Jak se fotí bohyně: Převlékají se za oblíbené postavy a stojí je to desítky tisíc korun. Kdo jsou cosplayeři?
V Olomouci je deštivá neděle. Sychravé počasí velí zůstat uvnitř, nemyslet na slotu za oknem. A třeba se i ve fantazii úplně přesunout… řekněme do suchého horka arabských pouští? Právě tenhle svět evokují kulisy fotostage, u které se v obývacím pokoji jednoho olomouckého bytu schází trojice lidí okolo třicítky. Fotograf a dvě modelky. Ve světle lampiónů pod látkovým stropem, uprostřed více či méně exotických dekorací typu vodní dýmky a různých zrcadel, se obě slečny na několik hodin stanou někým jiným. A tři metry široká, dlouhá a zhruba i vysoká stage se dnes odpoledne transformuje v magickou bránu do cizích světů. Díky fenoménu cosplay.
Pojem cosplay lze rozepsat jako costume play (kostýmová hra); označuje aktivitu, svého druhu i představení, kdy se někdo převléká a také v dalších ohledech stylizuje do fiktivní postavy. Takzvaní cosplayeři tvoří subkulturu úzce provázanou s popkulturou, zejména s japonským anime, ale třeba i s videohrami, komiksy nebo hollywoodskými blockbustery. Oproti larpu (Live Action Role Play) je cílem jako daná postava vypadat před publikem, ne si vyzkoušet danou postavou být a fungovat v rámci nějakých scénářů třeba i několik dní. Typicky se tedy s cosplayery můžeme setkat na festivalech a conech (srazech fanoušků fantastiky) nebo na filmových premiérách. Cosplay se nicméně nemusí svazovat s konkrétním dílem a je možné se převléknout i za postavu z vlastní fantazie.
„Vždy mám představu konkrétní emoce nebo příběhu, asi jako při psaní scénáře, a snažím se vytvořit scénu na základě toho,“ popisuje Lenka Regalová, jedna z modelek olomouckého focení, jinak dentální hygienistka. Před objektivem se objevuje přes deset let a na Instagramu je známá pod jménem cityflower_holka. I když sama se za cosplayerku nepovažuje, spolu s fotografem Zdeňkem Říhou a cosplayerkou Hemulkou alias Andreou (příjmení si uvést nepřála) stojí za Creative Fotostudiem. V době vydání článku to nově zahrnuje i olomoucký ateliér o rozloze 300 metrů čtverečních. Fotostage, jako je ta arabská, skupina vozí po republice i do zahraničí a na festivalech či plesech tam fotí návštěvníky.
Díky tomu, že jde po pocitu, a ne po konkrétním výjevu, má takový fotokoutek široké využití. Arabská stage původně vznikla pro Con Morhen, český festival nadšenců do polské fantasy Zaklínač, a inspirovala se královstvími Ofieru na dalekém jihu zaklínačského světa. S pár úpravami se z ní ale stane realističtější scéna pro relativně obyčejné focení s arabským nádechem, stejně jako se může posunout do anime. Hemulka tak například tentokrát ztělesňuje mezopotámskou bohyni Ištar, jak se objevuje v seriálu Fate/Grand Order –
Absolute Demonic Front: Babylonia, přesněji její stylizaci do playboyového zajíčka.
„Mám vždy hodně přesnou představu o tom, jak mají fotky vypadat,“ říká Hemulka a zároveň tím vysvětluje, proč se přidala ke Creative Fotostudiu. „Se Zdeňkem se mi dobře tvoří, protože dokáže pochopit mou vizi a zároveň mě pustí i k postprodukci. Ale netýká se to jen kostýmu a fotografa, ale i toho, kde focení probíhá – ne vždy je jednoduché najít vhodné prostředí, tak jsem si začala stavět své vlastní, až nakonec vznikl projekt fotokoutků se Zdeňkem a Lenkou.“
Měsíce práce
Focení zpravidla vyžaduje nezanedbatelnou časovou i finanční investici. U těch náročnějších může příprava zabrat i několik měsíců a rozpočet naskákat do desetitisíců korun. „Obecnou cenu za jeden kostým si asi netroufnu říct, protože to mohou být dva tisíce i dvacet tisíc,“ nastiňuje Hemulka, která se cosplayi věnuje zhruba poslední dekádu. „Například mám dvě paruky, které jsem koupila za nějakých tisíc eur, a potom mám jiné, které stály pětistovku v korunách. A dnešní cosplay je spolupráce se značkou Uwowo, odkud mi kostým, jen bez paruky, poslali zdarma, jen výměnou za fotky.“
Ne všechno jde přitom koupit, což platí jak u přípravy kostýmu, tak u sestavování konkrétního fotokoutku. Tam se ceny v pohybují kolem padesáti tisíc za stage, v čemž ale není započítaná fototechnika a nasvícení. „Každá stage je jiná,“ tvrdí Lenka Regalová. „Ovšem protože stavím celé scény, a to nejen z malých rekvizit, ale i co se stěn a podlah týče, výroba bývá opravdu náročná. Něco nakoupím v klidu přes internet, něco vyžaduje týdny práce v truhlárně. Máme štěstí, že je v rodině plně vybavená dílna,“ pokračuje. „Práce na fotokoutcích je tedy na mně, rodičích, příteli, prarodičích, kamarádech… Na jaře nás pracovalo na jednom gothic projektu v dílně šest zároveň, a to několik dní v kuse. Taky si každé narozeniny dáváme jako dárek nové vybavení do dílny.“
Na tvorbu aktuální stage musela Lenka Regalová vedle času a peněz obětovat i závěsy z vlastní kuchyně. Náročné je také mít všechny potřebné věci kde uskladnit, když se zrovna nefotí, a počítat s tím, že se vše musí dát převážet. Proto místo pravých koberců v arabském fotokoutku najdeme koupelnové předložky – jsou skladnější.
