Vesnice světla: Jak se žije mentálně postiženým v ruské osadě daleko od civilizace?
Osada s názvem Světlana se nachází v leningradské oblasti na řece Sjas. Na první pohled se ničím neliší od tisíců vesniček roztroušených v nehostinné ruské krajině. Bližší ohledání však dá nahlédnout do života pozoruhodné komunity lidí, která zde žije v souladu s okolní přírodou a všem svým členům dává prostor pro maximálně pokojnou existenci. Většina obyvatel vesnice Světlana má mentální postižení. Jak se jim žije mimo zdi ústavů?
Do vesnice Světlana se v minulém roce vydala socioložka a fotografka Maria Gelman. Na unikátních fotografiích zachytila atmosféru Světlany, kde se lidé nedělí na zdravé a nemocné, ani normální a nenormální. Postiženým lidem zde pomáhají dobrovolníci z Ruska, ale i jiných zemí.
Nápad na založení osady dostala žena jménem Světlana na začátku 90. let. V Petrohradě se v té době sama starala o mentálně postižené dítě. Dokončení výstavby vesnice se bohužel nedočkala, nové místo však dostalo do vínku jméno své zakladatelky.
Ve Světlaně jsou dohromady čtyři domy, na jejichž stavbě se mnozí ze stávajících obyvatel sami podíleli. Každý z nich má svůj vlastní pokoj. V létě komunita intenzivně pracuje na poli, aby si na zimu udělala dostatečné zásoby a byla tak soběstačná. Vyrábí se zde také sýr a tvaroh, které obyvatelé prodávají v nedalekých vesnicích.
Nejbližší obchod s potravinami je vzdálený hodinu jízdy na kole, čtvrt hodiny autem.
Ve Světlaně spolu žijí lidé postižení Downovým syndromem, kteří se s okolím dorozumívají pouhými zvuky i takoví, kteří jsou zcela soběstační a v osadě žijí především proto, že jim vyhovuje život v těsném kontaktu s přírodou a lidmi, kteří je do ničeho nenutí.
Na to, jak mohou žít postižení lidé mimo sociální instituce, se můžete podívat ve fotogalerii:
