Pavouci k sežrání: Fotograf pořizuje extrémní makro snímky pavoučích očí
Z tohoto úhlu a vzdálenosti si pavouky zamilují snad i zarytí arachnofobici. Oči některých z nich zblízka působí skoro až roztomile. Minimálně dokud si neuvědomíte, že jich mají většinou ještě dalších šest, a že spíš než jako postavičky z animáku vypadají jako vesmírná monstra. Přesto je drtívá většina z nich neškodná a užitečná.
Jen zlomek z 40 462 druhů rozdělených do 109 čeledí napadá lidi. V Evropě žije 4113 druhů, v České republice pak 879 druhů, z nichž některé jsou už vyhynulé a více než čtyři stovky na seznamu ohrožených. Většina z nebezpečnějších druhů útočí jen v sebeobraně a jejich kousnutí se dá účinkem přirovnat k bodnutí komára nebo včely. Ve 20. století je evidována jen asi stovka věrohodných nahlášených případů úmrtí následkem pavoučího kousnutí. Arachnofobie má nejspíše kořeny už u prvních lidí a je přehnanou formou instinktivní reakce, která jim pomáhala přežít. Zároveň jde o kulturní jev, který se vyvinul zejména v evropských zemích.
Domácí pavouci, se kterými se běžně potkáváme, nedokážou prokousnout lidskou kůži. Navíc loví drobný hmyz, takže jsou v domácnosti užiteční. Samičky se zdržují poblíž svých sítí, samečky pak můžete vidět běhat po zemi a zdech. Pokud je vyhodíte ven, budou se, jakožto teritoriální stvoření, snažit dostat zpět. Venku totiž nemají šanci přežít. Dejte svým domácím pavoukům šanci. Vždycky si třeba můžete vzpomenout na ty jejich oči...
Snímky, které si můžete prohlédnout v naší galerii nafotil fotograf Javiér Rupérez. Téměř až intimní záběry zblízka zobrazují pavouky z čeledi Skákavkovitých. Jde o nejpočetnější pavoučí čeleď na světě. Spadá do ní zhruba 5800 druhů – přibližně 13 % všech pavouků. V Česku jich žije 72 druhů. Dokáží doskočit až do vzdálenosti dvacetinásobku své délky. Živí se drobným hmyzem, ke kterému se opatrně přiblíží a poslední 4 centimetry se plíží jako kočky. Když jsou 1,5 centimetru od oběti, skočí a vstříknou jí do těla jed. Málokdy minou. Jejich zrak patří k nejlepším mezi členovci. Pořád ale vidí hůře než člověk. Mouchu vidí ze vzdálenosti 8 centimetrů stejně zřetelně jako člověk zhruba ze čtvrt metru.
Mají osm očí – dvě velké a šest malých. Jsou uspořádány do tří rad. Čtyři hlavní jsou umístěné vpředu. Prostřední pár umožňuje přímé ostré stereoskopické vidění a stavbou připomíná teleskopický dalekohled. Mohou je různě natáčet a měnit tak své zorné pole, aniž by se pohybovali. Menší postranní oči rozšiřují zorné pole do stran. Poslední pár očí vnímá jen pohyb. Jakmile ho skákavka zaregistruje, celá se otočí a zaměří na jeho zdroj své přední hlavní oči.
Jejich oči působí při extrémním přiblížení až psychedelicky. „Když jsem viděl první fotografií očí skákavky, věděl jsem, že bych se měl věnovat extrémní makro fotografii. Byla to ta nejpůsobivější věc, jakou jsem kdy viděl,“ vzpomíná fotograf Javier Rupérez, který pořizuje záběry skákavek pořádně zblízka v okolí španělského města Almáchar. Další snímky rozkošných pavouků i jiného hmyzu tak, jak ho neznáme, si můžete prohlédnout na jeho Instagramu.
