Stavba na hřebenech Krkonoš. Podívejte se, jak po ničivém požáru roste Petrova bouda
Neobvyklý pohled se otevírá turistům v nejvyšších partiích Krkonoš. Přímo na hřebenech ve výšce bezmála 1300 metrů nad mořem tam za příznivého počasí panuje čilý stavební ruch. Už z dálky je vidět vysoký jeřáb a hrubá stavba nové Petrovy boudy. Původní komplex chat jak známo zničil v létě 2011 úmyslně založený požár.
Nové Petrovky, které budou tvořit dva objekty, začaly růst letos v květnu a jejich dokončení je plánováno na závěr roku 2019. Budování na první pohled pokračuje velmi rychle. Hotová je u hlavního objektu hrubá stavba spodních dvou pater a dělníci montují dřevěnou konstrukci dalšího podlaží.
Investorem je firma Snowy Chalet majitele softwarové společnosti Unicorn Vladimíra Kováře a chatu staví vrchlabská firma STAS. Plánované náklady jsou vyčísleny na 120 milionů korun. Navržená architektura se inspiruje podobou původních budov. V boudě má být restaurace, hotel a noclehárnu, celkem nabídne 62 lůžek.
Ještě koncem září, kdy jsem místo navštívil, se dělníci snažili využít hezkého počasí a stavba obehnaná drátěným plotem běžela i o víkendu. Samozřejmě za velkého zájmu kolemjdoucích turistů, kterých bývá v sobotu v Krkonoších opravdu hodně a rozestavěného objektu si nelze nevšimnout.
Hodně bizarní je už první pohled při sestupu směrem od Vysokého kola, kdy je nejdříve vidět vrcholek vysokého jeřábu a nutno říci, že na hřebenech je to opravdu zvláštní zjevení.
Stavební povolení získala Snowy Chalet loni v září. Předcházely tomu dlouhé přípravy a dohadování s památkáři. Ti původně požadovali postavit repliku vyhořelé památkově chráněné stavby, což Kovářova firma odmítala jako ekonomicky neúnosné. Výsledný kompromis počítá se dvěma menšími budovami, které mají navázat na podobu z přelomu 19. a 20. století.
Původní Petrovu boudu tvořila trojice objektů. Od roku 2008 byla chátrající bouda pro turisty uzavřena a podle některých odborníků hrozilo, že se kvůli špatnému technickému stavu zřítí. V noci na přelomu července a srpna Petrovky zničil rozsáhlý požár. Podle hasičů byl oheň založený úmyslně, policie však pachatele neodhalila a případ odložila.
Spory o vinu za osud boudy
Na internetových diskusích se často objevuje názor, že rekonstrukci Petrovy boudy před požárem bránily vysoké nároky a požadavky památkářů, kteří odmítali návrhy majitele. To však památkářka M. Žídková vyvrací: podle ní úřad dávno souhlasil se zbořením technické budovy C (ubytovny personálu) a se snížením ubytovací kapacity na padesát lůžek, takže majitel mohl obnovit aspoň základní provoz restaurace a bufetu. Namísto toho však majitel nic s boudou neprováděl a v létě 2010, kdy již byla poškozená střecha a objekty znehodnocovala voda, jim náhle oznámil, že nemá finance ani na částečný provoz. Pochybnosti o čistotě záměrů vlastníka posiluje také zjištění České televize, že jednal s architektonickým studiem Ing. arch. Olega Hamana o projektu na opravu Petrovy boudy. Studio dokonce o své vůli shánělo možnosti, jak rekonstrukci částečně zadotovat z tzv. Norských fondů, což prý sám Vladimír Kovář nadšeně uvítal. Místo dalších kroků však zakázku zrušil a v e-mailu, zaslaném paní Hamanové v pátek 29. 7. večer, uvedl jako důvod, že tam chce postavit novou Petrovku jako něco hezkého pro sebe i pro turisty a že by přitom nemusel mít shodný názor s úředníky, kteří by o dotaci rozhodovali. Spekulace o majitelem iniciovaném žhářství však důrazně odmítl zástupce vlastníka Karel Janda a dokonce hrozil trestním oznámením na toho, kdo by takové teorie šířil. Sám nechtěl o příčinách požáru spekulovat, ale řekl, že nevěří, že by Petrovku někdo zapálil. Podle něj objekt nebyl pojištěný, po majetkové stránce měl totiž nulovou hodnotu: „Jeho hodnota byla především historická, nyní musíme vymyslet nový plán, jak Petrovu boudu obnovit,“ řekl pro ČTK. Odmítl také souvislost požáru s faktem, že měli již pouze dva měsíce na to, aby s rekonstrukcí začali. Zdroj: Wikipedia.cz |
Vyšetřovatel: Požár byl prokazatelně založen úmyslně
Po vydání článku se naší redakci ozval vyšetřovatel hasičů Libor Halouzka. Ve svém vyjádření, které přetiskujeme níže, zdůraznil, že požár musel někdo založit. |
Vyjádření Libora Halouzky: Zaujalo mě na konci článku to, jak jednatel investora p. Janda vylučuje úmyslné založení požáru. Samozřejmě není možné prokázat úmysl majiteli vyhořelého objektu, ale úmyslné jednání nezjištěné osoby zde bylo. Petrova bouda dlouhodobě chátrala a byla vystavena nepříznivým povětrnostním vlivům, které jsou v této nadmořské výšce běžné. Stavba byla promáčená, vlhká. Aby vznikl v takovém stavení požár z nedbalosti, lze s jistotou vyloučit. Zapálit vlhké nebo mokré hořlavé látky je velmi obtížné, pokud se nepoužije akcelerant (např. hořlavá kapalina). Během šetření příčiny požáru byl na požářišti zjištěn akcelerant, a to, že výsledky chemické expertízy dopadly negativně je věc jiná, ke které se nebudu raději vyjadřovat. Již první požár, ke kterému došlo 21.7.2011 před bývalou recepcí uvnitř boudy byl jasným signálem úmyslně založeného požáru. Hořelo dřevěné obložení na stěně, ale matrace a lůžkoviny, které byly na podlaze před recepcí, byly nepoškozené. Požár vznikl těsně před jednáním p. Jandy s památkáři přímo v boudě, takže ti potom před příjezdem hasičů hasili dřevěné palubky. K druhému požáru došlo v nočních hodinách z 31.7. na 1.8.2011, kdy Petrova bouda byla zcela zničena požárem. Pokud p. Janda to hodnotil celkově tak, že požár nemohl být založen úmyslně, tak plácal a plácal. Na tomto případu jsem pracoval dost dlouho a vše jsem podrobně zkoumal a šetřil. Požár byl prokazatelně založen úmyslně. Kdo požár založil je otázka pro Policii ČR, i když názory lidí, kteří tuto událost sledovali, byly trefné, výstižné a byla v tom logika. |
