Letošní hvězdná obloha nad Českem nabídne polární záři, kometu i částečné zatmění Měsíce

Polární záře|Fyzikální ústav v Opavě/Martin Činčura

V roce 2024 se Slunce dostává do maxima své aktivity, a je tak šance, že budeme mít možnost spatřit polární záři z našeho území. Největší šance budou na jaře a na podzim, ale i v ostatních měsících se vyplatí být na pozoru. Aby se vaše šance zvýšila, můžete sledovat sluneční aktivitu pomocí aurorálních monitorů. Jak v nich číst, vyvětluje web Fyzikálního ústavu v Opavě takto:

Důležitý je přitom ukazatel „Bz“ (kolmá složka IMF, tj. magnetického pole oblaku ze Slunce) – pokud její hodnota klesne do záporných čísel, znamená to, že silokřivky IMF se lépe napojují na zemské magnetické pole a částice lépe vstupují do zemské atmosféry. Reálně a velmi často stačí na fotograficky zaznamenatelnou záři hodnoty již od Bz -10 nT, ale to platí, pokud tato hodnota trvá dostatečně dlouho a nekolísá střídavě do kladných hodnot. Dalším důležitým údajem je rychlost slunečního větru. Obecně platí, že čím vyšší rychlost solárního větru a zápornější hodnota Bz, tím lépe, a při rychlosti nad 800 km/s stačí Bz -6 nT.

Spolu s výše zmíněným je uváděna ještě hustota částic na cm krychlový (více jak 15 částic je už silná hodnota) a tzv. Kp index (je-li hodnota vyšší jak 7, šance viditelnosti slabých září u nás jsou docela vysoké, při Kp 6 lze záře zkoušet zaznamenat fotograficky; tato hodnota ovšem neukazuje aktuální stav). Významná je také hemisférická síla (energetický příkon geomagnetické aktivity) uváděná v některých aurorálních monitorech. Pokud hodnota přesahuje 100 GW, je geomagnetická bouře už dost silná a umožňuje viditelnost polární záře z našich končin.

Všechny údaje lze sledovat na této stránce. Důležitý je také obrázek aurorálního oválu (https://www.solarham.net/oval.htm), tj. pravděpodobnosti, kde jsou silné záře nad hlavou (až červená zóna). Pokud tato zóna zasahuje cca nad úroveň Dánska, záře je možné nízko nad obzorem vyhlížet i u nás.

Zvířetníkové světlo | Fyzikální ústav v Opavě/Petr Horálek

Zvířetníkové světlo se táhne kolem ekliptiky (rovina zemské dráhy, která se pomyslně promítá do zvířetníkových souhvězdí – z toho plyne název). Jedná se o prach v okolí Slunce soustředěný do rozsáhlého disku, na který se ze Země koukáme z boku. Prach rozptyluje sluneční záření, a tak po západu Slunce, když obloha ztmavne, je mezi hvězdami nad západním obzorem možné najít mlhavý kužel neostré záře. Na konci března se světlo zvířetníku potáhne až k souhvězdí Plejády. V roce 2024 navíc kosmický prach doplní planeta Jupiter a Uran, které se k sobě budou postupně přibližovat.

Konjunkce Jupiteru, Měsíce a Uranu | Fyzikální ústav v Opavě/Petr Horálek/Stellarium

Ze středy 10. na čtvrtek 11. dubna 2024 bude na nebi opravdu spoustu akce. Stále bude viditelné březnové světlo zvířetníku. 

Za soumraku 10. dubna přibližně ve 21 hodin bude možné pozorovat těsné přiblížení planety Jupiter a našeho Měsíce. Postupně jak se bude stmívat a objekty budou postupovat níže k obzoru, bude také možné malým dalekohledem objevit planetu Uran a v okolí Jupiteru čtyři z jeho měsíců.

