Ilustrační snímek

Ilustrační snímek Zdroj: Twitter.com

Nevěstinec - ilustrační foto
Pohled na amsterdamskou Red Light District (uličku červených luceren)
Podnikatelé mají zálusk na lukrativní budovy nevěstinců.
Amsterdam
Podnikatelé mají zálusk na lukrativní budovy nevěstinců.
9 Fotogalerie

Nizozemská symbióza s prostitucí: Amsterdamský starosta otevřel „obecní bordel“

Johana Kudrnová

Amsterdamská čtvrť Wallen proslulá jako čtvrť červených luceren a lákající kromě sexuálních zákazníků také turisty získala novou atrakci. Starosta Eberhard van der Laan se zasadil o otevření nevěstince, jehož provoz je v plné gesci samotných prostitutek. Iniciativa má zlepšit jejich pracovní podmínky a zabránit vykořisťování kuplíři. Podnik, jenž zabírá celkem čtyři domy a čtrnáct oken, ve kterých se ženy kolemjdoucím nabízejí, získal půjčku pro start-upy od nizozemské banky Rabobank. Ženy mají být vzdělávány v oblasti účetnictví a daňové problematiky.


Prostituce byla v Nizozemsku zlegalizována v roce 2000. Majitelé nevěstinců musí od té doby získat k tomuto druhu podnikání licenci a dodržovat pravidla určená městem. Prostitutky provozují tuto výdělečnou činnost legálně a odvádí z ní státu daně. Země tak před sedmnácti lety doufala, že tímto krokem vyřeší problém kuplířství, který do té doby v Amsterdamu kvetl víc než jinde. Východoevropské gangy však hlavní město neopustily, daří se jim stále dobře.

Podívejte se na zpověď muslimské pornoherečky a sexuální pracovnice:

Video placeholder
VIDEO: Muslimská pornohvězda Nadia Ali mluví o točení filmů pro dospělé a o tom, proč ji zakázali v Pákistánu • YouTube.com/Refinery29

Nyní se nová iniciativa snaží obchodníky se sexem obejít a nabídnout alternativu přímo prostitutkám. Starosta podpořil založení nadace Moje červená lampa, která podpoří na 40 prostitutek ve vlastní organizaci práce. Budou si moct samy určit podmínky pronájmu, pracovní dobu a zajištěn bude i socializační prostor, kam zákazníkům nebude umožněn přístup.

Projekt získal od obyvatel Amsterdamu posměšnou přezdívku „obecní bordel“, manažerka projektu Sonja Pol však zdůraznila, že úkolem úřadu starosty bylo pouze podpořit iniciativu, která by přispěla k žádoucí emancipaci prostituce. „Když si mohou sexuální pracovníci určit kde, jak a kdy budou pracovat, stávají se nezávislejšími na třetích stranách.“

Ne všichni jsou však projektem Moje červená lampa nadšeni. Výzkumníci zabývající se prostitucí zdůrazňují, že projekt má příliš malý dosah a ve větším měřítku nemá šanci největší problémy prostituce v Nizozemí ovlivnit. Nikdo například nebude v praxi moct zkontrolovat, zda prostitutka pronajímající si výkladní okno neplatí stále část výdělku kuplíři. Snaha o „čistou prostituci“ je podle nich jinými slovy naivní. Řemeslo bude vždy představovat formu nejhoršího sexuálního vykořisťování. Radnice se tak spíše snaží od závažného problému, který byl v minulosti paradoxně podpořen zákonem, odvést inovativním projektem pozornost.