Adolf Hitler chtěl být umělcem, ale jeho obrazy dokazují, že to byla marná snaha
Nacistický vůdce Adolf Hitler (1889 – 1945) se v mládí toužil stát malířem, proto se dvakrát pokusil dostat na Akademie výtvarných umění ve Vídni. V roce 1907 mu přijímací komise oznámila, že nemá talent. O rok později ke zkouškám nebyl ani připuštěn. Přesto celá desetiletí zkoušel malovat, ale moc mu to nešlo. Podle dostupných informací namaloval za svůj život stovky obrazů, reklamních plakátů i kýčovitých obkreslených pohlednic. Jeho tvorba ale dokazuje, že komise ve Vídni měla pravdu, talent skutečně neměl.
Po druhé světové válce (a platí to do dnešních dnů) bylo mnoho jeho obrazů prodáno v dražbách, některé i za desítky tisíc dolarů. Spíše jsou ale jeho díla považována za určitou historickou raritu, než za umění. Některé obrazy po válce zabavila americká armáda, když obsadila Německo. Část z nich má podle dostupných informací americká vláda pořád v držení.
V srpnu 1939 Hitler tehdejšímu britskému velvyslanci Nevile Hendersonovi (ten doporučil v tom samém roce londýnské vládě přijmout hanebnou Mnichovskou dohodu, která vedla ke zničení Československa) řekl: „Jsem umělec a ne politik. Jakmile bude vyřešena polská otázka, chci zase žít jako umělec.“ Nacistického vůdce tedy zřejmě do konce života neopustilo mylné přesvědčení, že je skutečným malířem.
