Pornografie, nebo umění? Kresby, které měly japonským novomanželům usnadnit svatební noc
Název japonského uměleckého směru Šunga lze češtiny přeložit jako „jarní obrázky“. Toto japonské umění přelomu 18. a 19. století explicitně zobrazovalo sexuální praktiky. Obrázky byly podle zvyku dávány novomanželům pod polštář jako „návod“ k první společné noci.
Utamakura (v češtině Básně polštáře) je ilustrovaná kniha oslavující sexuální potěšení a intimitu. Z dnešního hlediska by nejspíš byla označena za pornografii. Ilustrace v knize jsou připisovány japonskému malíři a grafikovi Kitagawu Utamarovi, pod kresbami však není podepsán.
Pokud vašemu muži či partnerovi uvadá chuť na sex, tady najdete pár tipů, jak to zlepšit >>>
Utamaro patřil mezi nejvýznamnější umělce japonské školy ukijoe-e. Na konci 18. století našel svůj vlastní malířský styl, a to ve snaze co nejreálněji zachytit přírodní objekty. Často ale portrétoval i japonské ženy.
O umělcově osobním životě je známo velmi málo, kromě kreseb se nedochovaly žádné deníky ani korespondence. Odborníci neznají ani přesné datum jeho narození, nejčastěji se hovoří o roce 1753. Jediný jistý údaj je datum úmrtí – Utamaro zemřel 31. října 1806.
Kniha Básně polštáře, na jejíž ukázky se můžete podívat do galerie, vyšla v roce 1788. Samotný její název odkazuje právě na zvyk umísťovat podobné obrázky do novomanželských postelí.
