Manželky prezidentů: Bojovnice za práva žen Charlotta Masaryková byla pro nemoc zbavena svéprávnosti
Jméno jejího manžela zná každý Čech, co by si ale Tomáš Garrigue Masaryk počal bez své ženy? Velká část obyvatel mladé republiky v ní viděla bojovnici za práva žen, druhým se pro změnu nelíbila. Dráždil je především fakt, že by se první dámou měla stát Američanka. Pocházela z Brooklynu, kde její otec platil za bohatého obchodníka. Kořeny rodiny Garrigue pochází z Evropy. Z Dánska se vydal tatínek pozdější paní prezidentové do Spojených států. Charlotta měla jedenáct sourozenců, na svět přišla jako třetí v pořadí.
Díky zámožnosti jejího otce se jí dostalo nadstandardního vzdělání. Od útlého dětství projevovala zájem o umění a hudbu. V roce 1877 zamířila do Lipska, v Německu se měla zlepšit ve hře na klavír. Bydlela u rodiny Göringových (ne u rodiny Hermanna Göringa), v domě na lipském předměstí našel přístřeší také Tomáš Masaryk. Byl o několik měsíců starší něž ona.
Charlotta si poranila ruku a vrátila se zpět do Spojených států, do Lipska se ale čas od času vracela. Při jednom z takových výletů si vyrazila s Masarykem a Göringovými na loď. Paní domácí spadla do vody, budoucí prezident zachoval chladnou hlavu a skočil pro ni. Čin dívce učaroval, postupně se začal rozvíjet jejich vztah, který zpečetil Masaryk žádostí o ruku.
Proti sňatku ale vystoupil Charlottin otec, který měl obavy o to, aby dcera nežila v bídě. Tehdejší docent filozofie neměl úplně růžové vyhlídky, a tak doufal, že Pierre Rudolph Garrigue dceru zaopatří. Výsledkem byl vzdor, který však svatbu nezastavil. Patnáctého března 1878 se vzali na schodech unitářského kostela na Pierrerepont Street v Brooklynu. Otec později změkl a dceři pravidelně posílal peníze, dokonce mladý pár navštívil v novém bydlišti ve Vídni.
Důležitá podpora v nelehké době
V rakouskouherské metropoli se Charlotta začala učit česky, později se dokonce snažila psát články v českém jazyce. Po třech letech se oba přestěhovali do Prahy, kde Masaryk získal zaměstnání na univerzitě. Tehdy se už Charlotta Garrigue Masaryková angažovala v Náprstkově Klubu amerických dam. Popisovala, jak je nahlíženo na ženy ve Spojených státech. Už tehdy agitovala za rovnoprávnost pro něžné pohlaví. Činila se i v dalších organizacích, například v Sokolu.
Vedle svých aktivit neúnavně podporovala manžela. Ten se stal hlavní postavou v několika kauzách. Nejdříve ostře vystupoval proti pravosti dvou středověkých rukopisů. Tato událost působí až neškodně v kontrastu s tzv. hilsneriádou. Nedaleko vesnice Polná bylo nalezenou mrtvé tělo Anežky Hrůzové, soud obvinil místního podivína Leopolda Hilsnera. Masaryk se postavil na jeho stranu a musel čelit výhrůžkám i nařčení ze spolčení s židovskou obcí.
V té době se musela rovněž starat o děti, protože v domácnosti pobíhaly čtyři. Nejstarší Alice šla ve šlépějích otce, podobně jako Jan. Herbert Masaryk zahynul v první světové válce na skvrnitý tyfus, což Charlotta velmi těžce nesla. Nejmladší Olga strávila velkou část svého života v emigraci. V průběhu 90. let 19. století zasáhla rodinu tragédie, v pěti měsících zemřela dcerka Eleanor.
Historicky první dáma Československa
V polovině prosince 1914 odjel Masaryk s nejmladší dcerou do exilu. Aktivnímu politikovi hrozil v monarchii trest smrti, ale kvůli jeho pobytu v zahraničí se úřady zaměřily na zbytek rodiny. Alice Masaryková byla skoro rok ve vězení, její maminku často sledovali agenti.
V roce 1918 propukly u Charlotty deprese, ke kterým se přidala srdeční slabost. Kvůli svému stavu ji ostatní členové rodiny zbavili svéprávnosti, chtěli tím zabránit tomu, aby byla jejich matka uvězněna. Závěr války zastihl Garrigue Masarykovou ve veleslavínském sanatoriu.
Její stav se částečně zlepšil po návratu manžela. Tlačila na něj, aby v československé ústavě byla ukotvena rovnoprávnost žen a mužů, což se i stalo. Jako první dáma se věnovala svým povinnostem, ty ale musely jít stranou, když jí v roce 1922 postihl infarkt. Následovala mrtvice, jež ji upoutala na vozík. Její životní cesta skončila 13. května 1923. Masaryk velmi truchlil, protože ztratil celoživotní oporu. Smuteční ceremonie se zúčastnilo několik stovek lidí.
Na dalších téměř čtrnáct let přebrala titul první dámy Olga Masaryková. První prezident už se nikdy neoženil a po smrti byl s Charlottou pohřben do společného hrobu v Lánech.