O několik hodin později za rozbřesku 11. dubna 2024 krátce po 5. hodině ranní bude možné spatřit nízko nad jihovýchodním obzorem planety Mars a Saturn. K jejich nalezení bude potřeba dokonale odkrytý obzor a aspoň malý dalekohled. Obloha bude v místě již dost světlá. A pokud vlastníte větší dalekohled, máte možnost spatřit Saturn i s jeho prstenci.

Těsná konjunkce Jupiteru a Uranu | Fyzikální ústav v Opavě/Petr Horálek/Stellarium

Planety Jupiter a Uran se budou během celého dubna postupně přibližovat. Nejblíže je na nebi můžeme pozorovat po setmění 20. dubna po 21:00. Hledejte je nad západním-severozápadním obzorem. Zatímco Jupiter uvidíme pouhýma očima, na Uran bude potřeba dalekohled. Planety od sebe bude dělit úhlová vzdálenost pouhého půl stupně, což je přibližně tolik, jak je velký Měsíc za úplňku. Na pozorování je potřeba najít místo bez světelného znečištění.

Maximum meteorického roje Eta-Aquaridy v roce 2022 v Chile | Fyzikální ústav v Opavě/Petr Horálek

Země prochází dvakrát do roka proudem ledo-prachových částic, které tu zanechala při svém průletu kolem Slunce ta nejslavnější kometa ze všech – Halleyova. Průlet Země ledo-prachovými částicemi nám nabídne podívanou v podobě meteorického roje Eta-Aquaridy. V noci z 5. na 6. května 2024 v časných ranních hodinách budou podmínky pro sledování roje téměř ideální. Měsíc bude jen dva dny před novem, nebude tudíž skoro vůbec zářit. 

Meteory budou sice vidět již od 23:00, ale má smysl je pozorovat až od třetí hodiny ranní do rozbřesku. Vidět budou sice nejlépe na jižní polokouli, ale i nás čeká nebeská show. Radiant se na našem území nachází v souhvězdí Vodnáře. Ta bude v druhé polovině noci jen nízko nad obzorem a meteory budou prolétat ve frekvenci přibližně 10 za hodinu.

Noční svítící oblaka | Fyzikální ústav v Opavě/Petr Horálek

V červnu a i na začátku července 2024 bude opět možné pozorovat nádherná Noční svítící oblaka (NLC). Jejich aktivita úzce souvisí s meteorickým prachem a kolísající sluneční aktivitou. Vysoké vrstvy zemské atmosféry ale nebudou mít tak stabilní podmínky, je tak možné, že výskyt nočních oblak bude nižší než v minulých letech. Ve výšce 85 km, kde se NLC tvoří, by se ale podmínky měly občas ustálit. Oblaka budou pozorovatelná v již zmíněných měsících, a to mezi 22. hodinou a půlnocí a poté od 2. do 4. hodiny ranní.

Setkání Měsíce, Marsu, Jupiteru, Uranu a hvězdokup | Fyzikální ústav v Opavě/Petr Horálek/Stellarium

Na konci července 2024 budou k vidění tři planety sluneční soustavy v době, kdy ubývá Měsíc, a to vše na pozadí hvězdokup Plejády a Hyády v souhvězdí Býka. Nebeská uskupení budou sice viditelná už od 1. hodiny ranní, ale nejlepší to bude před rozbřeskem kolem 4. hodiny ráno. 

V úterý 30. července 2024 po půlnoci bude nad severovýchodem vycházet Měsíc velmi blízko hvězdokupy Plejády a jen pět stupňů jihozápadně od něj můžeme malým dalekohledem nalézt planetu Uran. Později se objeví i planety Mars a Jupiter u hvězdokupy Hyády s jasnou hvězdou Aldebaran. Jak bude celé uskupení stoupat výše, Měsíc se postupně od Plejád bude přesouvat k Marsu. 

Ve středu 31. července 2024 se nad severovýchodem objeví Jupiter, Mars a Měsíc. Oproti úterku bude podívaná ještě hezčí, jelikož Měsíc bude zářit slaběji. Na obloze tak uvidíme více hvězd a malým dalekohledem můžeme spatřit jihozápadně od Plejád i planetu Uran.

