Japonský bizár: Místo svých práv se učí děti ve školce uklízet po sobě bordel. Prošlo by tohle u nás?
Japonsko je pro mnohé zemí neomezených možností. A také neomezených divností, které zde můžete vidět na každém rohu. A ty se nevyhýbají ani japonským dětem, které jsou už od školky vedeny japonskou tradicí, která káže dodržovat pravidelný a poctivý úklid. Protože jedině díky úklidu nepořádku může být i čistá mysl. Proč tedy uklízecí návyk nebudovat už od útlého věku?
Jakmile se za dětmi v Japonsku zavřou dveře školky, jsou vedeny k úklidu. Poté co udělají při výuce nepořádek ve třídách, dostanou do ruky koště, hadr nebo saponát a vyráží vygruntovat i taková místa, jako jsou třeba toalety. Umývají okna, čistí schody nebo utírají prach. A když neuklízí, servírují obědy svým spolužákům.
Japonci také věří tomu, že udržování pořádku v běžném životě pozitivně ovlivňuje mysl. Společné uklízení navíc pomáhá jedináčkům, kteří mají díky němu pocit, že mají sourozence. Starší děti totiž pomáhají těm mladším a pro mnohé z nich se stávají vzorem.
V západním světě by se mohlo dodržování těchto tradic brát jako šikana s tím, že by se měly děti během pobytu ve škole spíš učit. V drtivé většině škol se s takovým postupem nesetkáte. Japonci však mají k dodržování této uklízecí tradice své důvody. Nejde o to, aby školky ušetřily peníze za uklízečky nebo aby ke špinavé práci využívaly děti. Ve východním světě jde o holistický přístup, který má budovat charakter, učit děti respektu a zodpovědnosti.