Pro fotografa je ze zkušenosti Zdeňka Říhy z celého focení časově nejnáročnější až postprodukce, kdy se probírá výsledky a upravuje je do finální podoby. Příprava ale také není zanedbatelná. Vždyť jen tři hodiny se připravuje stage, zhruba hodinu pak modelky. Následně trvá hodinu, než vzniknou fotky. „S Lenkou jich udělám tak dva tisíce, s Hemulkou tisíc,“ počítá Říha. „Lenka je totiž z klasického modelingu zvyklá se pořád hýbat, aby fotky působily přirozeněji. Cosplay je v tomhle jiný.“
Jako fotograf typicky odevzdá z celého množství pět až osm hotových fotek. Co dělá tu skutečně dobrou? „Emoce, světlo a ochota fotografa i modela jít trochu za hranice jejich komfortní zóny,“ odpovídá. To může vypadat různě. „Je to focení po pás ve vodě, zapálení jejich zbraní… Nebo když vylezu na skálu kvůli tomu nejlepšímu úhlu. Obecně mám v cosplayi rád krev, emoce a příběh, který jste schopni skrze fotky předávat,“ dodává Zdeněk Říha, který se focení cosplay věnuje od roku 2017 a na Instagramu se prezentuje pod názvem Creative Wolves. Kromě toho působí jako lektor pro značku Zeiss. „Osobně mě to táhne ke cosplayování temnějších filmů a her, jako je Zaklínač nebo Diablo.“
Cosplayer Verne
Cosplay má mnoho podob a vlastně až překvapivě dlouhou tradici. Ostatně různé maškarní a karnevaly probíhaly už před stovkami let. Cosplayi se blíží třeba bál, který v dubnu 1877 pořádal Jules Verne v Amiensu a kam několik návštěvníků dorazilo v převleku právě za postavy z románů tohoto francouzského klasika vědecko-fantastické literatury. Za průkopnici regulérního cosplaye bývá označována Američanka Myrtle R. Douglasová (1904–1964), přezdívaná Morojo. Spolu se spisovatelem a redaktorem Forrestem J. Ackermanem dorazili v roce 1939 na první ročník newyorského Worldconu v jí navržených „futuristikostýmech“ se zelenými kápěmi. Dřevní cosplay odkazoval na tehdy pár let starý film Svět za sto let podle předlohy H. G. Wellse.
Na druhém Worldconu v roce 1940 už je převlékání do kostýmů („costuming“ či „masquerade“) oficiální součástí programu a probíhá soutěž, kterou vyhraje sci-fi spisovatel David Kyle jako vesmírný vládce Ming Nemilosrdný z komiksů o Flashi Gordonovi. V průběhu dalších dekád se jak cony, tak fanoušci v kostýmech stanou pevnou součástí fandomu nejen v USA, ale i například ve Velké Británii. Začátky praxe návštěvy filmové premiéry v tematickém kostýmu jsou potom spojeny s filmem Rocky Horror Picture Show z roku 1975.
Samotný pojem cosplay nicméně vzniká až v roce 1984 a poprvé ho použije Nobujuki Takahaši v reportáži z Worldconu v Los Angeles pro japonský časopis My Anime. V Japonsku se cosplay větší obliby dočkal až v 90. letech, o to výraznějším fenoménem se tam však stal, včetně třeba cosplay restaurací a kaváren. Právě z Japonska přichází ke konci a přelomu tisíciletí do západního fandomu nová vlna zájmu o cosplay spolu s tím, jak nejaponská část planety objevuje anime.
Vstříc mainstreamu
S anime je dnes hodně svázaný i cosplay v Česku, případně v sousedních zemích. Creative Fotostudio například spolupracuje s brněnským Animefestem a budapešťským MondoConem, do budoucna je cílem düsseldorfské DoKomi, kam každoročně míří 180 tisíc fanoušků právě anime nebo mangy. Ostatně i pražský a brněnský Comic-Con nabízejí v rámci fanouškovského programu linku anime. Kostýmy obecně pak samozřejmě k českým conům patří také, a to pravděpodobně už od roku 1982, kdy se v Pardubicích konal první Parcon. Tehdy šlo o záležitost několika málo zasvěcených, což v současnosti platí stále méně. Ostatně na minulý Comic-Con přišlo během jednoho dubnového víkendu 27 tisíc lidí. A s tím se do povědomí veřejnosti dostává i cosplay.