Pohled do letní Mléčné dráhy při maximu meteorického roje Perseidy v roce 2018 nad Parkem tmavej oblohy Poloniny na východním Slovensku. | Fyzikální ústav v Opavě/Petr Horálek

Meteorický roj Perseidy v roce 2024 nečekají zrovna nejlepší podmínky, i tak si ho nesmíte nechat ujít. Teplejší počasí ostatně vybízí k výletům do přírody, spaní pod širákem a právě pod Perseidy, jasnými a četnými meteory. Maximum roje vychází na 12. srpna ještě za světla v 18 hodin. Měsíc bude ale v druhé polovině noci svým svitem nebeskou podívanou rušit. Roj se tak vyplatí pozorovat již od 5. srpna 2024, a to v časných ranních hodinách.

Planety Jupiter a Mars těsně po své nejtěsnější konjunkci | Fyzikální ústav v Opavě/Petr Horálek/Stellarium

V noci ze 14. na 15. srpna 2024 dojde k velmi vzácné nebeské podívané. Planety Jupiter a Mars se k sobě přiblíží na 18 úhlových minut, což je přibližně polovina Měsíce za úplňku. Nejblíže si budou 14. srpna, ale když počkáte na další noc, o nic nepřijdete. Planety od sebe budou přibližně 21 úhlových minut a budou zářit tak jasně, že budou vidět i z měst s velkým osvětlením. Jak budou stoupat výše nad obzor, budou se od sebe postupně vzdalovat. Mars se bude jevit jako nápadný oválek s naoranžovělým odstínem, Jupiter jako kotouček s pruhy. V jeho blízkosti můžete s pomocí malého dalekohledu spatřit i čtyři Galileovské měsíce: Io, Europa, Ganymedes a Callisto.

Navzdory termínu Modrý měsíc, bude při východu i při západu úplněk výrazně naoranžovělý díky zeslabení jeho světla v zemské atmosféře. | Fyzikální ústav v Opavě/Petr Horálek

Srpnový úplněk nastane v pondělí 19. srpna 2024 a v souvislosti s ním se setkáme i s termínem Modrý úplněk. Název se ovšem neodvíjí od zbarvení Měsíce, ale z anglického výrazu „once in a blue moon“ (to v překladu znamená něco jako naše „jednou za uherský rok“). Poukazuje se tím na fakt, že v astronomickém období definovaném daty bude o jeden úplněk víc. Mezi letním slunovratem a podzimní rovnodenností nás místo tří úplňků čekají hned čtyři. Nastanou 22. června, 21. července, 19. srpna a 18. září. Za modrý měsíc se považuje právě ten srpnový.

Zákryt Saturnu Měsícem | Fyzikální ústav v Opavě/Petr Horálek/Stellarium

Ve středu 21. srpna 2024 dojde na nebi k opravdu vzácné podívané: Měsíc zakryje planetu Saturn. Podívaná to bude sice především pro majitele dalekohledů, jelikož Měsíc zakryje Saturn i s jeho prstenci a ty pouhým okem nespatříte, ale i bez dalekohledu se bude na co koukat. První polovina úkazu bude vidět poměrně hezky, jelikož Saturn je výrazný objekt. Celou noc z 20. na 21. srpna se k sobě Měsíc a Saturn budou postupně přibližovat. Samotný zákryt Saturnu nastane v 5:34 nad jihozápadním obzorem při rozbřesku. Čas se pro Prahu a jiná místa v ČR může lišit, ale pouze v minutách. Výstup Saturnu zpoza Měsíce nastane přibližně o hodinu později v 6:33. Jelikož už bude na druhé straně oblohy svítit Slunce a úkaz nebude pozorovatelný pouhým okem.

