Zatáčka, kde začalo století válek. Jak dnes vypadá místo, kde zastřelili arcivévodu Ferdinanda?
Před již více než sto lety se nástupce rakousko-uherského trůnu František Ferdinand d'Este vydal spolu se svou ženou Žofií Chotkovou na poslední jízdu v životě. Neodradilo ho ani to, že se jej cestou na sarajevskou radnici pokusili zabít bombou. Ta se od jeho vozu odrazila a kvůli tomu explodoval vůz jedoucí za nimi. Po krátké recepci se starostou se 28. června 1914 v 10:45 vydal od radnice na cestu do nemocnice, aby navštívil zraněné členy své delegace. Tam už ale nikdy nedojel. Poté, co jeho limuzína špatně odbočila, jej na křižovatce u Latinského mostu smrtelně zranil atentátník Gavrilo Princip. Vydejte se s námi na ono místo, kde bosensko-srbský terorista odstartoval století válek v Evropě.
Když navštívíte dnešní Sarajevo, hlavní město Bosny a Hercegoviny, jindy než v době letní turistické sezony, může se vám stát, že místo snadno minete. I když nároží za tu dobu prakticky nezměnilo svou podobu, místo atentátu připomíná jen nenápadná deska umístěná na rohu budovy, která odkazuje na místo, odkud Gavrilo Princip střílel. V rohovém domku je nyní muzeum věnované atentátu a historii Bosny a Hercegoviny právě z přelomu století.
Pryč je i sloup, který tu krátce po atentátu vybudovali. Stavba připomínající arcivévodu a jeho ženu byla vztyčena v roce 1917. O necelé dva roky později byla odstraněna, protože příliš připomínala zaniklou monarchii.
České tramvaje i nábřeží Adolfa Hitlera
Zajímavý vývoj prožila i ulice, kterou arcivévoda od radnice k místu atentátu přijížděl. Její historie sahá do 19. století, kdy jednu z hlavních sarajevských tepen vybudovali na břehu řeky Miljacky. Tehdy nesla název Apelov Kej, po jednom z místních šlechticů. V roce 1919 byla přejmenována na Obala (nábřeží) Vojvode Stepe Stepanovića, po důstojníkovi srbské armády, a tak se jmenovala až do 90. let. Tedy s malou odbočkou během druhé světové války, kdy byla překřtěna na nábřeží Adolfa Hitlera. V roce 1993 byla přejmenována na Obala Kulina Bana po bosenském králi a tento název si drží dodnes.
V celém okolí místa je ale silně patrná česká stopa. Předně za nádhernou budovu bývalé sarajevské radnice vděčí místní českému architektovi Karlu Paříkovi, pro kterého byla zlatým hřebem v jeho portfoliu čítajícím přes 150 staveb, na kterých se v Bosně a Hercegovině podílel. Dalším českým odkazem pak jsou místní tramvaje. Už od 60. let se ulicí mezi místem atentátu a radnicí prohání československé tramvaje. Především pak vozy typu T3 a K2 se od těch pražských liší pouze barvou. V Sarajevu místo bílé a červené totiž pochopitelně dominuje žlutá a modrá.
