystaveno v Lánech. Ještě předtím však proběhla pitva. Jako příčina smrti prezidenta byla v protokolu uvedena "hnisavá bronchopneumonie pravého dolního laloku plicního a oboustranná hypostáze plicní". Na mrtvého prezidenta se bylo během jednoho dne podívat na 60 tisíc lidí.
Tělo Tomáše G. Masaryka pak bylo převezeno do Prahy, kde bylo několik dní vystaveno na Pražském hradě a oficiální pohřeb začal 21. září. Do té doby se k otevřené rakvi přišlo poklonit více než půl milionů lidí.
V den pohřbu se vypravil smuteční průvod z Pražského hradu přes Chotkovu ulici, Klárov a Mánesův most přes Pařížskou třídu na Staroměstské náměstí, kde se symbolicky zastavil u hrobu neznámého vojína. Pak jeho cesta vedla přes Mariánské náměstí, kolem Karlova mostu a Národního divadla na Václavské náměstí a odtud k Wilsonovu nádraží, kde již čekal speciální vlak. V čele průvodu jel na koni generál Jan Syrový, za ním šel syn prezidenta Jan Masaryk se svými dětmi a za ním Edvard Beneš. Tělo Tomáše Garrigue Masaryka se vlakem vrátilo zpět do Lán, kde bylo uloženo do prostého hrobu.
Pohřeb byl velmi sledovanou akcí, které se chtělo zúčastnit co nejvíc lidí. V Praze byla například úplně zastavena doprava a na celou akci dohlíželo 3 800 policistů. Rozhlas tehdy dokonce vytvořil zhruba 5 hodinovou reportáž, která je dochovaná dodnes.