Na obloze bude k vidění uskupení Jupiteru, Marsu, Uranu, hvězdokup v Býku | Fyzikální ústav v Opavě/Petr Horálek/Stellarium

Stejně jako na konci července 2024 se i v srpnu budete moct pokochat pozoruhodnými nebeskými setkáními. Mezi 26. a 28 srpnem 2024 po půlnoci až do časných ranních hodin se na nebi objeví planety Mars a Jupiter ve společnosti hvězdokup Hyády a Plejády v souhvězdí Býka. Malým dalekohledem najdeme dokonce i Uran. Konstelaci po všechny tři dny také doplní Měsíc. 

26. srpna bude Měsíc hlavní podívanou, jelikož po celou noc se bude posouvat před hvězdokupou Plejády a 27. a 28. srpna se přidá trojúhelník jasných planet Mars, Jupiter a Uran. Konstelace bude vidět vždy od půlnoci až do rozbřesku. Za jasné oblohy ale najdeme Jupiter i za denního světla.

Mléčná dráha nad Sečskou přehradou | Fyzikální ústav v Opavě/Petr Horálek

V srpnu, ale i po celé září bude pozorovatelný nejkrásnější úsek Mléčné dráhy. Zatímco v létě je dráha viditelná nízko nad obzorem až o půlnoci, v září se nám objeví nad hlavou hned po setmění. Uvidíte stříbřitý pás hvězd s bohatými strukturami až k jižnímu obzoru, kde se v souhvězdích Štíra a Střelce Mléčná dráha opticky rozšiřuje. 

Celé září bude také pozorovatelný Saturn, který bude v opozici ke Slunci 8. srpna v 6:27. Pouhýma očima ho najdete v souhvězdí Vodnáře, jelikož se jedná o poměrně jasný objekt. S dalekohledem spatříte i prstence Saturnu.

Zvířetníkové světlo (světlé kužele uprostřed) na mozaice ze severní a jižní polokoule. V našich zeměpisných šířkách je pozorovatelné každý rok na po soumraku nad západem okolo jarní rovnodennosti a před rozbřeskem nad východem okolo podzimní rovnodennosti, a to daleko od měst a v nocích, kdy neruší svit Měsíce.|Fyzikální ústav v Opavě/Petr Horálek a Juan Carlos Casado

V první polovině září bude Měsíc opět ve vhodné fázi k pozorování světla zvířetníku. Tentokrát před rozbřeskem nad východním obzorem. 3. září 2024 nastává novoluní, poté bude podívanou rušit svým svitem Měsíc jen večer, takže rána budou až do 16. září 2024 bezměsíčná. Právě ráno před rozbřeskem se ve střední Evropě rovina zvířetníkového světla vyklání pod nejvyšším úhlem. Neostrý kužel světla směřuje vysoko do souhvězdí Berana přes slabou Mléčnou dráhu v Blížencích, hvězdokupy v souhvězdí Býka a nad majestátním Orionem. Pro pozorování je nutné vyjet z velkých měst, abyste se vyhnuli světelnému znečištění. Vysoko nad jihovýchodním obzorem pak můžete nalézt i planety Mars a Jupiter.

Simulační snímek maximální fáze částečného zatmění Měsíce 18. září 2024 | Fyzikální ústav v Opavě/Petr Horálek

18. září 2024 se v časných ranních hodinách dočkáme částečného zatmění Měsíce. V západní polovině Česka bude zatmění pozorovatelné po celý jeho průběh. Ve východní polovině Česka Měsíc zapadne ještě před koncem polostínové fáze, která však očima pozorovatelná není. Vizuálně tedy bude úkaz nízko nad obzorem vidět celý.

Při maximální fázi ve 4 hodiny 44 minut SELČ se ponoří měsíční kotouč do jižní poloviny zemského stínu 8,5 procenty svého průměru. V té době bude ležet 18° vysoko nad západo-jihozápadním obzorem v souhvězdí Ryb. 

Kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS mezi 26. zářím a 6. říjnem 2024. Tvary a jasnosti komety na snímku jsou pouze ilustrační.|Fyzikální ústav v Opavě/Petr Horálek/Stellarium

Jedním z nejzajímavějších a nejočekávanějších nebeských úkazů tohoto roku by mohla být kometa s označením C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS. Nezávisle na sobě ji objevily dvě observatoře v roce 2023. 9. ledna 2023 ji zachytil teleskop v čínské observatoři Zijin Shin nebo Tsuchinshan (v překladu Fialová hora). Poté ji jako mlhavou skvrnu objevil v Jižní Africe systém ATLAS 22. února 2023. Zpětně se kometu podařilo najít i na snímcích observatoře Palomar z 22. prosince 2022. Již tehdy objekt projevoval kometární aktivitu, potvrdilo se tak, že se nejedná o asteroid. V době objevu se kometa nacházela zhruba 7,3 astronomické jednotky (více jak miliarda kilometrů) daleko od Slunce. V roce 2024 se kometa ke Slunci přiblíží mnohem blíž. Zejména v říjnu 2024 nás čeká mimořádná nebeská podívaná.

V pátek 27. září 2024 proletí kometa přísluním. Ocitne se ve vzdálenosti od Slunce přibližně 0,391 astronomické jednotky, to je jen o trochu dál od Slunce, než se nachází planeta Merkur. Kometu se vyplatí na obloze hledat jen kousek nad jihovýchodním obzorem v 5:30 ráno. Ovšem jak se ledo-prachové jádro bude průletem kolem Slunce zahřívat, kometa bude v dalších dnech zjasňovat. Jak moc, se ale dopředu odhadnout nedá.

Pokud dosáhne kometa dostatečné jasnosti, bude možné ji spatřit od 10. října 2023 jen velmi nízko nad obzorem. Každým dalším večerem se podmínky pro její pozorování zlepší. Nejblíže se kometa k zemi přiblíží 12. října odpoledne. Ten den ji bude možné vyhlížet již za pokročilého soumraku, a to i z velkých měst, pokud kometa dosáhne dostatečné jasnosti.

Do konce října 2024 se budou podmínky pro pozorování komety zlepšovat. Bude se sice postupně vzdalovat od Slunce, ale přesune se na tmavou oblohu. 18. října ji zároveň svým svitem přestane rušit Měsíc. Pokud tedy kometa bude dostatečně jasná, jak předpovídají optimistické výpočty, bude druhá polovina října 2024 tím nejlepším obdobím pro její pozorování na večerní obloze nad západním, později jihozápadním obzorem.

Porovnání velikosti úplňků v roce 2018 v přízemí a odzemí. Měsíc v přízemí je o 14-15 % úhlově větší než v odzemí. | Fyzikální ústav v Opavě/Petr Horálek

Jako téměř každý rok nastane v roce 2024 okamžik, během kterého bude úplňkový Měsíc úhlově největší z celého roku. Největšího přiblížení dosáhne 17. října 2024 ve 2:47. V té době bude Měsíc vysoko nad obzorem a od Země ho bude dělit 357 172 km. Samotná fáze úplňku se odehraje až ve 13:27, takže fotografovat Měsíc má smysl 17. října časně ráno při jeho západu (kolem 7:00) nebo při jeho večerním východu (18:00). 

Nečekejte ale obrovský Měsíc, velký úplněk je pouze o 15 procent větší než ten nejmenší v roce. Hlavní podívaná nastane při východu Měsíce nad obzorem. Vznikne totiž optická iluze, při které náš mozek porovnává Měsíc se vzdálenými objekty na obzoru a Měsíc se jeví jako opravdu obrovský.

Maximum meteorického roje Orionidy v roce 2020 nad východoslovenskými sopkami. | Fyzikální ústav v Opavě/Petr Horálek

V noci z 21. na 22. října 2024 nás čeká pravidelný meteorický roj Orionidy, který pochází z prachu Halleyovy komety. Jeho maximum nastane čtyři dny po úplňku, Měsíc tak bude v noci a časně ráno, kdy meteorů padá nejvíce, poměrně jasně svítit. Dočkáme se tak pouze těch nejjasnějších meteorů. Orionidy nejsou zrovna aktivním rojem, jsou ale vidět déle jak měsíc, od 2. října 2024 do 7. listopadu 2024. Maximum roje není zas tak výrazné a roj má smysl sledovat i pár dní před ním.

