Vozila Čechy do porodnice i na hřbitov. Před 55 lety byla ve Vrchlabí spuštěna sériová výroba Škody 1203
Říkalo se jí razdvatrojka, dvanáctsettroska ale také poněkud hanlivě i dunihlav. Bylo možné ji vidět takřka všude. Nejčastěji sloužila jako nemocniční sanitka nebo vůz pohřební služby, mikrobus, ale i jako technické vozidlo či valník pro převoz objemnějších materiálů či nářadí. Řeč je o automobilu značky Škoda 1203, jenž byl prvním a také doposud jediným v České republice sériově vyráběným malým užitkovým automobilem se samonosnou bezkapotovou karoserií. Zároveň byla dvanáctsettrojka posledním „klasickým“ vozem značky Škoda, tedy s pohonem zadních kol. Dnes je tomu rovných 55 let, co byla 20. listopadu 1968 zahájena jeho sériová výroba.
Vývoj vozu Škoda 1203 trval dlouhých dvanáct let. V roce 1955 tehdejší ministerstvo automobilového průmyslu zadalo Automobilovým závodům v Mladé Boleslavi požadavek na vývoj nového užitkového vozu s užitečnou hmotností do 950 kilogramů. Finální provedení vozu Škoda 1203 bylo poprvé představeno 14. září 1968, sériová výroba pak byla spuštěna 20. listopadu téhož roku ve vrchlabském závodě.
Motory do podkrkonošské továrny však byly dováženy až ze slovenské Trnavy. Ostatně na Slovensko byla od poloviny sedmdesátých let také postupně převáděna výroba tohoto prototypu. Nicméně v letech 1968 až 1981 bylo ve Vrchlabí vyrobeno bezmála 70 tisíc kusů vozu. V Trnavě se pak užitkový vůz dočkal postupem času silnějšího motoru a změny jména na TAZ 1500 a v prakticky nezměněné podobě se zde vyráběl až do roku 1999.
„Škoda 1203 je na první pohled klasickým užitkovým vozem, který se dočkal mnoha úprav a variant a díky své všestrannosti a dlouhověkosti byl zároveň součástí života snad každého občana Československa,“ říká Andrea Frydlová, vedoucí Škoda Muzea.
Doma jen ojetina
Nový vůz Škoda 1203 si v Československu s jeho centrálně plánovaným hospodářstvím mohly objednat a provozovat pouze státní podniky a organizace, popřípadě družstva. Cesta k jejich opatření byla mnohdy klopotná. Žádost, kterou si podniky musely podat ke Státní plánovací komisi, totiž nejprve posoudili úředníci a v případě vydání kladného stanoviska byl následně vystaven „bilanční poukaz“. Až pak mohla daná organizace vůz objednat, uhradit kupní cenu a poté si vyrobený automobil převzít.
Obyčejní lidé vůbec neměli jakoukoliv možnost se k novému vozu Škoda 1203 dostat. Jedinou jejich šancí bylo pořízení ojetého a ze státních služeb vyřazeného automobilu. Na vybraných zahraničních trzích však byla Škoda 1203 volně k dispozici, takže jste ji mohli potkat na silnicích třeba ve Francii, Belgii, Egyptě či Turecku.
Do porodnice i na hřbitov
Tím, jak Škoda 1203 dlouhodobě sloužila ve státních službách, se s ní každodenně setkávali víceméně všichni občané Československa. Není tedy divu, že se zejména v 70. a 80. letech minulého století objevovala také na obrazovkách televizorů a plátnech kin. Vůz se například objevil v legendárním seriálu Sanitka či prvních dílech „Básnické hexalogie“ s Pavlem Křížem a Davidem Matáskem v hlavních rolích či v nesmrtelné klasice Jáchyme, hoď ho do stroje.
Přestože nemocnice či pohřební služby už za poslední dekády proměnily svůj vozový park, dvanáctsettrojky zcela nezmizely z českých silnic. Nejčastěji je používají drobné montérské, opravátorské či stavební firmy pro převoz materiálu a nástrojů. Existuje však velká skupina těch, pro které je tento automobil sběratelským kouskem a prostředkem určitého vyjádření jejich životního stylu. V Dolní Kalné, což je vesnice zhruba 15 kilometrů od Vrchlabí, se proto každoročně koná sraz majitelů těchto vozů ve zdejším autokempu. Odsud pak řidiči absolvují spanilou jízdu po okolí. V příštím roce se další setkání uskuteční od 23. do 25. srpna.
