Evropská ostuda: Lidské zoo, kde byli černoši a indiáni chováni v klecích jako divoká zvěř
Od doby, kdy se Evropané chodili dívat na černochy, ale i indiány nebo eskymáky zavřené v klecích, neuplynulo ještě ani sto let. Tzv. etnografické expozice byly na přelomu 19. a 20. století mezi lidmi velmi populární. Poslední lidské zoo byly v Evropě uzavřeny teprve v letech 1935 a 1936.
Již od 16. století, kdy začalo postupné objevování a mapování afrického kontinentu, byli společně s dosud neznámými druhy zvířat do Evropy přiváženi i první domorodí obyvatelé. O tři století později se první černoši začali objevovat v zoologických zahradách mezi exotickými druhy zvířat. Svoji africkou expozici měly nejen velká města koloniálních mocností, ale i například Moskva a Varšava.
V takzvaných „etnografických vesnicích“ bývaly umístěné celé rodiny. Jejich členové nosili své tradiční oblečení a vedli svůj tradiční životní styl – pracovali s pomocí primitivních nástrojů, pletli rohože, vařili na ohni. Afričané v klecích a výbězích se často stávali terčem posměchu, ale i útoků návštěvníků.
Jediná omluva pro Evropany může být skutečnost, že mnoho bělochů až do počátku 20. století opravdu nerozumělo rozdílu mezi černým mužem a lidoopem. Když se do africké části berlínské zoo přišel podívat sám Bismarck, tak u klece, ve které byl černoch a gorila, požádal, aby mu ukázali, kde je vlastně člověk.
