HMS Victory

HMS Victory Zdroj: wikimedia commons

HMS Victory
HMS Victory
Takto »HMS Victory« podle vědců vypadala.
HMS Victory
HMS Victory
9 Fotogalerie

Světový unikát: HMS Victory porazila Napoleonovo loďstvo a v současnosti pořád je v aktivní službě

Jan Studnička

21. října roku 1805 vrazily kolmo do uskupení 41 bitevních plavidel francouzsko-španělského loďstva dva výrazně menší britské konvoje. Jeden z nich vedla vlajková loď flotily HMS Victory, ze které celé operaci velel legendární britský admirál Horatio Nelson. Victory bylo už tenkrát 40 let. A dodnes je ve službě britského námořnictva. 

Ve filmu Master & Commander přejíždí Russell Crowe jako kapitán Jack Aubrey láskyplně rukou po trupu své lodi Sophie a říká o ní: „Není stará. Je v nejlepších letech.” Pro nejslavnější loď královského námořnictva HMS Victory tahle fráze platí už dvě stě padesát šest let. 

Victory se začala stavět koncem 50. let 18. století v průběhu sedmileté války. Od začátku byla navržena tak, aby na ni bylo možné umístit alespoň stovku děl. Jméno bylo vybráno ze seznamu běžně užívaných jmen nejspíš proto, aby se tím oslavily anglické válečné úspěchy, ale taky proto, aby nějaká Victory byla. Ta předchozí totiž šla ke dnu se všemi muži na palubě o patnáct let dříve. 

Stvořena pro dlouhou kariéru

Na trup lodi bylo použito šest tisíc stromů, 90 % z nich byly duby. Běžně když se dokončí trup, nechá se nehotová loď pár měsíců odležet, aby dřevo řádně vyschlo a tělo lodi se jaksepatří zpevnilo. Jenomže během tohohle vyčkávání sedmiletá válka najednou skončila. Nikdo nepotřeboval ohromnou bitevní loď se třemi gigantickými stěžni. Victory se tak zpevňovala tři roky a podle některých konstruktérů to byl jeden z důvodů, proč měla nebo respektive má tak dlouhou kariéru. 

Nakonec byla spuštěna na vodu 7. května 1765 před dvěmi sty padesáti šesti lety přesně na den. Její celková hodnota tenkrát činila přes šedesát tři tisíc liber, což je v přepočtu na dnešní koruny necelých tři sta milionů.

Nezastavitelná

Victory se zúčastnila několika šarvátek a v roce 1780 dostala dáma své první šaty. Čtyři tisíce měděných plátů, kterými se pokryla podvodní část trupu. Pláty měly Victory chránit před mořskými škůdci. Vyznamenala se v bitvě u Ushant. Následně dostala další upgrade, tentokrát ji vyměnili šestilibrová děla za dvanáctilibrová. 

V roce 1796 se Victory účastnila bitvy u mysu svatého Vincence a pamětníci na ni vzpomínají jako na děsivou presenc, která rozdávala oheň a zkázu, zatímco sama byla téměř netknutelná. Přestože počet obětí na britské straně šel do desítek, na palubě Victory zemřel pouze jeden člověk. Střela ze španělského děla těsně minula admirála Jervise a dekapitovala námořníka po jeho boku. Mimochodem, bitvy se už tehdy na palubě jiné lodě účastnil uznávaný nekonvenční taktik Horatio Nelson. 

Byla to láska na první pohled, ale téměř nenaplněná. Ke konci 18. století byla Victory vyřazena z aktivní služby a převedena na plovoucí nemocnici. Ale když šla v roce 1799 ke dnu HMS Impregnable, admiralita najednou byla o jednu třístěžňovou krásku chudší. Takže Victory dostala další upgrade. Počet děl se zvedl ze sta na sto čtyři a muniční sklady byly dodatečně opevněny měděným pancéřováním. Celá rekonstrukce vyšla námořnictvo na dalších sedmdesát tisíc liber. Tehdy dostala loď svůj charakteristický žluto-černý nátěr a byla znovu vyslána do boje. Pod velením viceadmirála Nelsona. 

A právě tak se na trafalgarském tažení proslavila nejvíce. Na závěr své kariéry si ji Nelson vybral jako svou vlajkovou loď a z její paluby dva roky úspěšně mučil Napoleonovy námořní síly. Celé tažení pak vyvrcholilo její nejslavnější bitvou, tou přímo u Trafalgaru. Nelsonův odvážný a dnes legendární manévr dvou kolmých útočných konvojů rozdrtil francouzsko-španělskou přesilu. Z Victory se stala britská legenda. Z Nelsona taky, přestože tenkrát na její palubě zemřel.

Nesmrtelná dáma

O dva roky později v roce 1807 se admiralita rozhodla, že teď už je Victory skutečně příliš stará na to, aby brázdila moře v aktivní službě, a byla převelena do zázemí. Nejdřív sloužila jako cvičební loď, často se z ní bralo dřevo na stavbu nových lodí, nakonec byla začátkem 20. století vytažena do suchého doku, kde byla přetvořena na muzeum. 

Během druhé světové války to dokonce koupila od nacistických bombardérů, ale vždycky se našla vůle Nelsonovu krásku znovu opravit. V roce 2012 byla oficiálně jmenována vlajkovou lodí šéfa britského námořnictva. Což z ní oficiálně dělá nejstarší loď, která je stále v aktivní službě. 

Tak všechno nejlepší, madam. Na aspoň dalších 250 let.