Nahé krásky jako skutečné: Na aktech mexického malíře nepoznáte rozdíl mezi fotografií a malbou
Mexičan Omar Ortiz zasvětil svůj umělecký život hyperrealismu. Zajímavý je fakt, že tento termín se poprvé objevil až v roce 1973, když jej použil Belgičan Isy Brachot, obchodník s uměním, který pojmenoval výstavu ve své bruselské galerii právě Hyperréalisme. K popisu uměleckého stylu či hnutí se ale tento název začal používat až počátkem tisíciletí.
Z pohledu dějin umění je to v podstatě krok zpět, což není nic neobvyklého. Minimálně posledních 200 let se totiž výtvarné umění vyvíjelo směrem k simplifikaci a s rostoucím důrazem na osobitý projev autora. Od impresionismu po fauvismus či abstrakci.
„Od doby, co jsem začal malovat, jsem se vždy snažil reprezentovat skutečnost tak skutečnou, jak jsem to jen dokázal. Někdy se to povedlo a jindy ne, ale jinak to dělat neumím,“ říká 41letý malíř.
Ortizovým hlavním tématem je figurální malba, většinou se jedná o tělo ženské. Pracuje s velkým formátem a jeho médiem se stal olej. Ve svých malbách vyznává minimalismus. „Věřím, že nestřídmost nás dělá spíše chudými než bohatými,“ říká o své zálibě v jednoduchosti.
