Poslední nepálští nomádi: Život v mlze podle tisíce let starých tradic
Každé léto stoupají do hor, každou zimu se vrací zpět do údolí. Nikde se nezdrží dlouho, nic nepěstují a pro nikoho nepracují. Jejich způsob života je s hodnotami současné civilizace jen těžko slučitelný. Stařešinové kmene Raute přesto věří, že toto spojení s přírodou a nepálskými lesy přetrvá. Že jejich potomky moderní životní styl nikdy nezláká.
Vše ale není tak růžové, jak by se na první pohled mohlo zdát. Kmen Raute se od nepaměti živil výrobou různých předmětů ze dřeva. Neuvěřitelná zručnost se předávala z generace na generaci a dokázala uživit celý kmen. V 70. letech ale Nepál adoptoval ideu tzv. komunitních lesů, které od té doby patří všem a nemůže se v nich svévolně kácet. To pro kmen Raute znamenalo vážný problém. Jejich hlavní zdroj příjmů byl značně omezen a nomádi začali být daleko více závislí na finanční podpoře státu.
„Dříve říkávali, že počítat peníze je hřích, ale dneska chtějí peníze, kdykoliv je potkám,“ cituje starého muže z nepálského Dailekhu fotograf Kishor Sharma. Všichni si přitom ještě pamatují časy, kdy příslušníci kmene za své výrobky požadovali jedině jídlo. Dnes už ale peníze neodmítají. Navíc mají čím dál tím větší problémy s alkoholem. Mezi závislými jsou i osmileté děti. Z hrdých a nezávislých lidí se tak často stávají povaleči se zálibou v násilí.
Konflikty přitom příslušníci kmene Raute často vyvolávají už jen svou přítomností. Mnozí Nepálci věří, že tajemní nomádi provádějí každých 12 let lidské oběti. A že pokud zabloudíte do jejich ležení, zaklejí vás a nechají si vás jako otroka. Nic z toho samozřejmě není pravda, ale přispívá to k tajemné atmosféře, jež kmen obklopuje. Stařešinové se navíc přílišným vysvětlováním dlouholetých tradic ani neobtěžují. Když vidí, co moderní svět s některými členy kmene dělá, raději se od něj drží dál. Bude to však na zachování jejich způsobu života stačit?
Na sérii fotografií Kishora Sharmy z ležení kmene Raute se můžete podívat v naší fotogalerii:
