První muž, který stanul na Měsíci. Před 90 lety se narodil astronaut Neil Armstrong
„Je to malý krůček pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“ Hodiny právě ukazovaly 2:56 UTC (koordinovaného světového času) 21. července 1969 a na povrch Měsíce poprvé vstoupila noha člověka. Tím člověkem, který jako první otiskl svoji stopu do popelavě šedé prachové vrstvy regolitu pokrývající Měsíc a pronesl onu slavnou větu, byl americký astronaut Neil Armstrong. Od jeho narození dnes uplynulo rovných 90 let.
Neil Alden Armstrong se narodil 5. srpna 1930 v malém městečku Wapakoneta ve státě Ohio. Jeho otec Stephen Koenig Armstrong pracoval jako auditor pro místní vládu a proto se malý Neil, jeho matka Viola Louise a dva mladší sourozenci museli často stěhovat. Už od svého útlého dětství hořel Neil zálibou k létání. Poprvé prý viděl letadla už jako dvouletý capart, když ho vzal otec na letecké závody. V letadle seděl poprvé v šesti letech při vyhlídkovém letu ve Fordu Tri-Motor.
Malý Neil byl velice podnikavý. Již v sedmi letech si vydělal první peníze sekáním trávy na místním hřbitově, o několik let později dělal poslíčka pro místní drogerii. Od svých 14 let se bavil stavbou leteckých modelů. V roce 1947 začal studovat na Purdue University, Armstrongovo vzdělání financovalo americké námořnictvo v rámci takzvaného Hollowayova plánu. Podle plánu měl za úhradu nákladů studia student mezi druhým a třetím ročníkem školy odsloužit tři roky v námořnictvu.
Námořnictvo povolalo tehdy devatenáctiletého Armstronga do služby v lednu 1949. Na základně Pensacola prošel osmnáctiměsíčním leteckým výcvikem, během kterého získal kvalifikaci námořního letce, schopného sloužit na letadlových lodích. V srpnu 1950 byl Armstrong námořnictvem vyrozuměn, že je plně kvalifikovaný námořní letec. Přidělen byl na základnu v San Diegu a o dva měsíce později přešel k 51. stíhací peruti vyzbrojené proudovými F9F Panther. V něm poprvé vzlétl 5. ledna 1951 a půl roku později už jako člen eskadry na palubě letadlové lodě Essex vyrazil do korejské války. K prvnímu bojovému letu v Koreji vzlétl 29. srpna 1951. O pět dní později, 3. září, při bombardování skladů jeho letadlo zasáhla palba severokorejské protiletadlové obrany. Když se snažil získat kontrolu nad strojem, vrazil křídlem do asi šestimetrové tyče, která na křídle prorazila asi metrovou trhlinu. Přesto se dokázal vrátit nad vlastní území a katapultovat. Po skončení služby u námořnictva se vrátil na univerzitu, kterou s bakalářským titulem dokončil roku 1955.
Armstrong se poté stal civilním testovacím pilotem pro NACA (předchůdkyně NASA) na základně Edwards v Kalifornii. Uskutečnil celkem sedm letů na strojích North American X-15, na stroji X-15-3 dosáhl výšky přibližně 63 km a na stroji X-15-1 dosáhl rychlosti Mach 5,74 (tedy 6 615 km/h). Na více než padesáti různých typech letadel měl nalétáno 2450 hodin.
Díky svému angažmá testovacího pilota se Armstrong ocitl ve skupině pilotů plánovaného raketoplánu X-20 a po jeho zrušení se začátkem 60. let dostal mezi astronauty NASA. Do vesmíru se poprvé podíval v březnu 1966 jako velitel lodi Gemini 8; byl tehdy jedním z prvních civilistů na oběžné dráze. Díky tomu, že už nebyl aktivním vojákem, se Armstrong ostatně také stal jedním z nejznámějších astronautů všech dob. V přistávacím modulu historické mise Apollo 11 směřující na Měsíc nazvaném Eagle totiž seděl i plukovník letectva Edwin Aldrin. NASA však dospěla k názoru, že prvním člověkem na Měsíci bude civilista. Aldrinovi proto ještě patřila první slova pronesená na povrchu mimozemského tělesa, kdy jen oznámil „hladké přistání“ a pak přišly Armstrongovy hvězdné okamžiky.
„Tady je základna Tranquillity. Orel přistál!“ ozvalo se 20. července 1969 krátce po deváté večer středoevropského času z Měsíce. O více než čtyři hodiny později a tedy už dalšího dne Armstrong sestoupil po žebříku a otiskl do měsíčního prachu natrvalo své stopy. Později tak učinil i Aldrin. Po povrchu Měsíce se společně procházeli dvě a půl hodiny a nasbírali 22 kilogramů měsíčních hornin. V lunárním tělesu na Měsíci pak vydrželi ještě dalších 19 hodin a pak odstartovali zpět k velitelském modulu na oběžné dráze Měsíce. Po spojení s velitelským modulem se celá posádka (kterou doplňoval pilot Michael Collins) vydala na zpáteční cestu k Zemi. Ta pak přistála v Tichém oceánu 24. července 1969.
Po svém návratu na Zemi se Armstrong stal mimořádně populárním, přesto si navzdory své slávě zachoval pokoru a skromnost, popularitu se nesnažil využívat za každou cenu. Říkali mu „zdráhající se hrdina“. Nikdy neměl zájem o pozornost médií. V letech 1971 až 1979 působil jako profesor leteckého inženýrství na University of Cincinnati. V roce 1986 byl jmenován místopředsedou prezidentské komise, která vyšetřovala nehodu raketoplánu Challenger. V letech 1989 až 2002 působil jako ředitel AIL Technologies, společnosti vyrábějící letecké komponenty.
Neil Armstrong byl dvakrát ženatý a byl otcem tří dětí. Zemřel 25. srpna 2012 krátce po svých 82. narozeninách.
