Američanka šije panenky pro postižené děti. Jsou přesně jako ony: krásné a jedinečné
Postižené děti chtějí jediné – být přijímány takové, jaké jsou. V dnešní době posedlé dokonalostí, byť jakoukoli diskriminaci hlasitě mediálně odsuzujeme, to mají setsakramentsky těžké. Američanka Amy Jandrisevits se jim rozhodla názorně ukázat, že svět nepatří jen bárbínám a všichni jsme krásní ve své jedinečnosti.
Amy Jandrivetis z New Berlinu v americkém Wisconsinu kdysi pracovala jako sociální pracovnice v dětském onkologickém centru. Při terapiích používala při hře s dětmi panenky. Právě s jejich pomocí dokázaly děti mnohem lépe sdělit své pocity, panenky se na chvilku staly jimi samými. Často si jimi pomáhají například i kriminalisté při odhalování zločinů spáchaných na dětech, jako je například týrání nebo znásilnění.
Jednoho dne si ale uvědomila, že husté vlasy panenek, které na první pohled kypí zdravím, neodrážejí realitu malých onkologických pacientů. Nemohly se s nimi plně ztotožnit. Přibližně před čtyřmi lety dostala Amy nápad, že začne vyrábět panenky, které vypadají přesně jako děti, kterým jsou určené. Pustila se do šití a zpod jejích rukou se rodily krásné a roztomilé panenky s amputovanými končetinami, flekatou kůží i různými genetickými syndromy, černoušci, Asiaté i albíni. Panenky, které na pultech hračkářství nenajdete. Tyhle panenky jsou vlastně takoví malí doktoři. Dotýkají se míst v srdcích dětí, kam lék nemůže. Vyrobila jich už přes 300 a čekací listina praská ve švech.
Jedna stojí zhruba 100 dolarů, ale pokud si rodiče nemohou dovolit tuto částku zaplatit, vyjde jim Amy vždy vstříc. „To není jen obchod. Je to správná věc,“ říká. „Tvorba panenek mi umožnila spojit svou lásku k panenkám se svou vášní pro sociální práci. Vždycky jsem byla zklamána nedostatečnou rozmanitostí panenek na trhu. Takže jak mě moje máma učila, pokud se ti něco nelíbí, udělej s tím něco!“ dodává Amy.
Panenka jako já
Spolupracovala i s nemocnicemi, vyráběla panenky pro děti, které procházely náročnou rekonvalescencí. Peníze, které tak vydělala, investovala do nákladů na panenky pro děti, jejichž rodiče si nemohou dovolit je koupit. Založila také neziskovou organizaci Doll Like Me (Panenka jako já).
„Nechci, aby každý rodič musel platit za něco tak důležitého. Pokud nahlížíme na duševní zdraví jako na nezbytnou součást lékařské péče, je to pro správnou terapii klíčové. Mým konečným cílem je uspokojit všechny objednávky panenek, na které rodiny nemají peníze,“ vysvětluje Amy v rámci fundraisingové kampaně na webu gofundme.com, kde jí ke konečnému cíli 115 000 dolarů zbývá vybrat už jen necelých 8000.
V galerii si můžete prohlédnout její krásné zákazníky a zákaznice, kterým vykouzlila úsměv na tváři a hlavně pocit, že nejsou na světě sami a že všechno je v pořádku:
