Leonarda Cianciulli zabíjela ženy kvůli zdraví syna. Následně z nich dělala mýdlo a koláčky
Narodila se 15. října roku 1893 a setkání jejích rodičů jako by předznamenalo Leonardin pozdější osud. Otec totiž matku znásilnil a ta byla následně donucena se za něj provdat. Dceru si pravděpodobně i kvůli tomu nikdy nezamilovala. Leonarda situací v rodině velmi trpěla. Během dospívání se dokonce dvakrát pokusila o sebevraždu. A když konečně našla muže, který ji miloval, vztah s rodiči to ještě zhoršilo. Ti už totiž slíbili její ruku jinému. Vyhodili proto Leonardu z domu a nikdy se s ní znovu nesetkali. Novomanželka dokonce věřila, že ji kvůli svatbě s Raffaelem Pansardim matka proklela.
Štěstí zamilovaných navíc netrvalo dlouho. V roce 1927 poslal soud Leonardu za mříže kvůli podvodu. Po propuštění pak jejich nový dům zmizel ze zemského povrchu v důsledku silného zemětřesení. Pohroma tehdy postihla celou oblast střední Itálie a zemřelo na 1400 lidí. Leonarda tak mohla být ráda, že je vůbec naživu. Místo toho ale věřila tomu, že ji zkrátka v životě nemůže potkat nic dobrého.
Leonarda byla v průběhu manželství sedmnáctkrát těhotná. Třikrát potratila a deset dětí zemřelo ve velmi nízkém věku. O ty čtyři přeživší se tak starala s velkou úzkostlivostí, kterou ještě násobila dávná věštba. Během dospívání bylo pověrčivé Leonardě řečeno, že se sice vdá a bude mít děti, žádné z nich ji ale nemělo přežít. Když pak její nejoblíbenější dítě, syna Giuseppeho odvedli v roce 1939 do armády, Leonarda byla ochotna udělat cokoliv, aby 2. světovou válku přežil.
Rozhodla se obětovat lidské duše tak, aby zaujaly místo v záhrobí určené pro jejího syna. Ještě pro jistotu navštívila další věštkyni, která jí řekla, že v její levé ruce vidí vězení a v pravé psychiatrickou léčebnu. Leonarda se ale rozhodla navzdory varování svůj šílený plán uskutečnit. Zaměřila se na starší, zranitelné ženy, které byly zklamané životem.
Její první oběť Faustina Setti uvěřila, že pro ni Leonarda sehnala manžela v jiném městě. Dle instrukcí napsala dopisy příbuzným o nové lásce. A tak ji následně nikdo nehledal. V den plánovaného odjezdu jí Leonarda dala sklenici vína „na oslavu“. Když začala být po požití uspávadla Faustina Setti malátná, vražedkyně vzala sekeru a zabila ji. Tělo rozřezala a jednotlivé části vařila s hydroxidem sodným, jenž se používá na výrobu mýdla. A to tak dlouho, dokud ze všeho nebyla temná kaše, kterou následně vylila do blízkého septiku. Krev usušila v troubě, smíchala s moukou, cukrem, margarínem, mlékem a vejci a vše uhnětla. Ze směsi pak upekla koláčky a podávala je hostům na návštěvách. Jedla je i ona a také nicnetušící syn Giuseppe.
Druhé oběti Francesce Soavi slíbila místo učitelky v dívčí škole v Piacenze. Důvěřivá Francesca rovněž rozeslala dopisy a skončila stejně jako Faustina Setti.
Třetí obětí se stala bývalá operní pěvkyně Virgina Cacioppo. Leonarda později přiznala, že její konzumaci si obzvláště užila.
„Skončila v hrnci, tak jako ty dvě další. Ale její maso bylo tlusté a bílé. Když se rozpustilo, přidala jsem lahvičku kolínské a po dlouhém vaření jsem z toho udělala docela přijatelné mýdlo. Rozdala jsem kostky sousedům i známým. Koláčky byly také lepší, ta žena byla opravdu sladká.“
Sestra Virginie ale neuvěřila dopisu, který dostala. Navíc viděla bývalou zpěvačku vcházet do domu Leonardy v den jejího zmizení. Policie tak záhy Leonardu Cianciulli zatkla. Ta zprvu veškerou vinu odmítala. Společně s ní ale skončil ve vězení i Giuseppe. Když se matka dozvěděla, že si policie myslí, že měl s vraždami něco společného její oblíbený syn, vše okamžitě přiznala.
Soudní proces sledovala celá Itálie a Leonarda získala přezdívku „Mýdlařka z Corregia“. Odsouzena byla k 30 letům vězení a 3 rokům v psychiatrické léčebně pro zločince. Přesně tak, jak jí údajně předpověděla jedna z věštkyň. Zemřela 15. října roku 1970 v psychiatrické léčebně.
