Budete to, co jíte: Děti obklopené tím, co za týden snědí. Skvělé fotky místo tisíce slov, podívejte se
Fotograf Gregg Segal na sebe upozornil sérií fotografií, na kterých se lidé doslova váleli ve svém bordelu. V knize „Denní chléb“ poukazuje na jiný odstín reality. Děti jsou na fotografiích obklopeny vším, co do sebe nasoukají v průběhu jednoho týdne. Nejzdravěji paradoxně jedí ty nejchudší. Jak by vypadal na týden prostřený stůl vašeho dítěte?
V dětství se tvoří stravovací návyky a v dnešní době často pokládají základní kameny v podobě krychlí cukru a bílé mouky k obezitě. Gregg Segal nám dává nahlédnout, jak se s tématem výživy potýkají jednotlivé kultury světa.
Stodvacetistránková kniha fotografií nabízí portréty s příběhy jednotlivých dětí. Od Los Angeles po Kuala Lumpur – v týdenním přídělu dětí se odráží kulturní i ekonomické rozdíly. Bohužel, přímá úměra, že čím bohatší, tím uvědomělejší a zdravější, neplatí ani náhodou. Spíše naopak. Projekt je zajímavou výpovědí o tom, jak globální ekonomika ovlivňuje stravovací návyky. Nejzdravěji se paradoxně stravují ti nejchudší. Jejich denním chlebem není bílý chleba a vysokokalorické svačinky, ale čerstvé ovoce, zelenina, ořechy a ryby.
Kromě toho, že stravování dětí z bohatších zemí nenese zrovna rysy zdravé výživy, považuje Gregg Segal za znepokojivý fakt i množství odpadu, které kvůli němu vzniká. Právě odpad byl klíčovým tématem jeho předchozího projektu „7 dní odpadků“.
Všímá si i vlivů globalizace na stravování po celém světě. Před několika generacemi trpěli obyvatelé chudé Brazílie podvýživou. Dnes má 57 % populace nadváhu. V roce 2014 mělo 20 % obyvatel Spojených arabských emirátů cukrovku, před třiceti lety tu diabetes prakticky neznali. Relativní bohatství nezaručuje luxus vyvážené stravy. Od doma připravovaných jídel a ovoce a zeleniny se svět posunuje vzad k průmyslově zpracovávaným baleným potravinám a nezdravým svačinám plným cukru a tuku. Je to pohodlnější a bohužel i levnější.
V roce 2015 provedla Cambridge University rozsáhlou studii hodnotící stravování z nutričního hlediska po celém světě. Výsledky byly překvapující. 9 z 10 nejlepších zemí se nacházelo v Africe. Když se pozorněji podíváte na složení jejich jídelníčků, zjistíte, že je to naopak celkem logické. Základ totiž tvoří čerstvá zelenina, ovoce, ořechy, semena, obiloviny a luštěniny, ryby a velmi málo masa, průmyslově zpracované potraviny téměř nekonzumují. To ostře kontrastuje se stravovacími návyky Američanů. 60 % jejich denního příjmu energie pochází z průmyslově zpracovaných potravin, na zeleninu připadá pouhé procento.
A co si z tohoto projektu odnesl sám jeho tvůrce? „Fotografování je pro mě proces, který vyzývá k reflexi. Zatímco jsem fotografoval jedno z dětí, jeho otec sledoval, jak se obrázky objevují na mém notebooku. Kroutil hlavou a povídá: ‚Nemůžu věřit tomu, že Adveeta jí tohle všechno! Musím si promluvit s její matkou!‘ Rozvedená matka z Los Angeles zase z nezdravosti jídelníčku své dcery obviňovala svého bývalého manžela. ‚To je hrůza! Kromě té mísy brokolice! To byla noc, kdy byla se mnou doma!‘ Rodiče se kvůli tomuto projektu navzájem obviňovali v různých zemích po celém světě. To mi dává zpětnou vazbu, že je možné překlopit misku vah,“ dodává ke své knize Gregg Segal.
Na ukázky z knihy „Denní chléb“ se podívejte do galerie:
