Jak proměnit zapadákov v turistický cíl? Města knih sází na antikvariáty na hradech i v býčích arénách
Zapadlé horské vesničky, místa, která kdysi prosperovala díky těžkému průmyslu a dnes bojují s vylidňováním, nebo městečka, která nenabízejí nic nejstaršího, největšího nebo nejpůvabnějšího. Právě z takových se rekrutují tzv. města knih, která znovu nastartovala prosperitu díky otevření množství antikvariátů a pořádání knižních festivalů.
Prvním městem knihy se v roce 1961 stal velšský Hay-on-Wye. Nápad rozhýbat v pohraničním městečku život prostřednictvím starých knih se na začátku 60. let ukázal být jako nečekaně úspěšný a dnes se v Hay s 1600 obyvateli nachází 12 antikvariátů různých specializací. Některé se zaměřují na detektivky a horory, jiné na vědecké publikace, ten nejpůsobivější zase láká zákazníky na neobvyklý terén obchodu. Knížku, kterou mívali v dětství a pak se záhadně ztratila, mohou návštěvníci objevit v poličkách umístěných v rozvalinách hradu z 12. století.
To norský Fjærland nabízí méně vznešené knižní stánky. Do roku 1985 nevedly do městečka žádné cesty. Přístupné bylo pouze po vodě. Dnes přes něj vede oblíbená turistická trasa a od ostatních osad na březích norských fjordů jej odlišují drobné antikvariáty s knihami umístěnými třeba v dřívějších příbytcích a přístřešcích pro dobytek.
Knižní ráj je možné najít také v Belgii v oblasti Ardenského lesa. Jedno knihkupectví tu připadá na každých dvacet obyvatel, kterých tu dohromady žije 400. Redu samo sebe nazývá „Village du Livre“ a stejně jako většina ostatních „book towns“ pořádá každoročně literární festival.
Oázy knihomolů je možné najít také ve Španělsku, kde se staré knihy prodávají ve vinných sklípcích nebo v býčích arénách. Po roce 2000 se města knih rozšířila i mimo Evropu. Intelektuální zastávku si tak dnes můžete udělat během dovolené v Malajsii, Jižní Koreji nebo v Austrálii.
Jakkoliv romantické nám bloumání po antikvariátech v uličkách zapomenutých vesnic připadá, většina z takto orientovaných míst si v posledních letech prošla výraznou krizí. Ředitel literárního festivalu ve skotském Wigtown Adrian Turpin v rozhovoru pro BBC řekl, že zatímco kdysi šlo v prvé řadě o hon za těžko sehnatelnými tituly, dnes musejí města lákat na marketingově velmi složitě uchopitelný zážitek prohrabování se starými knihami.
Obchod s publikacemi z druhé ruky se před několika lety přesunul na internet a mladá generace je zvyklá používat čtečky. Pokud tak na svých cestách na město knih turisté narazí, udělají si pár fotek, koupí jednu knížku z prvního nebo druhého regálu a jdou dál. Menšina by bohužel kvůli obskurnímu městečku měnila plán výletu. Mnoho míst tak dnes prostě sází na to, že se na světě potulují stále milióny bibliofilů, kteří lákání knih nejsou schopni odolat. Patříte mezi ně?
