Jak by se žilo po jaderné válce? Postapokalyptičtí cvoci a jejich festival Junktown
Civilizace v troskách, žádná voda ani elektřina, jídlo hledáte v ruinách supermarketů a své úlovky musíte bránit před nájezdníky… Do takové atmosféry se rádi vžívají fanoušci svérázného žánru „postapo“. Z bývalé raketové základny Bratronice nedaleko Kladna si udělali celé město. No, spíš oživlé vrakoviště.
O víkendu proběhl druhý ročník příznivců postapokalyptické kultury – festival Junktown. Atmosféra festivalu se nesla v duchu filmu Mad Max, herních sérií Fallout a Borderlands apod. Celé toto městečko postavili fanoušci, několik měsíců neúnavně dřeli. Fanoušci si mohli vyzkoušet, jak by se žilo „po tééé“.
Žít zde mohli od čtvrtka do neděle. Již při vstupu hlavní bránou na vás z každého koutu začalo působit kouzlo Falloutu (což znamená spad…). Mezi třicítkou budov se nacházela radnice, jídelny, junkfood (červi na česneku, leguáni a podobné mňamky), kasino, postapo barber shop - holičství, krámky s uměním, opravna zbrojí, střelnice, future kino, fight club, fire show... A hlavně tři podzemní bunkry.
Návštěvníci odění do bizarních kostýmů se rozdělili do kmenů, jež soutěžily v různých disciplínách: od bitek přes promakanost kostýmů a stylizaci až po kvalitu atrakce, kterou připravili pro ostatní. Světlonoši se starali o zmatené návštěvníky, Bratři ve zbrani provozovali Fight Club, veganští nomádi, mechanici, piráti silnic a tak dále. Celkem se zúčastnilo cca 700 lidí. V rámci programu se hrály skryté hry na bandity. Nikdy jste nevěděli, odkud a kdy vás někdo přepadne. Platilo se zátkami od piva, což je opět inspirace z her Fallout, kde se platí trvanlivými zátkami od coly (caps).
A nejsou to jen kostýmy. Junktownem burácely motory „vytuněných“ trabantů, favoritů, maluchů, motorek a jiných vraků, které majitelé vychytali opravdu do posledního detailů. Hlavně, aby byly co nejšrotovější a nejhrozivější. Dokonce se zúčastnili i Trabanti napříč světem.
Popravdě, vůbec se nám nechtělo zpět do civilizace a těšíme se na příští rok.
Více fotografií naleznete na webu Michaela Sebastiana.
