20 tisíc vdov na jednom místě. Indie má pro ně celé město
Poutní indické město Vrindavan, asi 100 kilometrů jižně od metropole Dillí, patří mezi nejzvláštnější místa světa. Žije v něm i kolem 20 tisíc vdov, které sem přišly z celé země. Být totiž v Indii vdovou, znamená někdy ještě stále žít na okraji společnosti a živořit.
Vdovy jsou někdy svými rodinami a blízkými opuštěny, protože podle konzervativních hinduistů už nemají duši, ta odešla se zemřelým manželem. Některé ženy proto odcházejí do ašrámů (bývá domovem světce a jeho stoupenců a je to obvykle velký komplex budov) ve Vrindavanu. Chodí v bílém oblečení, nepoužívají šperky a za pomoci peněz vlády, soukromých podniků i nevládních organizací čekají na svoji smrt.
Vdova se podle hinduistické tradice již nemá opět vdát. V minulosti vdovy musely podstoupit (některé to ale dělaly zcela dobrovolně) obřad satí, při kterém byla žena upálena na hranici spolu se zemřelým manželem. Britská koloniální správa satí zakázala v roce 1829. Obřad vycházel z dávného zvyku, že bez manžela nemá ani život vdovy žádnou cenu.
