Zápotockýgrad nebo Lidobudovatelov. I tak se mohl jmenovat Havířov, který slaví 65 let existence
„Nikdo není připravenej na život v Havířově,“ říká Luboš Hrouzek alias Jiří Langmajer v seriálu Lajna. Jedná se o nejmladší město v České republice, vzniklo totiž v oblasti černouhelných dolů, které v padesátých letech zažily nebývalý boom. Oblast okolo Havířova ale byla osidlována i dávno předtím, než úřady rozhodly o výstavbě prvních paneláků. Na základě usnesení vlády mohou havířovští považovat za den založení jejich města 4. prosinec 1955.
V oblasti dnešního Havířova bylo několik obcí, které měly své tradice. Jedná se především o vesnice Šumbark, Šenov a Dolní Bludovice. Ty zpravidla doplácely na to, že leží na hraničním území, a tak zažily česko-polské boje o Těšínsko či německou nadvládu během druhé světové války.
Po válce přišla první vlna znárodňování a stěhování, do oblasti bohaté na uhlí proudily za prací spousty lidí. V době komunistické vlády se produkce ještě zvýšila, a tak bylo potřeba se s nastalým trendem vypořádat. Vláda chtěla hornické povolání zatraktivnit, a tak začala s výstavbou moderních sídlišť. V souvislosti s touto akcí se razilo heslo: „Já jsem havíř, kdo je víc?“ Součástí obydlí se stalo ústřední topení, vodovod a vlastní kuchyně, což tehdy nebylo samozřejmostí.
První stavby byly dokončeny už v roce 1948 a stály na území zmíněných vesnic. Vznikaly komické výjevy, kdy obec čítající dva tisíce obyvatel najednou měla svůj vlastní panelák. První horníci se do bytů nastěhovali začátkem roku 1949. Problémy ale přetrvávaly. Vláda zareagovala a dva roky na to už ministr těžkého průmysl hlásil, že vedle Ostravy vznikne další město, které bude mít 50 tisíc obyvatel. Zda to bylo myšleno vážně či pouze „mlátil prázdnou slámu“ není zřejmé.
Za dnešní podobu města mohou Havířované děkovat Sovětskému svazu, protože komunisté se rozhodli vybudovat havířské centrum po východním vzoru. Začátkem 50. let už pokračovala výstavba na plno a krajinu ozdobily panelové komplexy. Vedle bytových jednotek musela vláda zajistit také základní potřeby jako obchody, školy či další důležité budovy.
Čínský název nebo odkaz na Fučíka?
Kvůli nedostatku pracovních sil vyhlásili komunisté program „Pomoc výstavbě,“, podíleli se na něm ženy v domácnosti, ale i další lidé z celé republiky. V srpnu 1954 stálo několik desítek paneláků, což zapříčinilo první problémy. Nové budovy totiž patřily pod správu oněch tří vesnic, ty dokonce ani nebyly ve stejném okresu. Starosta obce Šumbark nakonec podal návrh na úpravu katastrálních poměrů a bylo mu vyhověno.
Současně však probíhalo otevření nového „moderního“ města. Začátkem února 1955 vypsala vláda soutěž na název. Obdržela přes dva tisíce návrhů, některé z nich byly povedené, jako například Bezručov či Janáčkov, jiné čistě v ideologickém duchu. Za zmínku stojí Zápotockýgrad, Fučíkov nebo Klementov. Mezi pojmenování z říše sci-fi patří Melsgottwald (Marx-Engels-Lenin-Gottwald), Hornohutní Ještěvíce a Horníbudovatelov. Těžko odhadovat, co zamýšlel dotyčný korespondent, který zaslal návrh Šešublu, údajně chtěl dát důraz na československo-čínské přátelství.
Z nejmladšího nejstarším
Nakonec bylo rozhodnuto, že nové město ponese název Havířov. Vesnice Šumbark a Dolní Bloudice se později staly součástí Havířova.
Čtvrtého prosince 1955 vláda oficiálně Havířovu udělila městská práva a zařadila jej do okresu Ostrava. Zvýšil se také počet obyvatel, k onomu slavnostnímu dni jich měl Havířov na 15 tisíc. Hornická výspa se také honosila jedním z nejnižších věkových průměrů v celé republice.
Výstavba i nadále pokračovala a vláda chtěla mít z Havířova moderní město, tudíž bychom v něm našli kino, několik škol či divadlo. V 60. bylo dokončeno zdravotní středisko a začala realizace železniční trati. V době normalizace se výstavba pozastavila a pozornost se přesunula na jiná města jako Orlová či Karviná. Havířovská populace stagnovala a před sametovou revolucí dokonce klesala.
Aktuálně je Havířov městem s jedním z nejvyšších věkových průměrů. Na chvilku jeho slávu oživil seriál Lajna, kdy fiktivní trenér Luboš Hrouzek převzal tamní hokejový tým. Dodnes je ve městě patrný komunistický architektonický rukopis.