„Akce jako Comic-Con rozhodně pomáhají tomu, že mainstream ví, co cosplay je,“ potvrzuje Alžběta Trojanová, herní novinářka a moderátorka, která se sama cosplayi příležitostně věnuje – zmínit můžeme cosplay Geralta, hlavního hrdiny série Zaklínač. Tedy přesněji řečeno crossplay, protože žena se převlékla za muže.
„Fotky cosplayerů jsou pro média atraktivní, a loni dokonce Česká televize vysílala na své on-line platformě živý přenos z jejich soutěže,“ pokračuje Trojanová. „Třeba německý cosplay je pochopitelně o chlup dál, což je dané velikostí trhu, ale český cosplay se ve světě neztratí. Máme cosplayery, kteří se úspěšně účastní zahraničních soutěží nebo ve své tvorbě spolupracují s velkými zahraničními značkami.“
Jako příklad můžeme jmenovat Marii Potužníkovou, známou pod přezdívkou Germia, a její cosplaye pro herní sérii Darksiders. Výrazným úspěchem v cosplayerské soutěži je potom červencové vítězství Kateřiny Hrdinové a Terezy Řezáčové na pařížském Extreme Cosplay Gathering v rámci tamního Japan Expo. Cosplayerky se nejprve kvalifikovaly v Brně na Animefestu, poté vlastnoručně vyrobené kostýmy kovboje a Římana z filmu Noc v muzeu (2006) předvedly i na akci se čtvrtmiliónovým publikem. Japan Expo je totiž největším svátkem japonské popkultury mimo japonské území a vítězové Extreme CosplayGathering vyhrávají mimo jiné cestu na japonský World Cosplay Summit.
Tvůrci a (Only)Fans
Účast na různých soutěžích je zároveň jednou z možností, jak náročný koníček jménem cosplay ufinancovat. Například pražský festival japonské kultury Advík loni mezi cosplayery rozdělil 40 000 korun. Videoherní veletrh Gamescom, pořádaný každé léto v německém Kolíně nad Rýnem, zase v rámci posledního ročníku uděloval za první tři místa cosplayerské soutěže celkem 3000 eur. Výhru často tvoří i různé věcné ceny od sponzorů typu 3D tiskárny, kterou pak cosplayer může využít pro práci na dalších kostýmech.
I cosplayem se přitom dá uživit. Obnáší to však aktivní působení na platformách typu Twitch, Patreon, Ko-fi, a hlavně OnlyFans. Ta poslední proslula zejména pikantním, až bezmála pornografickým obsahem. Jak uvádí Hemulka, která coby jediná z olomoucké trojice vnímá cosplay a vytváření obsahu jako svoji práci a zmíněné platformy využívá nebo využívala: na OnlyFans se i část cosplayerské komunity dívá skrz prsty. „Hodně lidí, včetně fotografů, pak rovnou čeká, že je každý cosplayer otevřený odhaleným fotkám,“ dodává. „A to je špatně. Cosplayeři jsou taky jenom lidi a každý tvoří, co mu vyhovuje. Hodně cosplayerek má OnlyFans a nevěnují se pikantnímu obsahu.“
„Cosplayerská scéna u nás hodně trpí tím, co si český mainstream myslí o anime, kde mají ženské postavy míry 120/40/100 a minimum oblečení,“ přidává se její spolupracovnice Lenka Regalová. „To je pro někoho už automaticky moc hambaté a většina populace potom slyší jen OnlyFans a nic jiného.“
Pravdou je, že cosplayerky, jako je Němka Lien Sue, která údajně vydělává v přepočtu přes jeden a půl miliónu korun měsíčně, rozhodně nelze nazvat cudnými. V Olomouci však místo miliónů prší stále jen déšť. Před objektivem se vystřídaly Hemulka i cityflower_holka a obě budou mít dost nových fotek pro followery, kterých mají jen na Instagramu dohromady přes 70 tisíc. Je neděle, deset večer. Bohyně Ištar se opět mění v Andreu. Arabská princezna se znovu stává dentální hygienistkou. Creative Fotostudio pro dnešek zhasíná. Cosplay má v Česku ale pořád to nejlepší před sebou.
Cosplay v Praze
Mekkou českého cosplaye je pražský Comic-Con. Tradičně se zde scházejí desetitisíce fanoušků popkultury, aby obdivovali propracované kostýmy, potkali své idoly a nasáli atmosféru fiktivních světů. Ani letos nebude chybět oblíbená soutěž o nejlepší kostým Pragocosplay, do které Reflex jako mediální partner festivalu věnuje exkluzívní cenu pro vítěze: focení v libovolném kostýmu s fotografem Reflexu Petrem Vagnerem v jeho ateliéru či venkovní lokaci. Šestý ročník Comic-Conu proběhne 11.–13. dubna 2025 v pražském O2 universu.
