Japonský les sebevrahů: Projděte si místo, kde ročně ukončí svůj život až sto lidí
Japonsko patří mezi země s dlouhodobě nejvyšším počtem sebevražd na sto tisíc obyvatel. Mezi vyspělými zeměmi se umisťují se svými čísly v horní desítce. Z velké části je to způsobeno vysokými nároky na úspěch ve studiu a zaměstnání, které na Japonce klade rodina i společnost. Les sebevrahů na hoře Fudži je patrně nejoblíbenějším místem Japonců, kteří si chtějí vzít život. V roce 2003 zde bylo nalezeno celkem 105 těl.
Japonská hora Fudži byla pro původní obyvatele posvátná, uctívají ji i vyznavači šintoismu a buddhismu. Každý rok ji navštíví až 200 tisíc lidí. Když se řekne Fudži asi jen málokdo z nás by si horu se sněžnou čepicí spojil se sebevrahy. Na severozápadním úpatí se ale rozkládá les Aokigahara, který byl už v dávné historii považován za domov duchů zemřelých.
Když v roce 1960 vyšla kniha Nami no Tou spisovatele Seichōa Matsumotoa, v níž si nešťastní milenci v lese vezmou život, zvedla se vlna sebevražda v tomto místě. Jedna z nalezených koster měla dokonce tento text pod hlavou.
Každý rok zde dokoná sebevraždu průměrně třicet lidí. Některé roky ale počet nalezených těl toto číslo překročí více jak trojnásobně - nejvíce jich bylo roku 2003. Celkem 105. V roce 2010 se zde o sebevraždu pokusilo více jak 247 lidí, 56 z nich se to podařilo... V okolí stojí celá řada tabulek, která příchozí nabádá k vyhledání odborné pomoci. Policie, novináři i dobrovolníci zde každý rok hledají těla a ostatky zesnulých, sbírají je a pohřbívají. Lidé zde nejčastěji volí smrt oběšením nebo předávkováním léky.
Do povědomí široké veřejnosti i za hranicemi Japonska se Aokigahara dostal už jako „les sebevrahů“ zejména v posledních letech, kdy se o místě s temnou atmosférou točí filmy ale i dokumenty. Na místo začali proudit i turisté - mnozí sem nanosili zvířecí kosti a hlavičky panenek s cílem učinit místo ještě strašlivější. Děsivou atmosféru místa si můžete ostatně sami prohlédnout v galerii.
