Fotograf Nick Hannes sleduje urbanismus moderních měst. Ohromí turisty, ale je s nimi hodně problémů
Jeho fotky jsou plné smutné krásy i nečekaného napětí, s přídechem humoru, sci-fi atmosféry, absurdity a totální osamělosti. Špičkový belgický fotoreportér Nick Hannes (49), který se zabývá urbanismem pro nás exotických moderních měst, je členem letošní poroty soutěže Czech Press Photo. V pražské galerii Czech Photo Centre na Nových Butovicích až do začátku prosince vystavuje asi svůj nejznámější projekt z moderní Dubaje Zahrada rozkoše i ukázky dokumentárního cyklu Nové hlavní město (2021–23), jehož káhirská část získala letos fotografickou cenu nejvyšší, World Press Photo.
První knížka Belgičana Nicka Hannese Red Journey vznikla díky jeho cestám po bývalém Sovětském svazu, kdy viděl, jak stará města překotně dostávají nový kabát. „To byla moje počáteční fascinace umělým rozvojem měst, která mají jedno společné: vždycky za nimi stojí jeden mocný muž, který vydá rozkaz, a hotovo,“ vzpomíná Hannes v rozhovoru pro Reflex, který si můžete přečíst v čísle 43.
Dalším projektem po Red Journey byla Hannesova kniha o Středomoří Mediterranean, která řeší bleskurychlou urbanizaci pobřežních oblastí, mimo jiné Španělska. Poté už se fotoreportér věnoval emirátu Dubaji, což mu přineslo globální uznání – výběr jeho fotografií si můžete prohlédnout nejen v pražské galerii Czech Photo Centre v Nových Butovicích, ale exkluzívně i tady na webu Reflexu.
Pokračování 2 / 11
V Dubaji, zemi s kulometně rychlým městským rozvojem, byl fotoreportér Nick Hannes v letech 2016 až 2018 celkem pětkrát. Našel tam extrémní podobu témat, kterými se zabývá. Tak vznikla jeho kniha Zahrada rozkoše.
Pokračování 3 / 11
„V šedesátých letech minulého století neměli v Dubaji ještě ani elektřinu, ani tekoucí vodu. Dnes je tam hodně divoký západní kapitalismus, klasický falešný ráj,“ vysvětluje Nick Hannes.
Pokračování 4 / 11
V Dubaji se autor fotografického cyklu cítil osamělý: „Byl jsem tam pětkrát, pokaždé dva až tři týdny a pokaždé jsem se strašně rád vracel domů do Belgie. Chyběla mi poezie, rokenrol a jakékoli umění.“
Pokračování 5 / 11
Místní kultura a identita v Dubaji úplně mizí, snad jen dubajští chlapíci mají občas tradiční oblečení. „Jinak je to taková špatná hra na Ameriku, včetně tamních dívek v oblecích Playboy zajíčků,“ popisuje fotograf.
Pokračování 6 / 11
Dubaj je podle Nicka Hannese navíc ukázková také v tom, že se tam odráží obecnější problém globalizace. „Zboží je převáženo z místa na místo, všude to pak vypadá stejně: stejné obchody, stejné oblečení, stejná zábava.“
Pokračování 7 / 11
Astana, od roku 1997 hlavní město Kazachstánu. Nick Hannes její umělý rozvoj dokumentuje už dvě dekády. „Celá Astana vznikla bez řečí, bez konzultací,“ vysvětluje.
Pokračování 8 / 11
Kniha o stavbě nových metropolí Brasilia (Brazílie), Abuja (Nigérie), Astana (Kazachstán), Sedžong (Jižní Korea), Káhira (Egypt, na snímku) a Nusantara (Indonésie) vyjde Hannesovi v březnu 2024.
Pokračování 9 / 11
„Fotit v Egyptě bylo těžké, získat povolení k focení zabralo hodně času a energie,“ říká Nick Hannes, který za cyklus o moderní Káhiře získal letos cenu World Press Photo v kategorii Africa, Stories.
Pokračování 10 / 11
Brasilia v Brazílii: „Patří mezi místa na zemi, kde zoufale chybí veřejný prostor. Což je pro mě asi nejvíc znepokojující: lidé si nemají kam sednout, odpočinout si, dát si s kamarádem oběd. Když se zbavíte veřejného prostoru a nahradíte ho soukromým, přijdou pravidla, kamery a odosobnění.“
Pokračování 11 / 11
Belgický fotograf Nick Hannes z agentury Panos Pictures, držitel cen Magnum Photography Award, Zeiss Photography Award a World Press Photo, pózuje v Praze při rozhovoru pro Reflex.
