Obrazem: Rohingské dívky v táborech pro uprchlíky. Líčí se starou asijskou pastou Thanaka, aby zapomněly
Násilí páchané v Barmě (Myanmaru) na Rohinzích mnozí nazývají genocidou. Nepokoje mezi muslimskými Rohingy a buddhistickými obyvateli Barmy jsou dlouhodobé, větší vlna exodu ale odstartovala loni v srpnu. Většina Rohingů prchá do sousedního Bangladéše, Barmánci je za přistěhovalce z Bangladéše také považují. Fotografka Clodagh Kilcoyneová zachytila rohingská děvčata, která nosí v bangladéšských uprchlických táborech tradiční žlutou pastu na obličej Thanaka.
Rohingové jsou etnická menšina bez vlastního státu. Mnozí sice žijí v Arakanském státě na západě Barmy, ale tamní úřady je neuznávají ani jako etnickou minoritu. Dlouhodobě je diskriminují, podle zákona z roku 1982 jim odmítají udělit občanství a považují je za nelegální přistěhovalce, kteří přišli do Barmy většinou za britské koloniální nadvlády.
Různé muslimské menšiny však v oblasti dnešní Barmy žijí minimálně od 11. století a ve většinově buddhistické společnosti nikdy neměly jednoduché postavení. Historie etnických a náboženských konfliktů je tam velmi dlouhá.
Bez domova
Ani v Bangladéši nejsou Rohingové vítáni. Tam je zase považují za muslimské obyvatele Barmy a během genocidy před nimi často zavírali hranice. Je ovšem nutné říct, že násilnosti v Arakanském státě jsou oboustranné a v nedávné minulosti si vyžádaly tisíce obětí. Poslední boje vypukly v srpnu 2017. Útočit tentokrát začala nespokojená utlačovaná menšina, a to na policejní stanice a vojenská stanoviště.
Proti minoritě zakročila barmská armáda a ofenzíva stála život několik stovek z nich. Téměř 90 tisíc muslimů uprchlo jen v první vlně. Zákrok armády se totiž z obrany zvrhl v plánovanou genocidu a cílené vraždění. Na zabíjení Rohingů se mělo podílet 13 vysoce postavených barmských armádních činitelů.
Držitelka ceny míru neudrží mír
Události v Barmě pošramotily pověst barmské ministryně zahraničí Aun Schan Su Ťij, držitelky Nobelovy ceny míru, která se miliónu Rohingů dostatečně nezastala. Ona sama byla jako disidentka vězněna za barmského vojenského režimu. Krutovláda v asijském státě trvala od roku 1962 až do roku 2011 a symbolem naděje se stala právě Su Ťij. Podle mnohých ale generálové pouze převlékli kabát a hra na demokracii je zdánlivá.
Pasta Thanaka, již mají dívky na fotografiích na tvářích, je typická pro různá barmská etnika, ale rozšířila se i do okolních států, například do Thajska. Používají ji hlavně ženy, ale v menší míře také muži. Má jednak chránit před sluncem, jednak má dekorativní funkci. Získává se ze dřeva nejrůznějších stromů, které hojně rostou právě v Barmě. Musí však být alespoň 35 let staré. Pasta nebo prášek se získává rozemletím dřeva na prášek s malým množstvím vody.
