Stranické vedení v čele s Gustávem Husákem na slavnostním otevření prvního úseku pražského metra

Stranické vedení v čele s Gustávem Husákem na slavnostním otevření prvního úseku pražského metra Zdroj: ČTK

Stranické vedení v čele s Gustávem Husákem na slavnostním otevření prvního úseku pražského metra
Stranické vedení v čele s Gustávem Husákem na slavnostním otevření prvního úseku pražského metra
Stranické vedení v čele s Gustávem Husákem na slavnostním otevření prvního úseku pražského metra
Stranické vedení v čele s Gustávem Husákem na slavnostním otevření prvního úseku pražského metra
Stranické vedení v čele s Gustávem Husákem na slavnostním otevření prvního úseku pražského metra
11 Fotogalerie

Pražské metro slaví 50 let. Jeho otevření posloužilo jako nástroj komunistické propagandy

red , ČTK

Pražské metro dnes slaví 50 let od zahájení provozu. 9. května 1974 byl slavnostně otevřen první úsek trasy C mezi stanicemi Sokolovská (dnes Florenc) a Kačerov. Jeho délka byla 6,6 kilometru a bylo na něm 9 stanic. V současnosti je celé pražské metro desetkrát delší a má 61 stanic.

První návrhy na vytvoření podzemní dráhy v Praze se datují do roku 1898, kdy Ladislav Rott předložil Elektrickým podnikům královského hlavního města Prahy návrh na stavbu. Elektrické podniky ale tehdy návrh zamítly.

Podzemní dráha měla být v Praze původně budována jako podpovrchová tramvaj. Záměr byl schválen v polovině 60. let 20. století a první stavební práce začaly v okolí Hlavního nádraží. V srpnu roku 1968 pak vláda rozhodla, že místo podpovrchové tramvaje se bude stavět metro.

První tunel metra se začal razit v roce 1969, po prvním úseku mezi stanicemi Kačerov a Sokolovská (dnes Florenc) začalo metro jezdit 9. května 1974. V současné době má pražské metro 61 stanic a délka jeho tří linek překračuje 65 kilometrů. Město nyní plánuje novou linku D z Pankráce do Písnice.

Přes svůj nesporný přínos pro pražskou dopravu sloužilo bohužel v minulosti i jako nástroj propagandy komunistického režimu. Jeho otevření si nenechalo ujít tehdejší stranické vedení a také pojmenování některých stanic nesouviselo s jejich umístěním, ale odkazovalo na symboly komunismu. Stačí vzpomenout na stanice Gottwaldova (dnes Vyšehrad), Mládežnická (Pankrác) a v pozdější době například Fučíkova (Nádraží Holešovice) a Moskevská (Anděl).