Ikonické scény usmrcování: 42 mrtvých za 170 minut. Scarface na plátno přinesl skutečné rozprsklé mozky
Tony Montana v podání Al Pacina patří k jedné z nejikoničtějších postav filmů všech dob. Jeho herecký výkon byl tak přesvědčivý, že se dodnes traduje, že během natáčení šňupal skutečný kokain (i když to bylo prý jen sušené mléko). A co teprve scéna jeho vraždy. Do Tonyho nepřátelé vpálí celkem deset ran, včetně té závěrečné z brokovnice. Jeho pád do drobného bazénku působí jako výjev z Bible.
Uprchlík, násilník a dealer Tony Montana přijíždí z Kuby do Miami, kde se chce stát králem drogové mafie. Jeho vzestup je raketový, stejně jako jeho pád. Brzy přichází o všechno - sestru, ženu i nejlepšího přítele. A nakonec i o život. Ve spektakulární scéně ho protivníci rozstřílí tisícem kulek a on umírá po pádu z balkónu v bazénu plném vody zbarveném do ruda jeho vlastní krví.
Ačkoliv se příběh odehrává v Miami, film se natáčel v Los Angeles - výbor pro turismus východoamerického města nechtěl, aby Miami získalo špatnou pověst a přišlo tak o turisty. Zejména prý proto, že ukazuje kubánské imigranty, kteří tou dobou Miami zaplavili, jako zločince. A právě ti samí imigranti proti filmu protestovali, protože je ukazuje jako zločince.
A že jejich pověst rozhodně nijak nešetří. Scénář byl tak krvavý, že od projektu odstoupil první režisér Sidney Lumet - však také během 170 minut zemře 42 lidí. Všechny vraždy ve filmu jsou ovšem rekonstrukcí skutečných zločinů. S potoky krve, množstvím „rozprsklých mozků“ a počtem slov „fuck“ (víc jak jedno za minutu) měli problémy i cenzoři. V historii amerických filmů neexistuje snímek - kromě porna - ve kterém by „fuck“ zasznělo tolikrát.
A řádně drsná byla i závěrečná scéna, při které zemřel Tony Montana, o tom ostatně může vyprávět i sám Al Pacino, který si při nabíjení rozžhavené zbraně pořádně popálil ruku.