Socialistický fenomén fronta: Čekalo se na všechno. Na základní potraviny i na oblečení
Komunisté rádi slibovali, že “maso bude”, ale socialistické zřízení se vyznačovalo spíše tím, že obchody často zely prázdnotou. Pamětníci si jistě vzpomenou na dobu, kdy byl v Československu nedostatek i tak běžné věci, jako je toaletní papír. Naštěstí tehdejší Rudé právo bylo opravdu velkoformátové a při překonání určitého nepohodlí se jako náhražka dalo použít. Samozřejmě na vlastní riziko.
I přes zmíněný nedostatek toaletního papíru nebylo na tom Československo ještě tak nejhůře. Základní potraviny téměř nikde nechyběly a maso skutečně bylo. To nejlepší se sice skrývalo pod pultem a bylo určené pouze pro “vip”, ale i běžný občan si mohl koupit alespoň kližku na polévku. Pokud měl štěstí, vystačil na něj i řízek.
Náš tehdejší vzor Sovětský svaz na tom byl o poznání hůř. V mnoha prodejnách nebyly k dostání téměř nic a to ani například chléb nebo mléko. A pokud ano, tak v omezeném množství. O co ovšem nebyla nikdy nouze, byly fronty. Právě z důvodu nedostatku čehokoliv se stály opravdu na cokoliv - na potraviny, oblečení, zájezdy a samozřejmě také na vodku. V mnoha případech se ovšem i stávalo, že čekající přišel už k prázdnému pultu.
Fronty se tak staly jakýmsi symbolem socialismu, ukázkou toho, jak podobné experimenty, kde podle komunistických pohlavárů a centrálního plánování nic nechybí, ve skutečností dopadnou.
