Předplatné
Indie, asi 1992. „Už asi týden bylo téměř celé indické město Pórbandar pod vodou po monzunových záplavách. Pokoušel jsem se fotit z loďky, ale moc to nešlo. Jediný způsob, jak pořídit dobrou fotku, byl vstoupit do vody… A najednou vidím muže, jak na svých ramenou nese šicí stroj – to jediné, co mu zůstalo z krejčovské dílny. Shodou okolností si snímku všimla německá společnost vyrábějící šicí stroje, toho chlapíka dohledala a zaslala mu zcela nový.“

Indie, asi 1992. „Už asi týden bylo téměř celé indické město Pórbandar pod vodou po monzunových záplavách. Pokoušel jsem se fotit z loďky, ale moc to nešlo. Jediný způsob, jak pořídit dobrou fotku, byl vstoupit do vody… A najednou vidím muže, jak na svých ramenou nese šicí stroj – to jediné, co mu zůstalo z krejčovské dílny. Shodou okolností si snímku všimla německá společnost vyrábějící šicí stroje, toho chlapíka dohledala a zaslala mu zcela nový.“ • Zdroj: Steve McCurry

Pákistán, 1984. „Má nejslavnější fotka… a možná vůbec jedna z nejznámějších dokumentárních fotografií světa všech dob. Do dívčí školy v uprchlickém táboře Násir Bagh jen kousek od Péšávaru jsem přišel po ránu, a najednou tam uviděl tuhle holku v nádherném světle. Fyzicky jsem se s ní pak potkal už jen jednou, v roce 2002. Moje sestra, jež jí koupila dům, se s ní vídá častěji. Jsme nicméně pořád v kontaktu – každý měsíc se spolu spojíme. Žije ,normální, šťastný‘ život, jak jen to u uprchlíků v cizí zemi jde.“
Jemen, 1997. „Shodou okolností jsem se zúčastnil jedné svatby v hlavním městě Jemenu San’á. Foťák jsem měl pochopitelně s sebou. Na snímku je chlapec, který po celodenní oslavě odchází se svým otcem a strýcem – jak patrno, je už hodně unavený.“
New York, 2001. „Měl jsem štěstí, že jsem se vůbec dostal zpátky do New Yorku. Vracel jsem se z Číny, kdybych letěl o den později, letiště by už nepřijímala. Stál jsem na střeše budovy, kde jsem bydlel, možná jen 1500 metrů od budov Světového obchodního centra, takže jsem měl čistý výhled na pád druhého z Dvojčat. To, co jsem zažil, byl opravdový šok. Jako když vás někdo poraní, ale vy ještě pořád tu bolest necítíte – jen jsem si uvědomoval, že už nic nebude jako dřív.“
Kuvajt, 1990. „V průběhu první války v Perském zálivu jsme jeli se skupinou fotografů kolem hořících naftových polí v al-Ahmadí a najednou na horizontu vidíme několik velbloudů snažících se uniknout tomu hroznému žáru a kouři. Až následně jsme se dozvěděli, že jsme se – my i velbloudi – pohybovali v minovém poli. Můžete mi věřit, že nás polila hrůza.“
Indie, asi 1992. „Už asi týden bylo téměř celé indické město Pórbandar pod vodou po monzunových záplavách. Pokoušel jsem se fotit z loďky, ale moc to nešlo. Jediný způsob, jak pořídit dobrou fotku, byl vstoupit do vody… A najednou vidím muže, jak na svých ramenou nese šicí stroj – to jediné, co mu zůstalo z krejčovské dílny. Shodou okolností si snímku všimla německá společnost vyrábějící šicí stroje, toho chlapíka dohledala a zaslala mu zcela nový.“
5 Fotogalerie

Slavný fotograf Steve McCurry: Všechny oči světa

Marek Gregor
Marek Gregor

Steve McCurry je fotoreportérskou legendou. Jeho fotka dvanáctileté Afghánky, pořízená v roce 1984 v pákistánském utečeneckém táboře, obletěla celou zeměkouli, získala bezpočet ocenění včetně hlavní ceny World Press Photo a Ceny Roberta Capy, na titulce ji otiskl National Geografic a UNESCO ji léta používalo ve své humanitární kampani. Zdaleka to ale není jediný známý snímek amerického fotografa.

McCurry projel desítky válečných zón a mapoval velké humanitární katastrofy. Jeho fotografie tiskly nejprestižnější světové časopisy. Vedle toho McCurry hojně pořádá výstavy. Jednu například teď na Staroměstské radnici v Praze, dalších šest jich probíhá souběžně na nejrůznějších místech po světě.

„Poprvé jsem u vás byl v době sametové revoluce, ale na focení nebylo moc času. Přesto v mých vzpomínkách zůstal ten úžasný pocit z přeplněného Václavského náměstí. Takhle silné pocity euforie jsem zažil ještě předtím na Filipínách, když lidé v roce 1986 donutili diktátora Ferdinanda Marcose k útěku do exilu. Jde o historické momenty, kdy si uvědomíte, že svět už nikdy nebude stejný jako předtím,” řekl v rozhovoru pro Reflex.

Reflex 38/2015Reflex 38/2015 | ArchívCelý rozhovor a další snímky najdete v novém Reflexu, který vyšel ve čtvrtek 17. září.

Doporučujeme

Články z jiných titulů