Tauridy nad Norskem | Wikimedia/Medisilvanus

Již na konci října 2024, ale především na začátku a po zbytek listopadu 2024 by se o pár jasných meteorů mohly postarat dvě větve (severní a jižní) meteorického roje Taurid. Mateřským tělesem severní větve je kometa 2P/Encke, která proletěla kolem Slunce v říjnu 2023 a vrátí se k němu za tři roky. Severní větev má původ v drolícím se asteroidu 2004 TG10, který je pravděpodobně fragmentem komety 2P/Encke. Meteorický roj Tauridy produkuje jasné bolidy. Nastaly i případy, kdy bolidy dosáhly jasu Měsíce za úplňku a rozzářily noční krajinu. Měsíc navíc bude krátce po novoluní, takže pro vyhlížení meteorů budou příznivé podmínky.

Jižní Tauridy jsou aktivní přibližně dva měsíce od 10. září 2024 až do 20. listopadu 2024. Severní Tauridy jsou aktivní o necelý měsíc později od 28. října až do 17. listopadu. Jejich společné maximum vychází na 4. října 2024.

Pohled na planetu Jupiter a její nejjasnější měsíce přes středně velký hvězdářský dalekohled | Fyzikální ústav v Opavě/Petr Horálek/Stellarium

V sobotu 7. prosince v 21:50 se planeta Jupiter ocitne v opozici se Sluncem. Bude tak na opačné straně oblohy. Vycházet bude za soumraku, zacházet za rozbřesku a nejvýše nad obzorem bude o půlnoci. V tu chvíli bude zářit nejjasněji, jelikož zpětný rozptyl slunečního záření se bude odrážet od jeho povrchu a posílat zář právě naším směrem. Jupiter najdeme jako nejjasnější objekt vysoko v souhvězdí Býka.

Zářit bude tak jasně, že ho pouhým okem spatříme i v přesvětlených městech. Pokud budete mít po ruce jen malý dalekohled, uvidíte i jeho měsíce.

Maximum meteorického roje Geminid v roce 2018 nad Sečskou přehradou. | Fyzikální ústav v Opavě/Petr Horálek

Jako každý rok budou posledním meteorickým rojem roku 2024 Geminidy. Mateřským tělesem roje je planetka Pantheon, dnes již vyhaslá kometa. Radiant roje se nachází východně od dvou nejjasnějších hvězd souhvězdí Blíženců Castor a Pollux. Maximum roje bude mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. Bohužel, v roce 2024 bude meteory svým svitem rušit Měsíc. I přesto můžeme spatřit jasnější meteory, jejichž frekvence by za těchto podmínek měla být přibližně 40 za hodinu.

Bezměsíčné předsilvestrovské noci nabízejí pohled k zimnímu šestiúhelníku. | Fyzikální ústav v Opavě/Petr Horálek

Na konci roku 2024 30. prosince ve 23:27 nastane měsíční novoluní. Silvestr bude tedy bez Měsíce, ale pokud se nebudete nacházet v přesvětlených městech, nabídne se za jasného počasí krásná nebeská podívaná. Bezměsíčné noci jsou totiž příznivé k pozorování nejjasnějších hvězd noční oblohy poblíž slabé Mléčné dráhy v okolí souhvězdí Orionu. V jeho rameni leží hvězda Betelgeuse, červený obr na sklonku svého života. Ten je obklopen šesti jasnými hvězdami: Rigel (noha Orionu), Aldebaran (souhvězdí Býka), Capella (souhvězdí Vozky), Pollux (souhvězdí Blíženců), Procyon (souhvězdí Malého psa) a Sirius (nejjasnější hvězda v okolí souhvězdí Malého psa). Ty na noční obloze tvoří tzv. Zimní šestiúhelník.