Hřbitov Arlington: Pohnutý příběh místa posledního odpočinku vojáků i prezidentů
V takřka posvátné půdě, jen několik kilometrů od Bílého domu, je pohřbeno více než 400 tisíc padlých vojáků. A další stále přibývají. Význam hřbitova ještě zvyšuje každoroční ceremonie na Den obětí války. Navzdory nezpochybnitelné důležitosti pro Spojené státy je ale historie Arlingtonu protknutá nemalým počtem skandálů.
Hřbitov se i přes malou vzdálenost od Bílého domu nenachází na území Washingtonu D.C. Je těsně za hranicemi Virginie, a to proto, že půda pro něj byla během občanské války zkonfiskována generálovi konfederace Robertu Leeovi. Existovaly i jiné varianty, kam těla padlých vojáků unie pohřbít, ale vojenští velitelé trvali na tom, aby byl hřbitov právě na Leeově plantáži. První těla pak byla na přímý rozkaz brigádního generála Meigse umístěna co nejblíže honosného sídla válečného soka. Tak aby se v případě návratu Leeovy rodiny na pozemku nedalo žít.
Po konci války se zjistilo, že Leeovi dluží na daních. Byla to sice směšná částka, ale vláda toho umně využila k tomu, aby si ve veřejné aukci uzmula polovinu celého panství. Tak byl oficiálně zřízen Arlington. Generál Lee zemřel pět let po válce a zdálo se, že sporům o bývalé plantáže bude konec. Jenže jeho vnuk a dědic Custis boj o majetek rodiny nevzdal. Zažaloval vládu a spor došel až k Nejvyššímu soudu USA, který rozhodl poměrem hlasů pět ku čtyřem v Leeův prospěch. Custisovi už tehdy šlo ale spíše o princip. Generál Meigs dohlédl na práci svých vojáků dobře a na pozemku posetém hroby se opravdu bydlet nedalo. Vnuk slavného generála proto pozemky obratem prodal vládě, tentokrát za férovou cenu 150 tisíc dolarů. V přepočtu na dnešní peníze by to byly odhadem zhruba 3 miliony dolarů.
V roce 1921 na Den obětí války byly přineseny seržantu Edwardu F. Youngerovi ostatky čtyř neznámých vojáků, kteří zahynuli ve Francii během 1. světové války. Seržant vybral druhou rakev zprava a ta byla jako vůbec první v historii pohřbena v památníku „neznámého vojína“. Tradice pokračovala i během 2. světové a Korejské války. Válka ve Vietnamu měla být rovněž uctěna uložením neznámého vojína do slavného monumentu. Jenže technologie postoupila natolik, že armáda žádného neidentifikovaného vojáka neměla. A tak zfalšovala záznamy a stal se jím poručík letectva Michael J. Blassie. Podvod nakonec vyšel najevo a ostatky Blassieho musely být v roce 1998 na nátlak veřejnosti převezeny jinam. Z války ve Vietnamu tak v památníku neznámých vojínů žádné ostatky nejsou.
V roce 2010 propukl dosud největší skandál kolem Arlingtonu, když se přišlo na to, že přes 200 hrobů je špatně označeno a v některých je dokonce více než jen jedno tělo. Veřejnost byla šokovaná a ještě více ji rozčarovalo vedení hřbitova, které odmítlo při vyšetřování spolupracovat. Nakonec se zjistilo, že více než polovina záznamů o pochovaných z posledních let chybí. Navíc stihli zaměstnanci zpronevěřit miliony dolarů. Když byla některá těla následně exhumována, zjistilo se, že při pohřbívání rozhodně nebylo postupováno s úctou. Ve 4 případech se podařilo dokázat, že urny s popelem byly vysypány na smetiště. V dalších z rakví přepadávaly různé části těla. A aby bylo možné pohřbít více lidí na sebe, zbavovali se zaměstnanci původních náhrobků jejich vyhazováním do blízkého potoka.
Navzdory četným skandálům je ale hřbitov Arlington mimořádně působivým místem, jenž rozlohou a nekonečnými řadami bílých náhrobků zanechá působivý zážitek v každém návštěvníkovi. Pohřbena je tam například i rodina Kennedyů včetně bývalého prezidenta Johna Fitzgeralda. Jeho hrob je takřka poutním místem a každý den k němu míří davy Američanů. V rámci vzdání úcty je označen věčným plamenem.
